Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Až šest hodin testují psycholožky uchazeče o zaměstnání v jaderné elektrárně. Mimo jiné zjišťují, jak se dokáží po dlouhodobé rutině vypořádat se stresovou záležitostí i zda jsou správně konzervativní. Náročné testy musí podstupovat všichni zaměstnanci i dodavatelé. A nevyhnou se jim ani cizinci.

Ano. Magie místa dělá své. Jít dělat rozhovor s dvěma dámami, které pracují jako psycholožky pro firmu, jež obhospodařuje jaderné zařízení, je zajímavý zážitek.
Ve chvíli, kdy ve spleti budov najdete správnou chodbu s mnoha dveřmi, není potřeba hledat dál. Jedny se rozlétnou a energická žena zahlaholí - víme, že jste to vy, poznáme kroky cizích lidí. Jmenuje se Martina Krišková.
Za ní vykoukne energická dáma číslo dvě, Lucie Kalinová. Tady nemá smysl se stylizovat. Tady si člověk šestkrát v duchu zopakuje: „Uvolni se, dýchej, stejně ti vidí až do žaludku.“ Jako všem, kteří by rádi dostali dobře zaplacené místo. Pokud ale uchazeči neuspějí v některých z těchto dveří, mají smůlu. Bez psychotestů se jako budoucí zaměstnanci za dukovanské nebo temelínské turnikety ve vrátnici nedostanou.

Kdo všechno musí absolvovat psychotesty, pokud chce vstoupit do české jaderné elektrárny?

Lucie Kalinová:  V zásadě všichni, kdo tam vstupují samostatně a pracují. Intenzita u různých typů vyšetření se liší podle profese, kterou ten který zaměstnanec zastává. Vstupní psychologické vyšetření trvá v průměru 3,5 hodiny.

Martina Krišková:  Cílem je předpovědět spolehlivé a bezpečné chování ve střeženém prostoru jaderného zařízení.
Co je spolehlivé a bezpečné chování? Kalinová:  Každý, kdo se pohybuje v jaderné elektrárně, má být v co možná nejvyšší míře schopný reagovat na instrukce, na zadání, být odolný vůči stresu, dodržovat pravidla. Krišková:  Musí ctít provoz a technologii. Osobnostně to musí být konzervativní člověk - v myšlení i rozhodování.

Na koho se při psychotestech zaměřujete nejvíc do hloubky?

Krišková:  Nejnáročnějším psychologickým vyšetřením prochází řídící operativní personál, tedy vysoce specializovaní lidé, kteří řídí jaderný blok.

 Jak takové psychotesty pro operátory vypadají? Vím, že „odpad“ je při nich veliký a málokdo, byť technicky na vysoké úrovni, je udělá.

Krišková:  Máte pravdu, úspěšnost na klíčové pozice je relativně nízká. Dostane se sem jen deset procent těch, kteří projeví zájem. Psychotesty operátorů trvají až šest hodin a jsou opravdu náročné.

Kalinová:  Pro obě strany to musí být přijatelný a výhodný „byznys“. Pro nás jako zaměstnavatele, abychom si vybrali člověka, který bude svoji profesi operátora vykonávat dlouhodobě, spokojeně a spolehlivě. Operátor totiž musí být nastaven tak, aby mu vyhovoval malý pracovní kolektiv, nevadil mu režim směnového provozu a aby ustál fakt, že dlouho bude klid a rutina a pak bude muset být schopen rychle zareagovat a vyjet ve svém pracovním výkonu z běžného režimu na sto procent během několika vteřin.

Takže intenzivní stereotyp a pak nárazový stres.

Kalinová:  Ano, a k tomu si připočtěte vysokou technickou zdatnost. Operátor se musí rychle orientovat ve schématech. Je to o vnímání, o představivosti, o emocionální stabilitě a dalších podstatných charakteristikách, které jsou v jejich práci důležité.

Je vyloučeno podvádění při psychotestech? Krišková:  

Můžou se o to pokusit. Ale při šestihodinovém zatížení sami sebe neuhlídají při pokusu podvádět. To ani nejde. Používáme špičkové testy, které mají takzvané korekční škály, jež měří, jak moc, nebo málo je pravděpodobný výsledek.

Opravdu vás uchazeč nemůže přelstít, ani když si předtím udělá nějaké cvičné testy na internetu?

Kalinová:  Ne, testování je opravdu důkladné. Uchazeči po něm odcházejí velmi unavení. Nedílnou součástí psychologického vyšetření je taky „magie“ místa. Ve chvíli, kdy vstupují na pracoviště psychologů, uvědomují si, že jsou podrobováni pozorování, zátěži. A řada těch „připravených“ na tomto selhává.

Krišková:  Další nedílnou součástí je dlouhý osobní rozhovor s psychologem. Hodnotíme, jak se při něm uchazeč chová, jak s námi kooperuje. A tady je to hodně o našich zkušenostech. Přece jen to děláme dlouhodobě a máme bohaté zkušenosti z obou našich jaderných elektráren. Už tu seděly tisíce lidí. Využíváme i dalších poznatků z jiných oblastí u nás i v zahraničí.

Psycholog je ten, který nese zodpovědnost za to, že na klíčových místech sedí z psychologického hlediska ti správní lidé...

Krišková:  Já se ještě vrátím k těm testům. Tak kolem roku 2000 se začaly hojně objevovat různé testy v knihkupectvích. To jsme chvíli znejistěly, jestli všichni nepřijdou naučení, ale rychle jsme se uklidnily, nestalo se tak.  (smích)  Všichni se nás například ptají na metodu „kresby stromu“, co mají, nebo nemají malovat.... A přitom to pro nás obvykle bývá podpůrná metoda.

Nedá mi to, abych se nezeptala: Jak vás tu mají zaměstnanci rádi?

Obě současně:  Přiměřeně!  (smích) Krišková:  Kolegyně by řekla - nejsme v klubu, jsme v práci.

Kalinová:  Neděláme ale jen vyšetření, která jsou vlastně restriktivní. Spolupracujeme také v oblasti havarijní připravenosti. A tam jsme naopak partnerem pro útvar Bezpečnost, pod nějž havarijní připravenost spadá.
To zní hodně technicky. Co ty lidi učíte pro případ, že by nastal průšvih?

Kalinová:  Stojíme jim za zády při cvičeních. Sledujeme, jak komunikují, jestli informace, které si říkají, jsou nosné, i to, jak se na nich projevuje zvýšený stres. Krišková:  Kolegyně se specializuje na školení krytových družstev, která se mají starat o ukrývané osoby. Vede je ke zvládání velkého počtu osob v relativně malých prostorách.

To zní jak z filmového hororu o jaderné válce...

Kalinová:  Povinností elektrárny je, aby její zaměstnanci byli připraveni na zvládání všech známých rizik. Proto jsou například pracovníci krytových družstev školení na to, aby vydrželi i dlouhé hodiny v krytu. Členové krytových družstev musejí tuto situaci psychicky ustát. Jejich úkolem je řádně ukrýt a postarat se o stovky osob, zvládnout atmosféru případného neklidu, zvýšeného stresu. Učí se speciální techniky, aby to ustáli.

Ale přece doma na ně čekají blízcí v nebezpečí. Jak je učíte tuto velkou zátěž ustát?

Kalinová:  Přesně toto mají psychologicky dobře zpracované. Vědí, že by situaci museli řešit tady a teď. Musí být vnitřně vyrovnáni s myšlenkou, že je nezbytné se spolehnout na záchranné složky, které se postarají o jejich rodiny, jako oni se postarají o bezpečnost lidí v krytu a o technologii.

Jaké jste měly pocity, když jste v přímém přenosu sledovaly dění po výbuchu v elektrárně v japonské Fukušimě?

Kalinová:  V jaderné komunitě je obrovská sounáležitost. Samozřejmě jsme s velikým soucitem sledovaly, co se tam děje. Jsme odborníci, dokázaly jsme si představit tu situaci velmi živě. Hrozně jsme jim držely palce. Jakýkoli problém, který se děje v jiné jaderné elektrárně, byť by byla na opačném konci světa, se přímo odráží na vnímání jaderné komunity nejen v Čechách, ale také v Německu, Francii, všude na světě. Vždy se danou událost snažíme analyzovat a využít získaných poznatků při své další práci.

Jaká je v českých jaderných elektrárnách fluktuace?

Krišková:  Z našeho pohledu minimální, platí i obecně o ostatních profesích v elektrárně, nejen o operátorech. Energetici jsou konzervativní. Nepreferují změnu.

Kalinová:  Když půjdete po elektrárně a budete se ptát techniků, jak dlouho jsou tady, běžně řeknou, že třicet let.

Člověk, který už práci v Dukovanech získá, ale musí počítat s tím, že na psychotesty bude chodit opakovaně. Jaká je frekvence?

Krišková:  Maximální platnost je pět let.      

       
Stalo se vám někdy, že se zaměstnanec od posledních psychotestů významně osobnostně změnil?

Kalinová:  Psychologie je věda. A věda, když stanoví nějakou předpověď, tak by se to mělo nějak procentuálně stát. Takže toto by byla naše špatně provedená práce, kdyby se ten člověk začal výrazně měnit. Základní charakteristiky musí skutečně mít silně zakotveny, aby i v případě, že se dostane do složité životní situace, to s ním „zamlelo jen lehce“. Aby se přes ni dokázal rychle překlenout a vrátit se do normálu. Je běžné, že třeba rozvod či úmrtí v rodině člověka zasáhnou, to je přirozené. Zaměstnanec musí mít proto tak velké rezervy, aby situaci ustál. Musí mít také přiměřenou sebedůvěru a vysokou odpovědnost, aby byl schopen vlastní krizovou situaci avizovat. Říct vedoucímu: „Nemůžu sloužit.“ Tak se mu dá náhradní práce a po vyřešení problémů se vrací na směnu.

A když má někdo vážnou nemoc, jak tam se postupuje? Přece osobnost se mění...

Krišková:  Většinou to nebývá ze dne na den. A když je průběh rychlý, zareaguje na to ošetřující lékař, který začne avizovat, že se něco děje. Vyškolení specialisté, kteří ztratí schopnost zastávat klíčovou provozní pozici, jsou uplatnitelní jinde v elektrárně, protože mají nepřenositelné zkušenosti.

Kalinová:  Všichni vědí, že psychická spokojenost souvisí s fyzickou kondicí, většina zaměstnanců velmi aktivně sportuje, znají rizika dlouhodobého stresu.

Slyšela jsem, že pokud se sem pokoušeli hlásit původně vojenští piloti, často neuspěli. Proč?

Kalinová:  Je rozdíl mezi dopravními a vojenskými piloty. Dopravní piloti musejí splňovat určité osobnostní charakteristiky. Jsou zodpovědní za masy lidí na palubě. Vojenští „top gun“ musí počítat s rizikem. Jinak by nebyli použitelní v boji. Máte pravdu, ne všichni vojenští piloti u nás při žádosti o zaměstnání uspěli.

Co cizinci, kteří v dukovanské elektrárně pracují?

Krišková:  Pro ně máme speciální baterii psychotestů, která je neznevýhodňuje díky jazykové bariéře.
Takže i cizinec musí být konzervativní, musí dobře zvládat nárazový stres... Kalinová:  Ano, to všechno prověříme. Dojdeme k tomu ale trochu jinou metodikou než u české populace.

Které národnosti tu pracují?

Kalinová:  Různé. Nejpříjemnější je pro nás asi testovat Francouze, zpravidla z dodavatelských firem. Francouzi jsou milí, veselí. Sice vyšetření trvá dvakrát tak dlouho, ale vždy je rády vidíme.

A chodí psycholožky z Dukovan taky na psychotesty?

Kalinová:  Ano, ke kolegyním ze slovenských jaderných elektráren.

Co to máte na nástěnce za nakreslený strom? To je památka na nějakého výstředního uchazeče o zaměstnání? Kalinová:  Ne. To kreslil náš Honzík ve výtvarce.  (smích)  Psycholog doma nepracuje.

Jste fakt schopná, když přijdete domů a syn na vás začne hrnout to své, školu a podobně, nepostupovat podle psychologických příruček? Kalinová:  Když přijdu domů a nahrne to na mě, jsem běžná máma, psycholog nepsycholog.

zdroj: jihlava.iDNES.cz | 18.9.2016 | Rubrika: Jihlava / Jihlava - zprávy |  Strana: 0 | Autor: MF DNES, Hana Jakubcová | Téma: JE Dukovany
http://jihlava.idnes.cz/rozhovor-s-psy...px?c=A160916_2273641_jihlava-zpravy_mv