Jaderky musí být připraveny na nejhorší situace
Každá událost, byť i tragická, je velkým zdrojem poučení. Řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová během pracovního setkání představitelů SÚJB, Integrovaného záchranného systému, krajské správy, samosprávy a Jaderné elektrárny Temelín. Za účasti zástupce Evropské komise se probírala poučení z událostí JE Fukušima.
Podle Dany Drábové je jaderná energetika sice specifické odvětví, ale jako průmyslové odvětví, se ani ona nehodám nevyhne. Havárie v Černobylu, Fukušimě, Three Mile Islandu významně zasáhly do dalšího vývoje jaderné energetiky. "Všechny jsou velkým zdrojem poučení. Každá měla jiné příčiny i následky. Pro nás je důležitá havárie Three Mile Island, což byla elektrárna srovnatelná s našimi jadernými elektrárnami. Ukázala, že dobře postavená a provozovaná elektrárna dokáže zvládnout i velmi vážnou havárii, protože poškození aktivní zóny reaktoru bylo v tomto případě srovnatelné s Černobylem u Fukušimou," vysvětlila Drábová.
Podle předsedkyně českého jaderného dozoru byly v případě Fukušimy podceněny přírodní hrozby. Stačilo důležité systémy postavit o několik metrů dál od moře. "Bloky 5 a 6, které byly přibližně o dvacet metrů výš než ostatní, poškozeny nebyly. Klidně by teď mohly být spuštěny," uvedla Dana Drábová. Dobře dopadly i tři další elektrárny, které se v oblasti nacházely.
V důsledku havárie fukušimské elektrárny bylo evakuováno 150 tisíc obyvatel. "Ukázalo se, že na evakuaci je potřeba mít dobře připraveny evakuační plány. To nebylo, což vedlo k tomu, že část lidí byla ozářena zbytečně, například proto, že byli evakuováni vícekrát. I tak ale naprostá většina obyvatel obdržela přijatelné dávky," vyzdvihla předsedkyně důležitost havarijního plánování.
Dnes se lidé do míst, které před časem opustili, opět vracejí. Pořád ale existuje zóna, kde probíhají dekontaminační práce. Její velikost je přibližně 1800 km2 a intenzita radiace je zde přibližně dvakrát vyšší než přírodní pozadí v České republice.
Zátěžové testy přinesly další bezpečnostní zálohy
Na havárii japonské elektrárny reagovala Evropská unie přijetím zátěžových testů. Ty byly provedeny na všech 143 evropských jaderných blocích. Podle ředitele elektrárny Temelín Miloše Štěpanovského byl po událostech v Japonsku větší tlak na zvyšování bezpečnosti. "Fukušima urychlila něco, co na obou jaderných elektrárnách trvale existuje. Znamenala i ohlédnutí, zda něco nebylo opomenuto. Tsunami jsme sice neřešili, ale podívali jsme na oblasti, které jsou pro naše zeměpisné šířky reálné. V oblasti havarijního plánování jsme například řešili, jak bude fungovat spojení na další složky Integrovaného záchranného systému," konstatoval temelínský ředitel.
Odborníci se shodují, že havárii nelze nikdy vyloučit. Pokud k ní ale dojde, je potřeba ji zvládnout stejně jako Američané v roce 1979 v elektrárně Three Mile Island. I proto provozovatelé posilují tzv. ochranu do hloubky, tedy vytváří další bariéry, které zabrání úniku radioaktivních látek do okolí. "Fukušima zvýšila důležitost záložních bezpečnostních systémů. Rozšířili jsme možnosti doplňování vody do technologie, posílili způsoby elektrického napájení nebo dovybavili hasiče. Pro případ poškození lokality jsme připravili záložní centra pro krizové štáby jak elektrárny, tak ochranky i hasičů. Dovybavili jsme kryty na ochranu personálu," uvedl příklady některých realizovaných opatření ředitel bezpečnosti elektráren ČEZ Bohdan Zronek.
Bez spojení není velení
Pro situace, že zkolabuje pevná i mobilní telekomunikační síť, pořídila elektrárna satelitní telefony. "Abychom nebyli závislí jen na moderní technice, tak jsme se vrátili i do historie a pořídili polní vojenské telefony," doplnil Zronek.
Právě důležitost komunikace nejen v rámci zasahujících složek, ale i směrem k obyvatelstvu zdůraznila Marta Spálenková, vedoucí oddělení krizového řízení Jihočeského kraje. "Aktuálně v budově krajského úřadu připravujeme integrované tiskové středisko, odkud se bude přes média předávat informace obyvatelstvu. Místo bude vybaveno například technikou pro videokonference."
Hasiči i policie jsou na evakuaci lidí z okolí Temelína připraveni
Při evakuaci by zónu havarijního plánování mohlo opustit až 26 tisíc obyvatel. V takovém případě by hasiči zřídili přijímací střediska, ve kterých by byli lidé evidováni a rozdělováni do příjmových obcí. "Zřízení příjmových středisek je novinka. Vychází z aktualizace vnějšího havarijního plánu, který platí od začátku letošního roku. Díky nim budeme moci obyvatele lépe evidovat a následně slučovat rodinné příslušníky, což dosud nebylo možné," představil hlavní změnu ve vnějším havarijním plánu Milan Brabec, náměstek ředitele Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje a dodal, že na evakuaci jsou připraveny i obce s rozšířenou působností.
Do činností spojených s přesunem lidí dál od elektrárny by se zapojila i policie. "Ve spolupráci s hasiči a armádou bychom dohlíželi na bezpečnost evakuace, řídili bychom dopravu nebo zajišťovali ochranu majetku před rabováním," dodal Miloš Trojánek, ředitel jihočeské policie.
Starostové se v rámci diskuze dotkli jak přípravy cvičení, která se jich přímo týkají, tak také systému vyrozumění pomocí SMS zpráv. Společně se zástupci SÚJB se shodli na tom, že největší obava panuje z malé události, na kterou mohou obyvatelé neadekvátně reagovat. I v této souvislosti je zástupci kraje přizvali k účasti na komunikačním cvičení Zóna média 2014.
