Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Převzato z Hospodářských novin | 4.6.2015 | Rubrika: Příloha - Atom Energy Outlook 2015 - Jaderný průmysl

Temelín a Dukovany. Dvě výkonné jaderné elektrárny, ve světovém měřítku vysoce bezpečné zdroje, které pravidelně obstojí při mezinárodních bezpečnostních prověrkách. Postavily je – a nejen ty – československé strojírenské firmy v technologické části pod vedením společnosti Škoda Praha. Při stavbě našich jaderných elektráren v minulosti jsme navázali na zkušenosti z předchozí výstavby uhelných elektráren v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. I dnes je český průmysl schopen podílet se ve významném rozsahu na budování nových jaderných bloků. Získal čerstvé zkušenosti z výstavby velkých energetických celků. Připomeňme si, že nyní tvoří tuzemské dodávky pro výstavbu nových bloků v Prunéřově, Ledvicích a Počeradech – pod vedením českého generálního dodavatele – průměrně více než 70 procent a rovněž na stavbě dalších dvou jaderných bloků ve slovenských Mochovcích je podíl dodávek českých firem zásadní. Rekonstrukce čtyř uhelných bloků v Tušimicích a výstavba nového paroplynového cyklu v Počeradech jsou úspěšně dokončené. Brzy bude hotov také nový nadkritický uhelný blok v Ledvicích a obnova tří bloků prunéřovské elektrárny. Jenže tyto cenné zkušenosti a schopnosti lidí se velmi rychle ztratí, týmy odborníků se rozpadnou a podniky se budou logicky snažit přeorientovat na jiný byznys, aby přežily. Náš tradiční obor energetického strojírenství se dostává do tísně. Odpovědět na otázku, kam směřuje česká energetika, není vůbec jednoduché. Všichni, kdo pracujeme v tomto oboru, se v posledních několika letech touto otázkou hodně zaobíráme, hledáme optimální řešení, hledíme do budoucna tu více, tu méně optimisticky. V rámci státní energetické koncepce je uvažováno využití jaderné energetiky v příštích desetiletích. V případě budoucí potenciální výstavby jaderných zdrojů dospívám k závěru, že je nutná jasně deklarovaná podpora státu, jinak se zřejmě k jejich výstavbě nedostaneme. Postupují tak i další evropské země (Velká Británie a Francie v oblasti jaderných zdrojů, ale postupuje tak i Německo v oblasti obnovitelných zdrojů), které myslí na prosperitu svého průmyslu i na zajištěnou energetickou budoucnost. Tak proč ne my v Česku? Bojíme se opakování nedávných chyb – viz do důsledku nepromyšlené rozhodnutí o podpoře solárních zdrojů. Jenže energetická bezpečnost je strategickým zájmem státu, který má nejen přijímat strategické koncepce, ale také nastavit vhodné prostředí pro jejich naplnění. Ale praktické aplikace strategie jaderné energetiky se naši politici obávají. I v minulosti se této odpovědnosti báli. Při úvahách o nových jaderných blocích tak bude opět třeba přijmout jasné rozhodnutí a nebát se jeho následků. Při výstavbě se nepochybně, stejně jako při každé jiné stavbě elektrárny, vyskytnou technologické problémy a skluzy. Případnou stavbu budeme muset dlouhodobě obhajovat před evropskými strukturami i sousedními zeměmi. Pozitivní důsledky – vznik tisíců pracovních míst, rozvoj průmyslu, rozvoj celých lokalit, rozvoj technického školství, ale především energetická soběstačnost – to vše je též třeba brát v úvahu.
  

Autor: Daniel Jiřička,  generální ředitele společnosti ČEZ Inženýring.