Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Na tiskové konferenci při příležitosti právě probíhající Konference VVER 2016, zaměřené na problematiku jaderné energetiky, zazněla důležitá připomínka o budoucnosti české energetiky.

 Na tiskové konferenci v pražském hotelu Diplomat se sešli předseda představenstva a generální ředitel plzeňské akciové společnosti Škoda JS Josef Perlík, Petr Závodský (Czech Power Industry Alliance), výkonný viceprezident Rusatom Overseas, dceřiné společnosti ruského jaderného obra Rosatom, Leoš Tomíček, prezident České nukleární společnosti Daneš Burket, Ivo Kouklík (Fennovoima) a Attila Aszódi, maďarský vládní zmocněnec pro jadernou elektrárnu Pakš.
Úvodní slovo si vzal Daneš Burket, který odpovídal na otázku, jak se mu líbí technologie VVER (VVER je tlakovodní reaktor, pozn. red.), jaké s ní má zkušenosti a jak by ji zhodnotil. “Necítím se být v této oblasti objektivní, protože jsem dvacet dva let pracoval pro jadernou elektrárnu Dukovany. Každopádně si myslím, že čas ukázal, že technologie VVER je ověřená, konkurenceschopná, bezpečná a efektivní,“ reagoval prezident České nukleární společnosti.
Následně jeden z přítomných konzultantů zavedl směr diskuze k nadnárodní rovině a jejímu vlivu na stavbu nových bloků do budoucna. “Jak vnímáte současnou situaci v EU? Do jaké míry může ta situace komplikovat stavbu nových bloků? Mám na mysli třeba postoj Německa, které končí s jadernou energetikou. Další země ostře protestují proti jaderné energetice. Ve Francii aktuálně ve velkém odstavují bloky kvůli podezření vadných dílů. To je situace, která může ovlivnit celkové vnímání jaderné energetiky v celé EU. Mohu také připomenout, že Velká Británie, která byla velkým zastáncem jádra, v současné době vystupuje z EU. Do jaké míry mohou tyto faktory ovlivnit výstavbu dalších bloků v EU?“ otázal se Závodského a Aszódiho.
Petr Závodský uznal, že tyto faktory bezpochyby ovlivňují výstavbu dalších bloků jaderných elektráren, nicméně upozornil, že Evropa není jen Německo. V evropské osmadvacítce (bereme-li Británii ještě za člena EU) je čtrnáct zemí, které provozují jádro. Některé země s tím chtějí skončit, některé začít, takže ten poměr je 50:50. Situace není jednoduchá, legislativa jako taková je složitá,“ vysvětlil Závodský.
“Na druhou stranu, jestliže v Evropě je 55 % bezemisní elektřiny z jádra, z čeho ji vyrobíme, pokud bychom si řekli, že jádro vůbec ne, a nechali třeba jednu nebo dvě elektrárny dožít a žádné nestavěli? Když to aplikuji na ČR - často slýchám - no když se nám nepodaří postavit nový blok na Dukovanech, tak tam postavíme plynovku. Nebo postavíme někde plynovku a nahradíme tím ten výkon. A já říkám: když odhlédneme od takových jednoduchých věcí jako energetická soběstačnost, bezpečnost či udržitelnost, tak co pak CO2? Jestliže bezemisní jaderku nahradím plynovou elektrárnou, tak si musím říct, že i v energetice zvyšuji produkci CO2,“ poukázal Závodský na možná úskalí.
On sám má za to, že i na evropské úrovni se diskuze začíná stabilizovat/ normalizovat, protože tyhle skutečnosti si prý začíná uvědomovat více lidí. “Diskutujeme o tom, že obnovitelné zdroje mají budoucnost, ale když to vezmeme na ČR, tak se bavíme o 25-30 % jako maximum a co s těmi zbylými 70 %, když si řekneme, že uhlí ne? Nebo uhlí od nějaké doby ne? Pak už je to jenom jádro nebo plyn. Anebo to může být výrazně snížená spotřeba, ale to v mých očích znamená, že z tohoto regionu odejde veškerý průmysl, a to jsou scénáře, které jsou všechny katastrofické,“ varuje Závodský.
Podle Aszódiho je třeba, aby státy měly mix pro výrobu elektřiny. Maďarský vládní zmocněnec pro jadernou elektrárnu Pakš zmínil, že většina elektráren na fosilní paliva byla postavena v 70. letech a že v následujících letech bude mnoho z nich uzavřeno, čímž budou státům chybět kapacity na výrobu elektřiny, a tak se budou muset rozhodnout, jakým směrem se v energetice vydají. Aszódi se spíše přiklání k jádru než k plynu, protože míní, že je to méně rizikové a je to ekologičtější.
Co se týče České republiky, Závodský uvedl, že podíl jaderné energetiky by v koncepci pro období 2037-2040 měl být cca padesát procent. “V energetické koncepci je tuším rozptyl od 46 do 55 %. Bude záležet na tom, jak bude velká výroba jako celek,“ objasnil Závodský.
“Postupovat při výběru jaderné elektrárny podle zákona o veřejných zakázkách, resp. dle evropské direktivy o veřejných zakázkách není dobrá cesta. Mezivládní dohoda je naopak dobrou cestou, protože se v ní dá udělat mnohem širší dohoda - to znamená, je to dohoda o spolupráci, není to jenom konkrétní dodávka elektrárny,“ uvedl také Závodský s tím, že očekává, že se nové bloky v Dukovanech a v Temelíně budou stavět podle takové dohody.
Leoš Tomíček poukázal na to, že máme s Maďarskem mnoho společného, hodně podobných zkušeností a hodně možností pro výměnu zkušeností. “V minulosti se to dělo - spolupráce mezi Dukovany a Pakší probíhala desítky roků velmi úspěšně a jsem přesvědčen, že bude pokračovat i nadále,“ věří Tomíček.
Předseda představenstva a generální ředitel plzeňské akciové společnosti Škoda JS Josef Perlík ujistil, že určitě mají kapacity k tomu, aby dodávali do Pakše. V současné chvíli ale dle něho potřebuje firma nejdříve zahájit obchodní jednání s maďarskými protějšky.
České či slovenské firmy, které by se chtěly zapojit od projektu v Pakši, se musí dle maďarského vládního zmocněnce obracet na ruskou firmu Nižnij Novgorod Engineering Company, která má stavbu na starosti, nikoliv na maďarskou stranu.
Ivo Koukolík z Fennovoima poodkryl, že finský projekt se nachází ve fázi licencování. Stavební povolení k výstavbě jaderné elektrárny by měli dostat v roce 2018. Tamní legislativa dle něho přitom umožňuje, aby paralelně s přípravou licenční dokumentace probíhaly konstrukční práce, které nemají co do činění s jadernou bezpečností.
“Co se týče finančního modelu, finanční model Fennovoima je velmi specifický, finský - řada soukromých vlastníků se domluvila a investuje stavbu jaderné elektrárny - staví si v podstatě svoji závodní elektrárnu. Pravidla jsou taková, že musí zafinancovat adekvátní část dle podílu akcií a za to dostanou adekvátní část energie. To je unikátní legislativa - ve Finsku se takto investuje více projektů i v jiných oblastech, nevím ale, jestli je přímo možné bez změny zákonů to takto aplikovat v jiné evropské zemi,“ řekl Koukolík.
Výkonný viceprezident Rusatom Overseas Leoš Tomíček na závěr ujistil, že šance pro český průmysl zapojit se do projektů jeho firmy existuje. “Kdo má zájem a schopnost dodat v kvalitě, rozumných cenách a společně s financováním, je v našich projektech vítán,“ konstatoval Tomíček.

Zdroj: parlamentnilisty.cz | 31.10.2016 | Rubrika: Monitor |  Strana: 0 | Autor: Lucie Štěchová | Téma: JE Dukovany
http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=460749