Zprávy z jaderné energetiky k 16. 8.2021
Jednou větou:
V Dukovanech jsou všechny bloky na plném výkonu.
V Temelíně je v provozu 1. blok, druhý blok je v odstávce pro výměnu paliva a revize zařízení.
Z domova: Čtvrtý ročník konference Nuclear Encounter. Zisk ČEZu se v pololetí propadl o 89 procent. Skupina plánuje dřívější konec těžby v Severočeských dolech.
Jádro je pro klima nejlepší. Otázka je, zda ho Česko stihne postavit před odstavením uhlí.
Ze zahraničí
Žíhání nádoby reaktoru JE Arménie. Plány Arktické SMR dělají pokroky. Pátý blok JE Hongyanhe vstupuje do komerčního provozu. Práce na montáži turbiny zpozdí spuštění Olkiluoto 3. První beton pro JE Xudabao 3. Nový dron pro mapování radiace v jaderných elektrárnách.
Provoz EDU
- blok – 100%
- blok – 100%
- blok - 100%
- blok - 100%
Výroba letos 8 692 GWh
Provoz ETE
ETE 1 1084 MWe, výroba letos 4 130 GWh.
ETE 2 odstávka, výroba letos 4 559 GWh,
provoz v souladu s LAP
Kontrola potvrdila kvalitu tlakové nádoby reaktoru druhého temelínského bloku
ČEZ, 3.8. 2021: Stav tlakové nádoby reaktoru druhého bloku elektrárny Temelín odpovídá bezpečnostním požadavkům a očekáváním. Takový je hlavní závěr rozsáhlých kontrol, které odborníci provedli během odstávky druhého bloku.
Necelé dva týdny podrobně mapovalo speciální zařízení v hodnotě desítek miliónů korun stav tlakové nádoby reaktoru. Ultrazvukem posuzovali odborníci celistvost a tloušťku materiálů tlakové nádoby. Pomocí systému kamer prováděli vizuální kontrolu. Přitom museli prozkoumat každý milimetr na ploše 100 metrů čtverečních. „Loni jsme takto zkontrolovali tlakovou nádobu na prvním bloku. I letošní výsledky naplnily naše očekávání. Také tlaková nádoba reaktoru druhého bloku je ve velmi dobrém stavu a umožňuje bezpečný provoz další desítky let,“ konstatoval Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.
Program sledování životnosti obou tlakových nádob elektrárny Temelín je velmi podrobný. Kontroly zahrnují ověření stavu vnitřního i vnějšího povrchu nádob reaktoru včetně materiálového posouzení. Odborníci sledují například celistvost a tloušťku základního materiálu nebo svarových spojů. Svědečné vzorky umožňují vyhodnotit vliv radioaktivního záření na materiál tlakové nádoby. „Stav tlakové nádoby reaktoru je jedním z klíčových faktorů určujících životnost jaderných elektráren. Výměna reaktorové nádoby je obtížně představitelná, proto jejich kontrolám věnujeme tolik pozornosti,“ vysvětlil Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika společnosti ČEZ.
Aktuálně je v provozu pět českých jaderných bloků. V Dukovanech jsou v provozu všechny čtyři bloky, v Temelíně z důvodu výměny paliva pokračuje plánovaná odstávka druhého bloku.
Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 8,6 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.
Z domova
Čtvrtý ročník konference Nuclear Encounter
12. a 13. srpna se uskutečnil v Pezinku na Slovensku již čtvrtý ročník konference.
Jaderné setkání – Nuclear Encounter 2021. Více než sto představitelů provozovatelů jaderných elektráren a jejich servisních a dodavatelských organizací se sešli, aby se navzájem informovali o svých strategiích a očekáváních do budoucnosti. Mohli jsme tak slyšet CNO SE a ČEZ Miroslava Tokára a Bohdana Zronka, Gř EDU II Petra Závodského ředitele jaderných elektráren EBO, EMO, EDU a ETE, člena dozorčí rady SE Pavla Janíka. Za dodavatele vystoupili zástupci VUJE, Reaktortest, Framatomu a Škody JS. Dlouhá diskuse se spustila po vystoupení „hlavních jakostníků“ Zdenka Čančury a Jána Boráka. Jednoznačně zaznělo, že kvalita musí být nastavena bez pardonu a postupy musí být dodržování. To jako odezvu na dřívější problémy s certifikací materiálů a NDT (nedestruktivní kontroly).
Velké diskuse a neformální diskuse byly i v kuloárech. Cíl konference, rozšířit komunikaci mezi elektrárnami a dodavateli, byl naplněn. I proto bude pátý ročník konference Jaderné setkání – Nuclear Encounter pořádán v dubnu 2022 ve Valči na Třebíčsku.
Zisk ČEZu se v pololetí propadl o 89 procent. Skupina plánuje dřívější konec těžby v Severočeských dolech
10.08.2021, ct24.cz : Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply na 31,6 miliardy vyplývá to z údajů, které skupina ČEZ zveřejnila na svém webu. Na poklesu čistého zisku se podle ČEZu podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku. Podle finančního ředitele ČEZu Martina Nováka přestanou Severočeské doly (SD) těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050.
Se zvýšením klimatických cílů Evropské unie doporučila české Uhelná komise ukončit spalování uhlí do roku 2038. „Z těchto důvodů klesla tržní hodnota Severočeských dolů a Skupina ČEZ v souladu s účetními standardy vytvořila opravnou položku k dlouhodobému majetku těžební společnosti ve výši 8,7 miliardy korun, reflektující nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby uhlí,“ sdělil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Při očištění o mimořádné vlivy, jako jsou právě opravné položky, klesl čistý zisk ČEZu o 31 procent na 11,3 miliardy.
„Kromě data dřívějšího očekávaného konce těžby uhlí, tak nejvýznamnější faktor, který vedl k opravné položce je fakt, že ve střednědobém horizontu se obchoduje cena elektřiny téměř na úrovni ceny emisní povolenky. To znamená, že účetní obraz k dnešnímu dni indikuje, že bude daleko menší objem uhlí odebírán pánevními zdroji i během následujících deseti let,“ řekl v úterý šéf controllingu skupiny ČEZ Jan Klaus. Novák uvedl, že hodnota majetku SD před opravnou položkou byla zhruba 13 až 14 miliard korun. „Dojde tak k relativně velkému poklesu hodnoty Severočeských dolů,“ dodal.
Novák nevyloučil možnost, že těžba může kvůli situaci na trhu skončit ještě dříve než v roce 2038. Těžit hnědé uhlí ve chvíli, kdy by se už nemohlo v Česku využívat, se podle něj nevyplatí. „Je to extrémně nepravděpodobné, protože hnědé uhlí se ekonomicky nedá transportovat na dlouhé vzdálenosti. Není to komodita světově obchodovaná, není to černé uhlí. Takže ideální způsob, jak využít hnědé uhlí, je ho spálit ideálně v místě těžby, to znamená v pánevních elektrárnách,“ řekl Novák. „To, že bychom neměli žádné uhelné elektrárny a dál těžili uhlí, je prakticky nemožné,“ dodal.
Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit v Česku využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla právě v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033. Vláda v květnu vzala doporučení Uhelné komise na vědomí, o datu ale nehlasovala.
Energie vyrobená ČEZem z uhlí už klesla pod 30 procent
EU chce podle posledních klimatických návrhů, představených v červenci, v boji proti oteplování planety mimo jiné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Výroba energií z bezemisních obnovitelných zdrojů skupiny ČEZ vzrostla v prvním pololetí meziročně o devět procent a výroba z jaderných zdrojů o čtyři procenta. Naopak výroba z uhelných zdrojů klesla podle ČEZu o 23 procent, hlavně kvůli prodeji elektrárny Počerady a odstavení elektrárny Prunéřov I. Celkově je podíl uhelné výroby ČEZu už pod 30 procenty.
„Pokračujeme v naplňování naší akcelerované strategie Čistá Energie Zítřka zaměřené na růst podílu bezemisních zdrojů a na Českou republiku a střední Evropu. Emisní intenzita CO2 Skupiny ČEZ při výrobě elektřiny poklesla v prvním pololetí meziročně o 19 procent a dokončili jsme prodej bulharských aktiv za 8,6 miliardy korun,“ komentoval výsledky skupiny generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Prodej bulharských aktiv podle ČEZu ovlivnil hospodářské výsledky v prvním pololetí a bude mít vliv i na celoroční výsledek. „Celkově z Bulharska Skupina ČEZ odchází s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun a pokračuje v mezinárodní arbitráži vůči bulharskému státu, kde uplatňujeme nároky s potenciálním dodatečným výnosem pro akcionáře ČEZu,“ uvedl člen představenstva ČEZu a ředitel divize finance Martin Novák.
V prvním pololetí podle ČEZu výrazně vzrostl prodej energií koncovým zákazníkům v České republice, u elektřiny o 11 procent a u plynu o 20 procent. Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně stoupla o devět procent. U velkých podniků rostla o osm procent a u domácností o dvě procenta. Spotřeba tak dosáhla vyšší úrovně než v roce 2019, tedy před začátkem pandemie nemoci covid-19.
Skupina ČEZ proto zvyšuje odhady letošních celoročních hospodářských výsledků. „Navyšujeme celoroční výhled EBITDA na úroveň 58 až 60 miliard korun a čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy na 18 až 20 miliard korun v důsledku pozitivního vývoje napříč všemi segmenty. Čistý dluh Skupiny ČEZ klesl za první pololetí o 43 miliard korun,“ sdělil Novák. Výroba elektřiny ale podle údajů na webu ČEZu v prvním pololetí poklesla meziročně o sedm procent na 27,7 terawatthodin (TWh). Oproti loňsku se také snížil počet zaměstnanců skupiny, a to rovněž o sedm procent na zhruba 30 300 ke konci prvního pololetí.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
Jádro je pro klima nejlepší. Otázka je, zda ho Česko stihne postavit před odstavením uhlí
11.08.2021, Hospodářské noviny: Státy visegrádské čtyřky se na mnoha věcech neshodnou. Pokud bychom ale hledali jednu zásadní výjimku, mohla by to být energie z jaderných elektráren. Zatímco sousední Rakousko je nejvíc protijadernou zemí v Evropě a Německo se po tlaku tamních ekologů rozhodlo všechny své reaktory vypnout v roce 2022 – Polsko, Slovensko, Maďarsko i Česko plánují bloky nové. Zatím však není jasné, jestli se jim to podaří.
Z pohledu evropského balíčku na boj s klimatickými změnami Fit for 55 by se přitom jaderné elektrárny mohl yzdát jako ideální řešení. Vyrábějí v tzv. base-load režimu, tedy nepřetržitě, výroba z nich nemá výkyvy a dá se na ně spolehnout. Mohly by tak nahradit špinavé uhlí, protože jde o největší zdroj, který neprodukuje žádné emise oxidu uhličitého.
Právě proto na jádro současná i předešlé české vlády tak sázejí. Pokud vše půjde podle plánu, měl by se letos na podzim rozjet tendr na výstavbu pátého bloku v Dukovanech a předběžně se počítá i se dvěma novými reaktory v Temelíně. Slováci dostavují dva menší reaktory v Mochovcích, Maďaři už rozjeli výstavbu elektrárny Paks II a Poláci plánují v první vlně hned šest nových reaktorů.
Nicméně jádro má i svá „ale“. I proto budilo v posledních letech jen velmi málo témat takové emoce jako právě nové jaderné bloky. Ačkoliv se celý proces hrne dopředu, to, že v Česku nové reaktory za stovky miliard vzniknou, není vůbec jasné. A vláda by měla mít připravené alternativy, čím dalším popřípadě končící uhelné elektrárny nahradí.
Prvním velkým„ale“ je bezpečnost, riziko havárie a jaderný odpad. Kvůli tomu proti jádru bojují němečtí a rakouští ekologové. Většina expertů nicméně tvrdí, že u současných reaktorů je riziko nehody naprosto minimální. A Češi jádru oproti zbytku Evropy většinově věří, energie z něj je tu velmi populární.
Mnohem větší nejistota panuje ohledně toho, zda je Česko či kterákoliv jiná země v Evropě dnes vůbec schopná elektrárnu postavit včas a za takové peníze, aby se elektřina z ní někdy vyplatila. Všechny projekty, jež se nyní na kontinentu staví, provází obří problémy a násobné navýšení nákladů.
Nejhůře jsou na tom dva projekty francouzské Arevy ve finském Olkiluotu a francouzském Flamanvillu (ten převzala tamní EdF). Například první jmenovaný zdroj měl vyrábět elektřinu už v roce 2009. A stále není hotový. Náklady vzrostly čtyřnásobně ze tří zhruba na 12 miliard eur.
Podobně nekonečná je dostavba slovenských Mochovců. Problémy a odklady, i když hlavně kvůli zdržení v povolovacím procesu, se nevyhnuly ani projektům ruského Rosatomu v maďarském Paksu či finském Hankivili anebo další elektrárně EdF – tentokrát britskému zdroji Hinkley Point.
Situace se zkomplikovala v Česku loni na podzim, když bezpečnostní složky vládě důrazně nedoporučily, aby reaktor v Dukovanech stavěla firma ze země, kde vládne autoritářský režim. Čínská CGN nebyla nikdy velkým favoritem, ČEZ i ministr průmyslu Karel Havlíček nicméně vždy spoléhali na účast ruského Rosatomu. Ten dnes ve světě staví nejvíc elektráren, a jeho participace tak měla významně tlačit cenu směrem dolů. Nakonec byly obě společnosti vyloučeny.
V soutěži tak zůstává francouzská EdF, korejská KHNP a americký Westinghouse. První dvě jmenované nemají ještě hotový reaktor potřebné velikosti a americká firma si kvůli problémům s dostavbou dokonce prošla bankrotem.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a státem ovládaný ČEZ, který má výstavbu nového zdroje na starosti, tvrdí, že když se vše dobře zorganizuje, problémy nehrozí a vše se dá stihnout. Pokud vše půjde podle plánu, měl by se letos na podzim začít vybírat dodavatel a samotný reaktor by mohl začít vyrábět ve zkušebním provozu v roce 2036, naostro pak 2038.
Kritici nicméně namítají, že tyto termíny jsou už nereálné a uhlí, místo něhož má jádro energii vyrábět, nebude včas čím nahradit. Česká Uhelná komise sice plánuje, že by se uhlí mělo přestat spalovat v roce 2038, současné ceny emisních povolenek, které jsou na svých historických maximech, ale pravděpodobně povedou k jeho rychlejšímu konci.
Za zpoždění může ve velké míře i premiér Andrej Babiš. Česko totiž ztratilo mnoho let zbytečným handrkováním. Byl to právě Babiš, kdo nejdříve jako ministr financí a pak jako premiér odmítal dlouhé roky poskytnout ČEZ jakékoliv záruky na výstavbu.
Státem ovládaná firma tvrdila, že projekt za stovky miliard bez záruk nepostaví, bylo by to prý příliš velké riziko pro menšinové akcionáře. Nakonec vláda ustoupila až před rokem, kdy se s ČEZ dohodla na pevných výkupních cenách a velmi levném státním financování.
I s tím se ale bude jednat o extrémně drahý projekt, největší v historii Česka. Ministr Havlíček nedávno v Senátu uvedl, že maximální cena může být až 400 miliard korun, dříve se hovořilo zhruba o 165 miliardách. To však byla tzv. over-night cena, bez inflace a nákladů na financování. Jen při započtení patnáctileté inflace se z hodnoty 165 miliard stane suma kolem 230 miliard korun. A s cenou – byť levného – financování nebylo nikdy příliš reálné, že by šel finální účet pod 300 miliard.
Ze zahraničí
Žíhání nádoby reaktoru JE Arménie
úterý 10. srpna 2021, WNN: Byla provedena desetidenní operace na žíhaní reaktorové nádoby arménské jaderné elektrárny. Obnovení pevnosti komponenty zvyšuje bezpečnost a je součástí plánu na prodloužení její životnosti.
"Dokončili jsme velmi důležitý modernizační postup," řekl Jurij Sviridenko, projektový manažer týmu Rosatom, který se této práce ujímá. "Doufáme, že výsledek našeho společného úsilí dále zlepší bezpečnost jaderné elektrárny a prodlouží její životnost do roku 2026 a v budoucnu o dalších 10 let."
Jediný provozovaný jaderný reaktor v zemi, známý jako Armén 2, se nachází v Metsamoru, 30 km od hlavního města Jerevanu. Vyrábí až jednu třetinu elektřiny v zemi a je považována za životně obnovit až 80-85% původního výkonu reaktorové nádoby.
Vzhledem k tomu, že reaktorovou nádobu nelze přesunout, musela být v reaktorové hale elektrárny sestavena veškerá zařízení pro tento postup - stroj vysoký jako dvoupodlažní dům. Tam stroj ohřál nádobu na 475 st. C a udržoval teplotu po dobu 150 hodin a nechal ji pomalu vychladnout. Celý proces trval deset dní.
Práce byla provedena týmem z celého ruského průmyslu. Dceřiná společnost Rosenergoatomu Atomenergoremont provedla žíhanou práci společně s týmem odborníků ze stavebních firem OKB Gidropress a TsNIIKM Prometheus, odborníky na ocel TsNIITMASH a Kurchatov institutem. Byla organizována společností Rusatom Service, dceřinou společností Rosatomu, ve spolupráci se zaměstnanci arménské jedny a severní pododdílů
důležité národní aktivum. Generální ředitel závodu Eduard Martirosyan to popsal jako "záruku naší bezpečnosti a rozvoje arménské ekonomiky".
Jako srdce jaderné elektrárny a jedna z mála nenahraditelných složek je výkon tlakové nádoby reaktoru rozhodující pro bezpečný provoz elektrárny. Během let provozu atomy v kovu postupně migrují z původní krystalové struktury, což vede ke snížení pevnosti. Žíhání je proces, který ohřívá kov na úroveň, na které se rekrystalizuje a obnovuje většinu jeho původní síly. Rosatom řekl, že žíhaní může
Plány Arktické SMR dělají pokroky
úterý 9. srpna 2021, WNN: Rusatom Overseas získal licenci pro výstavbu první ruské elektrárny SMR na souši. Od roku 2028 mají být v ruském arktickém městě Usk-Kuyga v provozu dva reaktory RITM-200.
"Dosáhli jsme dalšího milníku v projektu výstavby jaderné elektrárny v jakutském regionu," řekl Oleg Sirazetdinov, viceprezident Rusatomu v zámoří. Licence pochází z oddělení Federální služby pro environmentální, technologický a jaderný dohled Rostekhnadzor, které se zabývá radiační bezpečností v meziregionálním kontextu.
Usk-Kuyga je město s přibližně 1000 obyvateli na arktickém pobřeží ruského dálného východu v Jakutské republice. Krajská vláda souhlasila s tím, že z kapacity elektrárny asi 110 MWe „spotřebuje“ až 50 MWe.
V listopadu loňského roku Rosatom uvedl, že pracoval na "různých inženýrských průzkumech pro vyhodnocení vhodnosti zvolené lokality, včetně hydrometeorologického průzkumu, environmentálního průzkumu, geodetického průzkumu a geologického průzkumu". Dne 5. srpna společnost uvedla, že většina průzkumných prací na staveništi stanice byla dokončena a byla vypracována předběžná verze posouzení vlivů na životní prostředí a zdůvodnění licence.
Sirazetdinov řekl, že nová licence "je důležitým krokem k úspěšné realizaci projektu". Nové reaktory mají vyrábět energii v roce 2028.
Reaktory RITM jsou integrální PWR navržený společností OKBM Afrikantov pro použití ve dvojicích. Používají se již ve třech nejnovějších ledoborcích - Arktika, Sibir a Ural - a jsou navrženy pro plovoucí jaderné elektrárny. Výstavba v Usk-Kuyze bude jejich prvním nasazením na souši.
Pátý blok JE Hongyanhe vstupuje do komerčního provozu
úterý 2. srpna 2021, WNN: Pátý blok jaderné elektrárny Hongyanhe v čínské provincii Liaoning dokončil testy uvedení do provozu a splnil podmínky pro vstup do komerčního provozu, oznámila Čína General Nuclear (CGN). Společnost má nyní v komerčním provozu 25 jaderných energetických reaktorů s kombinovanou výrobní kapacitou 28 261 MWe.
Dne 31. července ve 21.32 dokončili provozovatelé řadu zkoušek uvedení do provozu, včetně zkušebního provozu, který trval 168 hodin, uvedla CGN. I když společnost musí ještě získat potřebná povolení a dokumentaci, lze nyní považovat komerční provoz za zahájený.
Práce na montáži turbiny zpozdí spuštění Olkiluoto 3
úterý 2. srpna 2021, WNN: Pravidelný komerční provoz reaktoru EPR na JE Olkiluoto 3 (OL3) bude zahájena v březnu 2022 - o měsíc později, než bylo původně plánováno, oznámila finská energetická společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO). Uvedla, že zpoždění bylo způsobeno dodatečnými opravami turbíny a inspekčními prácemi. V květnu dosáhla TVO dohody s dodavatelem - konsorciem Areva GmbH, Areva NP SAS a Siemens AG - ohledně podmínek dokončení projektu Olkiluoto 3. V té době uvedla, že blok OL3 má být připojena k síti v říjnu tohoto roku a zahájit pravidelnou výrobu elektřiny v únoru 2022.
V prohlášení ze dne 30. července TVO uvedla, že byla informována konsorciem Areva-Siemens, že zahájení závodu bylo odloženo o jeden měsíc. Blok bude nyní v listopadu připojen k síti a pravidelná výroba elektřiny začne v březnu 2022.
Konsorcium Areva-Siemens AG staví závod OL3 na základě smlouvy na klíč za pevnou cenu. Mají společnou odpovědnost za smluvní závazky až do konce záruční doby jednotky. Stavba Olkiluoto 3 začala v roce 2005. Dokončení reaktoru bylo původně plánováno na rok 2009, ale projekt měl různá zpoždění a nezdary.
Palivo bylo nyní zavezeno do aktivní zóny reaktoru Olkiluoto 3. Reaktor je nyní ve fázi uvedení do provozu, která trvá několik měsíců, během níž TVO provede novou sérii zkoušek funkčnosti za provozu, aby ověřila, zda systémy zařízení fungují správně. První zkoušky funkčnosti za provozu, které byly provedeny bez jaderného paliva v reaktoru, byly dokončeny v roce 2018.
První beton pro JE Xudabao 3
3.8. 2021, WNN: Výstavba třetího bloku JE Xudabao v čínské provincii Liaoning byla oficiálně zahájena 28. července nalitím prvního betonu pro jaderný ostrov reaktoru. Bude zde první ze čtyř reaktorů VVER-1200, které Rusko dodává do Číny na základě dohody z roku 2018.
JE Xudabao 3 má nyní ve výstavbě 6 reaktorů s instalovaný výkon 6,258 milionu kilowattů.
V červnu 2018 podepsaly Rusko a Čína čtyři dohody, včetně výstavby dvou reaktorů VVER-1200 jako bloků 7 a 8 elektrárny Tianwan v provincii Ťiang-su. Kromě toho měly být v novém areálu Xudabao (známém také jako Xudapu) v Huludau v provincii Liaoning postaveny další dvě jednotky VVER-1200.
Dohody podepsané v červnu 2019 zahrnovaly obecnou smlouvu na výstavbu bloků Xudabao 3 a 4, jakož i smlouvu o dodávkách jaderného paliva. Rosatom bude navrhovat a dodávat jaderný ostrov. Sekundární část včetně turbiny a generátoru a pomocné systémy bloku bude dodávat čínský dodavatel. Očekává se spouštění v letech 2027/2028.
Elektrárna Xudabao je vlastněna společností Liaoning Nuclear Power Company Limited, společným podnikem společnosti CNNC (70 %), Datang International Power Generation Company (20 %) a Státní rozvojová a investiční korporace (10 %).
Nový dron pro mapování radiace v jaderných elektrárnách
úterý 6. srpna 2021, WNN: Švýcarský vývojář dronů Flyability vypustil vnitřní dron vybavený radiačním senzorem speciálně pro provádění inspekcí v jaderných zařízeních. Elios 2 RAD je navržen tak, aby pomohl udržet nízkou úroveň radiace pracovníkům jaderných zařízení. To se dělá jak tím, že pokud možno zaujímá místo personálu pro sběr vizuálních a radiačních údajů a poskytuje vysoce kvalitní údaje pro plánování zásahů, které vyžadují expozici, aby je bylo možné uchovat na minimum.
Elios 2 RAD je vybaven detektorem Geiger-Müller s kompenzací energie a dokáže detekovat záření za letu prostřednictvím pilotní aplikace Flyability. Dron je dodáván se třemi senzory schopnými měřit dávky v rozmezí 3 mikrosievertů za hodinu až 10 sievertů za hodinu. Po inspekčním letu mohou jaderní inženýři použít software Flyability Inspector 3.0 k mapování radiace podél dráhy letu dronu a ukázat přesné umístění nebezpečných úrovní dávek v jaderném zařízení. Mohou také přehrát inspekční let v rámci inspektora 3.0 a pomocí něj zobrazit měření dávky zobrazená synchronně nad videozáznamem.
"Elios 2 RAD představuje první kapitolu našeho úsilí o vytvoření vnitřních dronů zaměřených speciálně na každou z našich klíčových vertikál, což urychluje naši misi používat roboty místo lidí pro nebezpečné práce při inspekci v interiéru," řekl generální ředitel Flyability Patrick Thévoz. "Elios 2 RAD má potenciál výrazně snížit potřebu, aby inspektoři byli vystaveni škodlivému záření nebo nebezpečí vstupu do uzavřeného prostoru za účelem provádění běžných kontrol."
Elios 1 byl první dron flyability odolný proti kolizi, navržený pro kontrolu a průzkum nejnepřístupnějších míst. Následoval model Elios 2, který měl další schopnosti, ze kterých se elios 2 RAD vyvinul.
V loňském roce společnost Flyability zveřejnila záběry letu pořízeného s dronem Elios 2, který byl použit v neúplné jednotce 5 v jaderné elektrárně Černobyl na Ukrajině. Dron byl použit k prozkoumání, zda byly do skladovacího bazénu jednotky umístěny nějaké jaderné palivové tyče.
"Nyní, s Elios 2 RAD, by bylo možné se vrátit a nejen zjistit, zda zůstaly nějaké tyče, ale také zaznamenat množství radiace přítomné v celém místě," řekl Flyability.
Drony Elios 1 a Elios 2 společnosti jsou již široce v provozu v jaderných elektrárnách po celém světě, zejména v USA. Jejich použití podle ní snížilo délku výpadků a zabránilo potřebě lešení a dalších nákladných dočasných konstrukcí potřebných k ručním prohlídkám.
"Více než 80 % amerických jaderných operátorů již používá vnitřní drony Flyability pro vizuální kontroly," řekl Alexandre Meldem, viceprezident prodeje ve společnosti Flyability Inc. "Nyní [s Elios 2 RAD] můžeme tuto podporu rozšířit tím, že inženýrům umožníme shromažďovat použitelná a vysoce kvalitní data o dávkách. Pomoc jaderným inspektorům shromažďovat tato data na dálku znamená, že méně lidí bude vystaveno potenciálním škodám na radiaci."
