Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Jednou větou:                     

V Dukovanech  jsou bloky 2, 3 a 4 na plném výkonu, blok č. 1 se spouští po odstávce. V Temelíně  jsou v provozu oba dva bloky.

Z domova: Brno plánuje stavbu horkovodu z elektrárny Dukovany za miliardy korun.

Zahraničí: Ukrajinská národní garda přebírá kontrolu nad černobylskou bezpečností.

Provoz EDU

1. blok – náběh bloku po odstávce 42 den
2. blok – 100 %
3. blok -  100 %
4. blok -  100 %

  Výroba letos 3 303 GWh

 

Provoz  ETE

ETE 1  1099  MWe, výroba letos  2 371 GWh.

ETE 2  1103  MWe, výroba letos  2 380 GWh

 

Všechny provozované bloky obou JE pracují stabilně s požadovaným výkonem bez odchylek od platných limitů a podmínek.

 

Z domova

 

Brno plánuje stavbu horkovodu z elektrárny Dukovany za miliardy korun

Brno 4. dubna (ČTK) - Brno chce kvůli nejistotě ohledně dodávek ruského plynu oživit myšlenku na stavbu horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Horkovod dlouhý přes 40 kilometrů by stál odhadem miliardy korun, řekla dnes novinářům primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Podle ní má projekt podporu premiéra Petra Fialy (ODS). Město o horkovodu jednalo s firmou ČEZ, která by mohla být investorem. Podobný projekt firma buduje z Temelína do Českých Budějovic. Teplárny Brno podle ředitele Petra Fajmona zásobují teplem 100.000 domácností odhadem s 250.000 lidmi. V Brně žije zhruba 380.000 obyvatel.

Myšlenka na horkovod vznikla už v minulosti a v roce 2008 byla zpracovaná studie proveditelnosti, ale v roce 2010 byla akce pozastavena, protože v té době nemohlo město podle primátorky garantovat dostatečnou spotřebu. "Jako Brno jsme závislí na ruském plynu. Nedovedeme říct, jaká bude cena plynu a jestli k nám bude plyn z Ruska putovat. Nemáme žádnou jistotu dodávek plynu z Ruska," uvedla Vaňková důvod k oživení myšlenky na horkovod. Rusko koncem února vojensky napadlo Ukrajinu, a proto nyní čelí sankcím západních zemí.
Horkovod z Dukovan do Brna by měřil 42 kilometrů, poté by se rozvedl po Brně. Podle Fajmona teplárny dodávají teplo 100.000 domácnostem. Z 80 procent podnik využívá ruský plyn, z 20 procent vzniká teplo spalováním odpadu. Pokud by horkovod vznikl, byla by postupem času podle Fajmona závislost na ruském plynu nulová.
Podle Vaňkové projekt podporuje i premiér Fiala. "S paní primátorkou jsem o projektu mluvil při nedávné pracovní návštěvě Brna a vyjádřil jsem jeho realizaci plnou podporu. Ve stejném smyslu probíhal i můj rozhovor s panem generálním ředitelem ČEZ," uvedl v tiskové zprávě k projektu předseda vlády. "Pokud existují vhodné podmínky pro bezemisní výrobu elektřiny a tepla zároveň, je to příležitost, kterou musíme využít. Je to zároveň cesta k energetické soběstačnosti pro moravskou metropoli," uvedl ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Pokud se dá projektu vysoká priorita, je podle Vaňkové možné, že by byl horkovod hotový do šesti let. "Bylo by možné na to čerpat dotace až do 40 procent," poznamenala Vaňková. Dotace by mohly být od státu nebo Evropské unie. Podle Vaňkové vznikne pracovní tým složený ze zástupců města a ČEZ, spolupracovat budou i teplárny. V plánu jsou i jednání s okolními obcemi.

 

 

Zahraničí

 

Ukrajinská národní garda přebírá kontrolu nad černobylskou bezpečností

06 dubna 2022, WNN: Po odchodu ruských sil je místo a jeho okolí kontrolováno z hlediska bezpečnosti a radiační situace vyhodnocena, říká Ukrajina.

V prohlášení zveřejněném na svém facebookovém účtu Státní specializovaný podnik Černobylská jaderná elektrárna uvedla, že 6. dubna "dorazily divize Národní gardy Ukrajiny ... a převzal kontrolu nad bezpečností zařízení. Hlavním úkolem příslušníků národní gardy v černobylské lokalitě je zajištění bezpečnosti a obrany jaderných zařízení, jakož i fyzické ochrany jaderného materiálu."

Uvedla, že klíčovým úkolem bylo zkontrolovat místo a dopravní infrastrukturu a zkontrolovat radiační situaci v prostorách elektrárny a zařízeních, kde byly umístěny ruské síly, a dodala, že síly nedodržovaly pravidla radiační bezpečnosti pro místo.

Záběry z dronu nad touto oblastí, zveřejněné na telegramu ukrajinského provozovatele jaderné elektrárny Energoatom, ukazují, že v zakázané zóně byly vykopány zákopy v době, kdy ruské síly kontrolovaly místo, od 24. února do konce března.

Pokračují také přípravy na novou změnu směny v Černobylu. Většina současných pracovníků, včetně 46 dobrovolníků, je tam od 20. března. Od 24. února je však na místě 13 pracovníků.

Ke změně personálu dojde až poté, co bude potvrzeno, že to umožňují bezpečnostní podmínky, protože většina zaměstnanců žije ve městě Slavutič, které je mimo 30kilometrovou uzavřenou zónu zřízenou po nehodě v roce 1986.

Také 6. dubna Energoatom oznámil, že všechny čtyři jaderné elektrárny v zemi pokračovaly v provozu v bezpečných mezích, včetně Záporože, který zůstává pod kontrolou ruských sil. Sedm z 15 bloků v zemi je v provozu, zbytek je buď odstaven kvůli pravidelné údržbě, nebo je držen v záloze.

Ve své aktualizaci z 5. dubna Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že stále nepřijímá vzdálené datové přenosy ze svých monitorovacích systémů v Černobylu. Ve své aktualizaci ze 4. dubna MAAE vyjádřila své trvalé znepokojení nad blahobytem zaměstnanců v Záporoži a Černobylu z toho, že museli pracovat za "extrémně stresujících a náročných pracovních podmínek", a uvedla, že je "nepřijatelné a neudržitelné, aby zaměstnanci pracovali za okolností, které by mohly vážně ovlivnit jejich pohodu, a tak mít negativní dopad na bezpečný a zabezpečený provoz těchto jaderných zařízení".