Jádro tlačí ČEZ k rozštěpení
NEJBLIŽŠÍ MĚSÍCE ROZHODNOU O NOVÉ PODOBĚ ENERGETICKÉ FIRMY
Společnost ČEZ a její vedení čeká několik klíčových týdnů a měsíců. Ty rozhodnou o budoucnosti firmy i o tom, v jaké podobě bude nadále existovat. Otázkou je, zda bude mít i v době klesajících zisků na dividendy, na které jsou akcionáři včetně státu zvyklí.
Bude se také řešit, zda se ČEZ rozdělí na dvě firmy – což bude mít přímý dopad na rozhodnutí o tom, jestli a kdo nakonec postaví nový jaderný reaktor.
Firma však stále čeká na to, jak se k plánované transformaci postaví politici v čele s premiérem Andrejem Babišem. „Zahájení výběrového řízení pro dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech, a později možná i v Jaderné elektrárně Temelín, by mohlo být oznámeno ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Tendr by mohl trvat asi tři roky,“ řekl agentuře Reuters generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Babiš se ještě v pondělí nechal slyšet, že pokud by se firma měla dělit, má si stát ponechat strategické věci, jako jsou výroba, distribuce či prodej. S posuzováním měla Babišovi pomáhat komise energetických expertů. Její vznik oznámil počátkem února, rozhodnuto mělo být do konce března. Komise ale zatím neexistuje.
S plánem na transformaci přišel generální ředitel ČEZ Daniel Beneš před více než rokem. Hlavním impulzem byly požadavky politiků, kteří chtěli, aby ČEZ postavil nový jaderný reaktor bez garancí či jiné pomoci státu. To ale firma odmítá. Výstavba při dnešních cenách elektřiny nedává ekonomicky smysl a vedení se obává žalob od menšinových akcionářů.
Beneš si proto nechal zpracovat analýzu, která preferuje rozdělení firmy na dvě. Tu první by stát vlastnil ze 100 procent a mohl by jí výstavbu nařídit. Dále by pod ni spadala tradiční výroba elektřiny (tedy uhelné, plynové a velké vodní zdroje), těžba uhlí (Severočeské doly) a obchodní úsek.
Vedle toho by vznikl „nový ČEZ“, kde by si stát udržel nadpoloviční podíl, minoritní akcionáři současného ČEZ by tu měli 49 procent. Do nové firmy by přešly distribuce, obnovitelné zdroje, prodej energií a nedávno založené ESCO, které se zaměřuje na poskytování energetických služeb velkým firemním zákazníkům.
K úvahám o dělení ale vedly Beneše i další důvody. Stejné, kvůli kterým se už například rozdělily německé firmy RWE či E. ON a kvůli kterým stejný krok zvažuje i francouzská EDF. Tyto klasické energetické firmy doplácejí na masivní nástup dotovaných obnovitelných zdrojů a na stále větší tlak na úspory.
Hlavně tyto dva faktory dlouhodobě tlačí cenu elektřiny dolů a doplácí na to hlavně tradiční velké elektrárny bez dotací.
A tyto trendy jsou na výsledcích ČEZ vidět už několik let. Včera sice polostátní firma poprvé po osmi letech oznámila meziroční růst čistého zisku, při bližším pohledu se ale ukazuje, že výkon firmy je nejhorší od roku 2003.
Z očištěného zisku 20,7 miliardy korun, z kterého se vyplácí dividenda, firma získala podstatnou část rozprodejem majetku. Patří sem například prodej akcií maďarské firmy MOL nebo prodej sídliště v Písnici a elektrárny Tisová. Bez těchto jednorázových příjmů byl loňský zisk ČEZ jen 12,2 miliardy korun. A i když loni začala po dlouhé době cena elektřiny opět mírně růst, výhledy zatím nejsou příliš optimistické.
Za rok 2018 firma očekává čistý zisk jen mezi 12 a 14 miliardami korun. Aby vedení firmy dosáhlo na částky okolo 20 miliard, a tím zajistilo svým akcionářům, a tedy i vládě dividendy aspoň na úrovni loňských 33 korun na akcii, bude muset majetek prodávat i letos.
Stávající plán, jak na to, je ale ohrožen. Dodatečné peníze měl přinést prodej aktiv firmy v Bulharsku. Za elektrárnu Varna ČEZ nakonec dostane 1,3 miliardy korun. Prodej tamní distribuční firmy, za kterou měla firma dostat 8,7 miliardy, se ale zadrhl. Kupcem měla být neznámá společnost Inercom s nejasnými majiteli i financováním. Celé věci se tak chopili tamní politici, kteří se údajně bojí o energetickou bezpečnost země. Obchod tak stále může padnout. Komentář, strana 9 Téma „Jaderné riziko“ čtěte na stranách 12 a 13
***
Zahájení výběrového řízení pro dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech, a později možná i v Jaderné elektrárně Temelín, by mohlo být oznámeno ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Tendr by mohl trvat asi tři roky. Daniel Beneš generální ředitel ČEZ
O autorovi| Petr Lukáč, petr.lukac@economia.cz
Hospodářské noviny | 21.3.2018 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 3 | Autor: Petr Lukáč | Téma: ČEZ