Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Nejen finanční prostředky budou hrát důležitou roli ve stavbě nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Důležitým prvkem je i voda.

 Třebíčsko, Dukovany – Nejen finanční prostředky budou hrát důležitou roli ve stavbě nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Důležitým prvkem je i voda. Respektive její kvalita a množství v řece Jihlavě, přesněji v dalešické přehradě. Jaderná elektrárna potřebuje velké množství vody na své chlazení. „Současné Dukovany za plného provozu odpaří každou vteřinu v chladicích věžích 1,2 kubíku čisté vody ve formě páry,“ vyčíslil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V souvislosti s plánovanou výstavbou dalších dvou bloků se objevila otázka, zda nebude elektrárna potřebovat další zdroj vody. V minulosti se například mluvilo o nové přehradě v údolí řek Oslavy a Chvojnice.

Náhrada bloků
„Posuzovala se možnost souběhu bloků čtyř stávajících a nového 5. bloku. Ukázalo se, že vody je díky jejímu objemu v soustavě Dalešice­Mohelno s velkou kapacitou 130 milionů kubíků vody dostatek i s uvážením sušších období v roce. Dnešní čtyři bloky potřebují ročně 60 milionů kubíků vody,“ vysvětlil Bezděk. Nový blok navíc začne fungovat nejdříve v roce 2035, kdy současné budou na konci své životnosti. Bude se tedy jednat spíše o náhradu dnešních bloků.

Znečištěná voda
Problémem podle mluvčího je však znečištění vody v řece. Kvalitou vody v řece Jihlavě se zabývala expertní poradní skupina a navrhla i komplexní řešení. „Kvalita povrchové vody v řece Jihlavě je sice na poměrně uspokojivé úrovni, je však třeba řešit omezení přísunu živin, zejména fosforu a dusíku, z povodí, a to jak z bodových zdrojů znečištění – především z obcí – tak z plošných zdrojů, především zemědělství,“ informoval ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Zdeněk Kadlec. Pomoci se zlepšením čistoty vody v povodí má pracovní skupina Za čistou řeku Jihlavu ustavená Krajem Vysočina. Činnost skupiny vychází ze studie s názvem Jakostní model povodí Jihlavy nad Vodním dílem Dalešice. Ten měl zmapovat nejproblematičtější místa nad oběma nádržemi a navrhnout opaření vedoucí k nápravě.
„Největšími zdroji znečištění fosforem a dusíkem v povodí jsou velká města – Jihlava, Třešť, Třebíč,“ informovala mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Podle studie je však nutné se zaměřit i na menší obce. Ty s méně než dvěma tisíci obyvateli například produkují více než polovinu celkového objemu fosforu. Studie označila za jedno z míst s nadprůměrným znečištěním fosforu také Mlýnský potok, který se do řeky Jihlavy vlévá ve Vladislavi. „My jsme před dvěma lety v Hostákově, který patří k Vladislavi, dodělali kanalizaci. Tím se kvalita vody v Mlýnském potoce zlepšila. Pamatuji si, že jsem to vypisoval do nějakého dotazníku, ale zatím to s námi nikdo neřešil. Kdyby byly k dispozici finanční prostředky na další zlepšení stavu, určitě bychom je uvítali a měli snahu je použít,“ řekl starosta Vladislavi Jan Havlena. Co se týká dusíku, tam studie za největšího znečišťovatele označila zemědělskou půdu, která přispívá sedmdesáti procenty. Nejvíce pak v období od ledna do dubna, což je způsobeno především hnojením a výplachem při tání sněhu. Návrhy řešení, se kterými přichází studie, spočívají v doplnění čištění fosforu v současných čističkách, výstavbě nových čistíren, vyloučení pěstování širokořádkových rostlin na určitých pozemcích a celkové podpoře opatření pro omezení eroze a vyplavování živin.

 

Zdroj: Třebíčký deník, 2. 6.2015 autoři: Kamil Černý, František Vondrák