Zprávy z jaderné energetiky k 12.3.2021
V Dukovanech bloky 1, 2, 3, na nominálním výkonu, Blok 4. odstávka pro výměnu paliva, revize a investiční akce, v Temelíně oba bloky v provozu.
Z domova: Konference Nuclear Encounter 2021. Budoucností jaderné energetiky jsou malé modulární bloky, říká Jaroslav Míl. Zoufalství jménem Dukovany.
Dukovany bude nakonec financovat stát. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) 8.3. 2021 vydal povolení k umístění dvou jaderných bloků v lokalitě Dukovany.
Ze zahraničí: Jaderná elektrárna El Dabaa je stejně významná jako Asuáňská přehrada, říká ruský velvyslanec. Regulátor SAE vydal druhou provozní licenci pro JE Barakah 2. První beton nalitý pro jednotku Akkuyu 3.
Provoz EDU
- blok – 100%
- blok – 100%
- blok - 100%
- bok - odstávka 27 den. Režim 6, palivo v reaktoru
Výroba letos 2 424 GWh
Provoz ETE
ETE 1 1087 MWe, výroba letos 1 827 GWh.
ETE 2 1100 MWe, výroba letos 1 852 GWh
provoz v soulad s LAP
Z domova
Konference Nuclear Encounter 2021
4. ročník tradiční mezinárodní konference provozovatelů českých a slovenských jaderných elektráren a jejich subdodavatelů – NUCLEAR ENCOUNTER 2021.
V letošním roce bude konference rozdělena na 2 samostatné bloky.
1. Blok proběhne 15. 4. 2021 on-line formou. Zaměřen bude na nové přicházející jaderné technologie a kompetence personálu k jejich bezpečnému a spolehlivému provozování. Díky on-line formátu se budou moci zapojit i představitelé středních a vysokých škol a vysoký počet studentů z patřičných oborů.
Vystoupí zde:
Miroslav Tokár – Riaditeľ úseku Jadrové elektrárne, SE, a.s.
Bohdan Zronek – Člen představenstva a Ředitel divize jaderná energetika, ČEZ a.s.
Tomáš Ehler – ředitel, MPO, Odbor jaderné energetiky
Alena Žáková – MHSR, Odbor medzinárodných vzťahov v energetike
Martin Máca -strategický nábor ČEZ
Josef Perlík - Aliance české energetiky
Dále zástupci: Středních a vysokých škol ČR i SR, sdružení CENEN, dodavatelů a personalisté ČEZ a SE
Konference je možno účastnit se pouze v rámci uzavřeného partnerství. Studenti budou k účasti osloveni přes představitelé zmíněných vzdělávacích institucí. Případně více info na NUCLEARENCOUNTER | NUCLEARENCOUNTER nebo na info@alveda.cz.
ČNN vyjednává s Alveda o možnosti připojení FNV
2. Blok konference je plánován již prezenčně. Datum konání bude upřesněn dle vývoje epidemiologické situace. Bude více zaměřen na reflexi dodavatelů na situaci v jaderné energetice, jejich očekávání od ČEZ a SE a možné modely zapojení do výstavby nového jaderného bloku.
Budoucností jaderné energetiky jsou malé modulární bloky, říká Jaroslav Míl
11.03.202, Zdroj: denik., Autor: Kateřina Perknerová
Tragédie ve Fukušimě vedla ke zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren, ale také ke hledání nových cest získávání elektřiny z jádra, říká bývalý generální ředitel ČEZ a současný vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
„Fukušima znamenala velký předěl v pohledu na jádro. Co znamenala pro Českou republiku?Řada opatření, která byla v důsledku této havárie uplatněna v celosvětovém měřítku, se aplikovala i u nás. Pochopitelně v České republice nehrozí přílivové vlny, ale realizovaly se úpravy související se zálohováním zdroje a podobně.
Tsunami nehrozí ani v Německu, ale přesto se tam od jaderné energetiky odklonili. Čím si to vysvětlujete?Pokud by CDU/CSU nevyhlásily tuto strategii, řada voličů by přešla k Zeleným nebo SPD. Bylo to politické rozhodnutí, jež nebylo ku prospěchu klimatu, protože odstavením jaderných elektráren Německo zvýší emise CO2 o víc než deset procent. Navíc bude muset stavět nové uhelné zdroje, protože přenosová soustava na jihu Německa má obrovské potíže s provozuschopností. Bude to také představovat extrémní náklady pro spotřebitele. Elektřina je tam dvakrát dražší než v ČR, především kvůli poplatkům za stabilitu přenosové soustavy.
Jaké je tedy východisko, když do roku 2040 by minimálně v Evropě měla skončit doba uhelná, ale jádru jako rizikovému a drahému zdroji se některé země zuby nehty brání? Je otázka, zda je skutečně tak rizikový nebo drahý. Cena elektřiny z jádra je dána především náklady na výstavbu. Pokud se podíváme na všechny velké havárie jaderných elektráren, tak Three Mile Island v USA neměla žádný dopad na okolí. Systémy tam zafungovaly, jak měly. Příčina výbuchu reaktoru v Černobylu spočívala v politickém zadání pro provozovatele a v selhání lidského faktoru. A Fukušima byla přírodní katastrofa.
Jisté je, že jaderné elektrárny jsou jediným zdrojem, který je schopný pokrýt základní zatížení soustavy bez vlivu přírody. Cestou, kterou se vydávají Spojené státy nebo Anglie, je výstavba malých modulárních reaktorů o výkonu 300 až 700 MW čtvrté generace. Jsou schopny se samy dochladit, čímž se eliminuje nebezpečí v případě nestandardních stavů, a pokrýt zónu havarijního plánování. Proto by mohly být využity ve větší blízkosti obytných území.
Je-li toto budoucnost, proč se v ČR budou stavět další bloky v Dukovanech a Temelíně?Od samého počátku navrhuji, aby se prodloužila životnost stávající JE Dukovany a hlavně abychom se výrazně angažovali ve výstavbě malých modulárních bloků. Měli bychom tak unikátní příležitost stát se výrobním, dodavatelským i servisním centrem pro zbytek Evropy v této oblasti. Například Američané už nepočítají s výstavbou velkých zdrojů na svém území, což silně podporoval prezident Trump.
Věřím, že tento směr bude pokračovat i za Bidenovy administrativy, neboť jenom obnovitelnými zdroji stabilní dodávky zajistit nejde. Na rozdíl od Evropy mají USA vlastní zásoby plynu, ale ty nejsou bezemisní, hlavně kvůli transportním trasám. Z tohoto pohledu na tom plyn není o moc lépe než uhlí. Jaderná energetika bude muset zůstat nedílnou součástí energetického mixu všude na světě.
Kdy by se mohly modulární bloky stát masovou volbou?Vyvíjet se budou už v tomto desetiletí, komerčně dostupné budou během příštího. Záleží na tom, zda u toho ČR bude, nebo ne. Doba jejich výstavby je velmi dobře odhadnutelná, trvá nějaké tři čtyři roky, což dává jistotu realizace a s tím snazší profinancování i schvalovací proceduru. To je extrémní výhoda proti klasickým jaderným elektrárnám, umožní to dramaticky snížit celkové náklady.
Tedy pravý opak toho, co se děje u velkých jaderných elektráren, jejichž výstavba se proti plánům výrazně prodlužuje a prodražuje.U nich se to predikuje velmi obtížně, protože základním problémem velkých bloků bylo, je a bude povolovací řízení a doprojektování elektrárny na místní podmínky. To trvá roky a stojí nemalé peníze. Pokud se vše třeba na základě politických zadání urychlí, doplatí se na to při výstavbě, kdy jdou náklady enormně nahoru.
Kvůli tomu se například výstavba finské JE Olkiluoto 3, kterou staví konsorcium společností Areva a Siemens, protahuje už šestnáct let?Podstatou, kterou si málokdo chce přiznat, jsou okolnosti výstavby. Pokud se investor v dané zemi déle než deset let neangažoval, je podle mezinárodních standardů vnímán jako začátečník bez zkušeností. Ve Finsku, Maďarsku i České republice došlo ke ztrátě kompetencí, které se musejí znovu získávat. Ve Francii je typickým příkladem JE Flamanville, kde se podcenila připravenost na straně investora i dodavatele.
Úplně stejná elektrárna, kterou francouzská Areva začala stavět v Číně později, je už v provozu, zatímco Flamanville stále elektřinu nedodává. V Číně byl projekt připraven mnohem lépe. Podobně postupovali Američané a Korejci. Naopak s problémy včetně povolovacího řízení se potýkají Maďaři v JE Paks II, kterou staví Rosatom. Smlouva byla podepsána v roce 2014 se záměrem dokončení v roce 2025, ale podle mě k tomu dojde až v roce 2034. Tyto komplikace by z velké části u malých modulárních bloků odpadly.
Zoufalství jménem Dukovany
12.3.2021, Lidové noviny, Autor: ROMAN ŠITNER
Nové jaderné reaktory chtějí všichni politici, ale nedomluví se ani mezi sebou
Česko s jádrem počítá. Je ve všech plánech, ve všech koncepcích. Prvním krokem měla být dostavba Temelína. Naplánovala se, proběhl tendr, přišly nabídky a nakonec se v roce 2014 všechno zrušilo.
Bylo by samozřejmě rozumné se z této šlamastyky poučit. Vniveč přišly stovky milionů korun utracených ČEZem, státem i uchazeči. Zádrhele vznikly v zásadě dva: nebyl vyřešen problém s Ruskem a financování. To všechno se stalo v roce 2014, po sedmi letech nejsme přes veškerou snahu o moc dál. Tendr na dostavbu Dukovan se stále odsouvá.
Kde vzít peníze
U tendru na Temelín se zjednodušeně ukázalo, že v klíčový okamžik vůbec nebylo jasné, jak by stát mohl stavbu finančně podpořit. Z toho se Česko podle všeho poučilo a chce mít před vypsáním tendru na Dukovany jasno.
ČEZ připravil před čtyřmi roky plán, že se rozdělí a reaktor bude stavět plně státní firma. Případná státní podpora by tak byla jednodušší než u akciové firmy. Skoro dva roky se pak vedly debaty, které skončily tím, že vláda rozhodla, že se nic dělit nebude.
Nově navrhovaným řešením má být garantovaná výkupní cena elektřiny. Dukovany budou vyrábět a všechnu elektřinu za dohodnuté peníze nakoupí stát. To by mělo uklidnit minoritní akcionáře. Rizika vývoje cen by na sebe v principu převzal stát a ČEZ by měl jistotu, že bude schopen splácet úvěry.
Jenže se ukázalo, že vláda zase zaspala. Ve sněmovně nemá většinu a když potřebný zákon přinesla ke schválení, narazila. Jak se to vůbec mohlo stát? Je to největší státní zakázka historie. Je možné, že se už na podzim změní vláda a takto klíčový projekt by měl sněmovnou projít raz dva, protože má být výsledkem širší dohody.
Výstavba je v principu otázka dalších dvou dekád, pokud se má takový projekt podařit, nemohou ho změnit jedny parlamentní volby.
Nový problém se jmenuje „zastropování výkupní ceny“. Někteří politici, včetně premiéra, v minulosti navrhovali, že by se v zákoně uvedla maximální výkupní cena, které nové reaktory Dukovan mohou získat, ale o tom, proč šedesát eur ano a proč ne, můžeme debatovat další roky. Nemáme ani nabídky v tendru, nevíme, za kolik si ČEZ bude moci nakonec půjčit (i kdyby od státu). Řada argumentací se opírá o stávající situaci na trhu s elektřinou, ale výkupní cena se stanovuje zhruba na roky 2040–2100. Jaká cena z jaderného zdroje bude konkurenceschopná v roce 2070? Poslanci mohou tuto otázku řešit velmi dlouho a těžko říct, zda se někam posunou. I experti se v tomto výrazně rozcházejí – v zásadě v tématu dostupnosti a ceně ukládání elektřiny. Tohle ale nemělo být téma roku 2021, ale zásadní téma od roku 2014.
I když se to tak nemusí na první pohled jevit, Rusko je v případě českého jádra klíčové. Podle dostupných informací byla v tendru ruská nabídka na dostavbu Temelína výhodnější, jenže vše přišlo v době ukrajinské revoluce. Stát by zakázku v principu zadával v době okupace Krymu. Rusko je samozřejmě logickým dodavatelem, s jádrem má zkušenosti, má reference a z pohledu samotné výstavby dává smysl nechat ho ve hře. Jenže právě krymská krize v době odpískání dostavby Temelína měla Česko poučit, že je třeba se s tímto nějak popasovat. Buď jasně říct, že nás taková země jako dodavatel jaderné technologie vůbec nezajímá, a případně tak Rusko tlačit alespoň k drobným změnám politiky, nebo naopak říkat, že nás Krym i východní Ukrajina, stejně jako likvidace opozice, nezajímají a jediné, co hraje roli, je kvalita nabídky na nový reaktor.
Rusové zatlačí na cenu
Ano, zaznívá, že se má Rusko rovnou vyřadit, ale z pohledu vlády je stále ve hře. Šeptem se dodává, že hlavní je, aby Rusové podávali nabídku, aby byl tlak na co nejnižší cenu, a pak se případně mohou vyřadit. V každém případě tak debatu, zda Rusko ano, či ne, necháváme na nejzazší možný termín. Co se bude dít, když Rosatom nabídne výrazně lepší projekt za nižší cenu a Rusko v době otevírání obálek začne další „osvoboditelskou“ válku? Co když se to stane během výstavby?
Zajímavé je, že se politici již dohodli, že k tendru nepřipustí čínského uchazeče. Přitom tato země takové emoce nebudí. Výzkum agentury STEM ukázal, že 72 procent Čechů je proti tomu, aby Dukovany dokončovali Rusové.
Kritik jaderného projektu a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr roky tvrdí, že se nakonec nic nepostaví, že cílem je utratit peníze za všechny možné studie a posudky. Nějak není vidět snaha ukázat mu, že to tak není. Nové Dukovany se přibližují jen pomalu, navíc s rizikem blížících se voleb. Stále se objevují nové překážky, které měly být dávno vyřešené. Není jasné, zda v dalších měsících nepřijdou nové, které projekt dál odsunou.
Celá ta jaderná epopej by ani nevadila, kdyby měl stát plán B. Stávající plán přitom je, zkusit za každou cenu postavit nové reaktory a podle výsledku přemýšlet, co dál. Abychom ale nakonec zase nemuseli improvizovat.
Nové Dukovany se přibližují jen velmi pomalu, stále se objevují nové překážky, které měly být už dávno vyřešené
Dukovany bude nakonec financovat stát
11.03.2021, Mladá fronta DNES: Nový jaderný blok v Dukovanech bude plně financovat stát, diskuse o zapojení energetické společnosti ČEZ nevedly k cíli. Na videokonferenci o budoucnosti české energetiky, kterou pořádala nezisková platforma Institut Equilibrium, to řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj se nyní už jedná o konkrétním řešení, jak výstavbu bloku zaplatit. „Diskuse, která dnes probíhá o tom, jaký podíl investice by měl ČEZ hradit ze svého, skončila u rozhodnutí předsedy vlády (Andreje Babiše – ANO) na stoprocentním financování ze strany státu, protože dohoda nebyla nalezena,“ řekl včera Míl. Hlavním důvodem je podle něj cena peněz. O tom, že by stát mohl stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech financovat zcela sám, mluvil už na konci ledna vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Uvedl, že je to varianta pro případ, že by zapojení energetické firmy ČEZ do placení bylo příliš drahé. Při plném financování by podle něj stát získal nižší úrokovou sazbu. Podle původních plánů se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ.
Celá konference je zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/politici-mlci-ceskou-energetickou-budoucnost-resi-vedci-z-institutu-equilibrium-146102
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) 8.3. 2021 vydal povolení k umístění dvou jaderných bloků v lokalitě Dukovany
08.03.2021, sujb.cz: SUJB tak rozhodl v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
Na posouzení žádosti spolupracoval tým inspektorů SÚJB, specialistů Státního ústavu radiační ochrany, v.v.i., a dalších expertů. Správní řízení trvalo téměř 12 měsíců. Byla při něm hodnocena zadávací bezpečnostní zpráva a další dokumenty, které jsou dle atomového zákona k žádosti přikládány. „Z hodnocení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vydání povolení bránily,“ shrnula Dana Drábová, předsedkyně úřadu.
Při hodnocení správnosti a celistvosti předložené dokumentace se SÚJB mohl opřít o své dlouholeté znalosti daného území a jeho charakteristik, protože zde dozoruje bezpečnost čtyř stávajících bloků Elektrárny Dukovany.
Povolení SÚJB vydal na základě žádosti společnosti Elektrárna Dukovany II, a. s., podané 25. března 2020. Na webové stránce SÚJB bude zveřejněno po nabytí právní moci.
Ze zahraničí
Jaderná elektrárna El Dabaa je stejně významná jako Asuáňská přehrada, říká ruský velvyslanec
11. března 2021, WNN: Význam první egyptské jaderné elektrárny je srovnatelný s významem Asuánské vysoké přehrady, řekl včera ruský velvyslanec v Egyptě Georgy Borisenko. Přehrada postavená přes Nil v egyptském Asuánu v letech 1960 až 1970, byla navržena moskevským Hydroproject Institutem. Borisenko toto srovnání provedl během návštěvy staveniště elektrárny El Dabaa spolu s předsedou egyptského Úřadu pro jaderné elektrárny (NPPA) Amgedem El-Wakeelem.
Čtyři ruské tlakovodní reaktory VVER-1200 jsou plánovány pro El Dabaa, který se nachází na pobřeží Středozemního moře, 170 km západně od Alexandrie a Zafraany v Suezském zálivu. Ruská státní jaderná společnost Rosatom dodá elektrárnu, kterou bude vlastnit a provozovat NPPA. Očekává se, že elektrárna s jmenovitou kapacitou 4800 MWe bude tvořit až 50 % egyptské kapacity výroby elektřiny, aby uspokojila rostoucí poptávku země po elektřině.
Regulátor SAE vydal druhou provozní licenci pro JE Barakah 2
9. března 2021, WNN: Federální úřad SAE pro jadernou regulaci (FANR) dnes vydal provozní licenci pro blok 2 JE Barakah provozovateli elektrárny Nawah Energy Company (Nawah). Nawah nyní zahájí uvedení svého druhého jaderného reaktoru do provozu. Zavážení paliva by mohlo nastat v příštích dnech.
První beton nalitý pro jednotku Akkuyu 3
10. března 2021, WNN: Rosatom dnes oznámil, že byl nalit první beton pro třetí blok jaderné elektrárny Akkuyu ve výstavbě v turecké provincii Mersin. Ruské a turecké hlavy států se připojily k ceremoniálu, který se konal u příležitosti události pomocí video odkazu. Projekt jaderné elektrárny Akkuyu je založen na mezivládní dohodě, kterou obě země podepsaly v roce 2010.
"Před třemi lety jsme nalili první beton na blok 1 jaderné elektrárny Akkuyu a dnes jsme to udělali v jednotce 3," uvedla ruská státní jaderná společnos a dodala, že stavební licenci na blok 4 by měl turecký regulační orgán udělit ještě letos. "Čtyři reaktory VVER-1200 zajistí 10 % tureckých potřeb energie. Tento úspěch je důkazem toho, že jaderná energie může a měla by být efektivně rozmístěna po celém světě," řekl Rosatom.
První jednotka Akkuyu bude v provozu v roce 2023, poznamenal a dále zdůraznil, že "není ušetřeno žádné úsilí, aby ostatní tři reaktory tohoto zařízení byly v provozu jeden po druhém", uvádí se v prohlášení.
S odkazem na promoci tureckých studentů z ruských univerzitních programů řekl: "Ve skutečnosti se 186 našich studentů vybraných k vyškolení v rámci projektu vrátilo do naší země po dokončení 6,5 roku náročného studia. Tito mladí lidé se budou účastnit všech procesů naší jaderné elektrárny, od strojírenství až po řízení. Vzniká tak turecký think tank pro jadernou energii a naše národní energetická mobilizace získá nové generace."
Závod Akkuyu je vybaven nejpokročilejšími bezpečnostními systémy v souladu s normami Mezinárodní agentury pro atomovou energii, řekl.
Po Erdoğanově projevu pověřili s Putinem tureckého ministra energetiky a přírodních zdrojů Fatiha Dönmeze a generálního ředitele Rosatomu Alexeje Likhachova, aby zahájili výstavbu 3.
