Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

V SOUTĚŽI O VÝSTAVBU NOVÉHO REAKTORU V DUKOVANECH JE STÁLE VÍCE SLYŠET O KOREJSKÉ FIRMĚ KHNP. OCENILA JI I ŠÉFKA JADERNÉHO DOHLEDU DRÁBOVÁ. To a ještě více v článku Hospodářských novin ze dne 10.1.2019.

Poslední dva roky byl všeobecně uznávaný favorit na plánovanou výstavbu nového jaderného bloku v Česku jen jeden. Ruskou společnost Rosatom protežovala řada politiků v čele s prezidentem Milošem Zemanem, lobboval za něj i tuzemský průmysl. A hovořily za něj i jeho projekty – úspěšně dokončil reaktor v Leningradské jaderné elektrárně a nové bloky bude stavět i v Maďarsku a ve Finsku.
Postupně se ale ukazuje, že ani Rosatom není bez problémů. Při střetu s evropskými povolovacími procesy už naskočilo minimálně dvouleté zpoždění u přípravy projektu maďarské elektrárny Paks a rostou i očekávané investiční náklady. Nově se opožďuje i plánování finské elektrárny Hanhikivi. Tamní blok měl elektřinu vyrábět už za pět let, nově se datum posunulo až na rok 2028.
Do popředí se tak jako nejstabilnější dodavatel dere dříve poněkud opomíjený hráč z Koreje. Firma KHNP ze skupiny KEPCO už v Česku rozjela masivní lobbistickou kampaň. V Třebíči podporuje hokejový klub, název firmy nese i tamní hokejový stadion a v regionu pomáhaly v létě tři desítky korejských dobrovolníků.
„Je pravda, že český projekt je pro nás v současné době prioritou. Kromě Česka jsou ale další potenciální projekty v zemích, jako je Ukrajina, Rumunsko, Polsko, nebo dokonce Filipíny,“ říká v rozhovoru pro HN prezident KHNP Če-Hun Čung. Ten do Česka přicestoval na konci minulého roku ve stejné době, kdy zde byl na návštěvě i prezident Jižní Koreje Mun Če-in.
Oba v Česku lobbují za korejské řešení – reaktor APR. Ten už má evropskou licenci a staví ho po celém světě. „V současnosti stavíme pět bloků doma v Koreji a čtyři v zahraničí,“ vypočítává Čung.

Zatím bez zpoždění

Důležité nepřímé podpory se jim dostalo od šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. Ta už na podzim v České televizi řekla, že podle ní mají Jihokorejci ze všech šesti uchazečů o stavbu tuzemského jádra nejlepKorejci ší reference. „Včas a za domluvené peníze předali ke spuštění blok Barakah 1 v Abú Dhabí a mají před dokončením také za předem dohodnutých stanovených parametrů blok Barakah 2,“ uvedla.
Právě otázka případných zpoždění je pro výstavbu nového bloku v Česku stěžejní. Stávající reaktory v Dukovanech začnou dosluhovat v roce 2035. Premiér Andrej Babiš začal hovořit o prodloužení jejich životnosti nad 50 let, s tím ale ve světě zatím nejsou příliš zkušenosti. Vláda tak stále počítá s tím, že nový blok má vzniknout už za 16 let.
Sám prezident KHNP tvrdí, že by to jeho firma mohla stihnout, samotná výstavba prý trvá pět až šest let. „Do roku 2035 je zatím času dost. Za tu dobu dokážeme postavit klidně pět bloků,“ říká.
Drábová už ale dříve uvedla, že kvůli složitým povolovacím procesům nečeká, že by se případný nový reaktor mohl stihnout před rokem 2040.
Rosatom na to narazil právě v Maďarsku. „Projekt je již nyní dva roky ve skluzu, a to především proto, že hodně času zabralo jeho prosazování na evropské úrovni. Ruská strana není zvyklá, že je potřeba tyto projekty nějakým způsobem obhajovat a prosazovat vůči třetím subjektům, tedy vůči Bruselu,“ citoval maďarského premiéra Viktora Orbána například server Hlídacípes.org po jeho návštěvě Miloše Zemana.

Problém, kam se podíváš

To, že Rosatom bojuje se zpožděním, ale neznamená, že další zájemci o výstavbu v Česku problémy nemají. U čínské CGN existují pochyby ohledně zatím v Evropě nevyzkoušené technologie. Francouzsko-japonská Atmea zase žádnou elektrárnu ještě nepostavila a nyní to vypadá, že se kvůli rostoucím nákladům nerealizuje ani plánovaná výstavba elektrárny Sinop v Turecku.
Ostatní firmy na tom jsou ještě hůř. Americký Westinghouse si prošel krachem, i když ten byl zapříčiněný hlavně jeho stavební divizí. Zkrachovala i francouzská Areva, kterou pod svá křídla nakonec vzala další státní společnost EdF.
Velké zpoždění mají všechny tři elektrárny, které se v Evropě už staví. Navíc stojí násobně víc, než kolik původně měly – týká se to jak francouzské Flamanville a finského Olkiluota od Arevy, tak i slovenských Mochovců, které budou mít technologii VVER od Rosatomu.
I tyto problémy stěžují vládě i firmě ČEZ rozhodnutí, zda reaktor stavět a jak ho financovat. Vedení polostátní společnosti opakovaně odmítlo, že by nový blok financoval ČEZ sám. Je to prý příliš velké riziko. A i když se podle vlády jedná o strategický státní zájem, nemůže ho prý přenést na minoritní akcionáře. Premiér Babiš je nicméně k těmto argumentům hluchý a jakékoliv garance státu odmítá.
Čas na rozhodnutí se přitom zkracuje. ČEZ hovořil o tom, že aby byl rok 2035 ještě reálný, mělo se rozhodnout loni. Podle prezidenta KHNP Čunga je poslední šance letos.


JÁDRO V ČESKU V České republice dnes funguje šest jaderných bloků.

Temelín 2 x 1055 megawattů * Loni temelínská elektrárna vyrobila 15,66 TWh elektřiny. * Při 50letém provozu postupně skončí životnost bloků v letech 2050–2052.

Dukovany 4 x 510 megawattů * Loni dukovanská elektrárna vyrobila 14,25 TWh elektřiny. * Při 50letém provozu postupně skončí životnost bloků v letech 2035–2037.

Nový reaktor Původně se hovořilo o dvou blocích v Temelíně, nyní je na stole jeden reaktor, který by měl částečně nahradit končící bloky v Dukovanech. Nabízená řešení mohou dosahovat výkonu od 1000 do 1600 megawattů.

33 PROCENT byl v roce 2017 podíl jádra na celkové výrobě elektřiny v Česku. Číslo za loňský rok zatím není k dispozici.

Zdroj: Hospodářské noviny | 10.1.2019 | Rubrika: Podniky a trhy | Strana: 11 | Autor: Petr Lukáč | Téma: JE Dukovany