Pohled do Japonska: Jaderná elektrárna Sendai
Na přelomu července a srpna se Ing. Michal Ibehej z JE Dukovany zůčastnil mise WANO Peer Review na japonské elektrárně Sendai jako pozorovatel za oblast Provoz.
Moje mise začala po 12hodinovém letu v Tokiu, kde jsem v tokijském centru WANO absolvoval s ostatními kolegy z týmu opakovací školení.
Poté bylo potřeba se přesunout letecky na druhou stranu Japonska, blíže k Jaderné elektrárně Sendai. Ta se nachází nedaleko města Satsumasendai v prefektuře Kagoshima na ostrově Kyūshū (jihozápad Japonska). Vlastníkem a provozovatelem elektrárny je společnost Kyūshū Electric Power Company. Elektrárna má 2 bloky s tlakovodními reaktory. Každý blok má výkon 890 MWel. Elektrárna, stejně jako všechny ostatní jaderné elektrárny v Japonsku, byla odstavena v roce 2011 po události v Jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. Do opětovného provozu byl blok 1 uveden v srpnu 2015 a blok 2 v říjnu 2015. Sendai je tak první (a v současné době jediná) z japonských jaderných elektráren, která byla opětovně uvedena do provozu.
Elektrárna je stejně stará jako dukovanská (první blok byl uveden do komerčního provozu v roce 1984 a druhý 1985), takže bylo co srovnávat.
Elektrárna leží v seizmické oblasti na břehu Východočínského moře, takže hrozba tsunami platí i pro tuto elektrárnu. 60 km vzdušnou čarou od elektrárny se nachází činná sopka Sakurajima. Navíc je tu v létě teplo a vlhko (teploty okolo 33°C a vysoká vzdušná vlhkost z mořského vzduchu).
Od těchto faktorů se odvíjela i opatření, která musela elektrárna splnit a doložit japonskému jadernému dozoru. Byl zde vybudován nový ochranný val o výšce 8m. Kolem stanice čerpadel mořské vody (chladí bezpečností systémy a DG) byla vybudována ochranná bariéra o výšce 15 m. Byly pořízeny záložní a mobilní prostředky v přibližně ve stejném rozsahu jako v Jaderné elektrárně Dukovany (náhradní zdroje, technika k odstraňování závalů, spojovací prostředky atd.). Byly nainstalovány odlučovače sopečného prachu na sání vzduchotechnik. Takže opatření tu bylo provedeno opravdu hodně.
Co se týče stavu elektrárny, všude je naprosto čisto (najít zde něco, bylo opravdu složité).
Zařízení primárního a sekundárního okruhu je původní, ale ve velice dobrém stavu. Na venkovní zařízení působí vysoká vzdušná vlhkost, takže se tu potýkají s korozí. Když uvážíme, že elektrárna byla 4 roky mimo provoz a nikdo nevěděl, jestli elektrárna ještě někdy bude uvedena do komerčního provozu, tak musí být jasné, v jakém stavu muselo být venkovní zařízení. Přesto zaměstnanci elektrárny a dodavatelé dokázali v poměrně krátké době připravit elektrárnu ke spuštění a provést masivní opravy venkovních objektů tak, aby elektrárna byla na misi WANO Peer Review připravena.
Další věc, která mi došla až na místě, byla, jak udržet 4 roky pohromadě tým zkušených provozních pracovníků tak, aby neztratili svoje know-how. Během těchto 4 let vedení elektrárny vymýšlelo nejrůznější cvičení, pochůzky, kontroly zařízení a cvičné drenáže a opětovné plnění zařízení tak, aby provozní personál neztratil svoje unikátní znalosti a kontakt se zařízením. Tyto činnosti byly vysoce oceněny jako velmi inspirativní pro další japonské elektrárny a provoz dostal ocenění STRENGTH (silná stránka).
Co se týče celé mise, bylo zde hodně emocí. Je nutné si uvědomit, že Sendai je první vlaštovka na dlouhé cestě k restartu jaderné energetiky v Japonsku. Proto celá elektrárna cítila, jak důležité je pro ni, aby byla hodnocena velice dobře. To bylo vidět na každém kroku.
Japonci, kteří jsou všeobecně velice úslužní, velmi dobře spolupracovali. A ačkoliv se o Japoncích říká, že neumí vyjadřovat emoce, opak byl pravdou. Po ukončení mise bylo vidět na našich counterpartech upřímnou radost i dojetí. Ani se jim nedivím. Za práci, kterou museli odvést pro opětovné spuštění elektrárny, na to mají plné právo.
text a foto Michal Ibehej
