Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Do čela ministerstva průmyslu nastupuje dosavadní náměstek Jiří Havlíček. Ten od premiéra Bohuslava Sobotky dostal mimo jiné za úkol připravit rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Stihnout to má ještě do podzimních voleb.
O zakázku za 300 miliard má zájem šest světových firem.
Uspíšení projektu by mohlo nahrát společnosti Rosatom, za nímž stojí ruská vláda.

Jiří Havlíček míří z pozice náměstka do křesla ministra průmyslu a obchodu. Oficiálně bude jmenován prezidentem Milošem Zemanem až za několik dní, už nyní mu ale premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) naordinoval spoustu úkolů. Vedle boje za zlevňování mobilního internetu, který nezvládl jeho předchůdce Jan Mládek, má třeba usnadnit rozdělování evropský peněz. "Musí také připravit výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany, což bychom měli ještě do voleb maximálně urychlit," nakázal Sobotka budoucímu ministrovi.

Urychlení jaderného projektu za stovky miliard korun by nyní nahrávalo spíše ruské státní korporaci Rosatom, který by rozšíření Dukovan mohl z většiny zaplatit. Hlavní konkurent Rusů - japonsko-americký Westinghouse - nyní naopak čelí finančním problémům a možná se dukovanského tendru ani nezúčastní.

Překvapivá priorita: Dukovany

Zařazením Dukovan mezi Havlíčkovy priority premiér překvapil. Studie, která má jaderný projekt připravit, měla být hotová až po volbách a schvalovala by ji tak nejspíš až nová vláda.

"Mě tím ale pan premiér nijak nezaskočil. O důležitosti jaderné energetiky a rozšíření Dukovan už ostatně mluvil, když se dočasně ujímal vedení ministerstva po mém předchůdci," řekl HN nastupující ministr.

Podle něj v roce 2035 skončí životnost nynějších jaderných bloků Dukovan, a není tedy čas s inovací elektrárny otálet. "Jde o to, abychom byli schopni tam vybudovat bloky nové, které umožní pokračovat ve výrobě elektřiny z jádra," uvádí Havlíček.

Jaderný projekt mohou zaplatit Rusové

Rozšíření jedné ze dvou českých atomových elektráren má vyjít až na 300 miliard korun. O zakázku mají proto zájem všechny hlavní světové firmy, které v jaderném byznysu působí. Letos v únoru se na ministerstvu průmyslu uskutečnily konzultace s šesticí z nich. Mezi zájemci byly francouzská EDF nebo korejská KHNP. Nejvíce se ale hovoří o zmiňovaném japonsko-americkém Westinghousu a ruském Rosatomu.

Problémem ale zůstává, kde na nákladnou přestavbu Dukovan vzít. Investorem rozšíření elektrárny by mohl být polostátní ČEZ. Náklady na stavbu se však při dnešních tržních cenách elektřiny nemají šanci zaplatit. A stovky miliard na jaderný projekt nemá ani český stát.

Nabízejí se tak dvě možnosti. Britská vláda například pro své reaktory v Hinkley Point připravila garantovanou výkupní cenu zhruba 110 eur za megawatthodinu, kterou bude elektrárna dostávat 35 let. Druhou variantou je, že elektrárnu postaví přímo státem vlastněná společnost, jako je to u maďarské elektrárny Paks. Na výstavbě nových bloků za 340 miliard korun se dohodla tamní vláda přímo s ruským Rosatomem, který zafinancuje 80 procent z rozpočtu.

"Rosatom je připraven účastnit se i financování stavby bloků v České republice," cituje ruská zpravodajská agentura Ria Novosti Kirilla Komarova, prvního náměstka šéfa Rosatomu.

To by mohlo Rusům při výběru nového jaderného dodavatele Dukovan nahrávat. Jejich nejvážnější konkurent, japonsko-americký Westinghouse, může navíc z českého tendru ještě vycouvat. Spekuluje se o tom, že firma je v potížích, které ji postihují kvůli jejím ztrátám v USA a celkovým problémům mateřského koncernu Toshiba. Ten údajně zvažuje, že přestane usilovat o nové zakázky a soustředí svůj jaderný byznys pouze na likvidaci jaderných elektráren.

Podobná vládní dohoda, jakou mají Maďaři s Rosatomem, se nedá vyloučit ani v Česku. Česká vláda ale zatím neřekla, zda by ji ve své připravované studii upřednostnila.

Babiš ruské peníze na jádro nechce

Jaderná soutěž za stovky miliard má strategický politický význam. Kolem dohody o financování maďarského Paksu ruským státním Rosatomem třeba některá zahraniční média hovořila o tom, že si tím ruský režim kupuje přízeň maďarské vlády Viktora Orbána.

Podobné namlouvání ze strany Rusů se dá čekat i v českém případě. Ministr financi Andrej Babiš (ANO), který má na křeslo šéfa vlády po říjnových volbách zálusk, ale nabídku financovaní od Rosatomu spíše odmítá. Opakovaně volá po tom, aby rozšíření elektrárny zaplatil ČEZ z vlastní kapsy.

Zatím není zcela jasné, proc nynější premiér Sobotka na dotažení příprav dukovanského projektu spěchá a chce ho stihnout ještě do voleb. Nastupující ministr Havlíček nyní nechce o Dukovanech příliš mluvit, protože ještě nebyl jmenován do funkce. "Prohlášeni k jednotlivým tématům vydám až po svém jmenování. Některá témata budu s panem prezidentem dále projednávat na naší chystané schůzce," řekl Havlíček na pátečním setkání s novináři.

Zdroj:  byznys.ihned.cz | 24.3.2017 | Strana: 0 | Autor: Jan Úšela | Téma: ČEZ

 

S prezidentem by se ministerský kandidát měl sejít v příštím týdnu - až potom ho Miloš Zeman do funkce jmenuje. Zda spolu budou na Hradě mluvit také o Dukovanech, Havlíček neřekl. Prezident už ale dříve uvedl, že rozšíření jaderné elektrárny podporuje. "Jsem velkým zastáncem jaderné energetiky. Proto plně podporuji rozšíření kapacity jaderné elektrárny v Dukovanech," řekl Zeman v roce 2014 Lidovým novinám.