České jaderné elektrárny budou ještě bezpečnější
Převzato z Hospodářských novin, vydání 4. 6.2015, Příloha - Atom Energy Outlook 2015 - Temelín
Havárie v japonské elektrárně Fukušima Daiči v roce 2011 přinesla zcela nový pohled na zajištění bezpečnosti provozu jaderných elektráren po celém světě. Mezinárodními institucemi působícími v oblasti jaderné energetiky byla publikována řada doporučení jak pro provozovatele, tak i pro národní jaderné dozory.
Zpráva pro Českou republiku potvrdila dobrou úroveň jaderné bezpečnosti našich jaderných elektráren s tím, že jejich další provoz nevyžaduje okamžitá opatření v prověřovaných oblastech. Následky fukušimské havárie však ukázaly nezbytnost zajistit taková opatření, která zvýší úroveň bezpečnosti elektrárny a jejího okolí i v případě velmi málo pravděpodobných nadprojektových havárií a víceblokových událostí. V ČEZ jsme proto v roce 2012 přijali Program zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren, byl ustaven projektový tým a celý projekt byl zařazen mezi top 5 úkolů společnosti sledovaných představenstvem a kontrolovaných dozorčí radou. Postup programu je na národní úrovni sledován především ze strany Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, na mezinárodní úrovni zabezpečuje kontrolu programů v jednotlivých zemích Evropské sdružení jaderných regulátorů ENSREG. Hlavním cílem přijímaných opatření je zvýšení takzvané „ochrany do hloubky“, tedy na sebe navazujících bariér a preventivních opatření. To znamená, že obě naše jaderné elektrárny budou v prakticky dosažitelné míře schopny obstát i v mnohem náročnějších podmínkách, než předpokládal původní ruský projekt. Byla například posuzována rizika z extrémních vnějších přírodních vlivů, různé rozsahy poškození lokalit od ohrožení provozu jednoho bloku až po ztrátu kontroly nad lokalitou a také varianty dostupnosti technických prostředků a personálních zdrojů. Jako výchozí požadavek byla určena vynucená soběstačnost lokality po dobu tří dnů, kdy by elektrárna zůstala odříznuta od okolí bez jakékoliv vnější podpory. Na základě analýz jsme pro obě elektrárny navrhli celkem 84 opatření vedoucích k dalšímu zlepšení bezpečnosti, a to od zajištění ochrany vstupů do podzemních objektů proti vniknutí vody v případě záplav, zodolnění hlavních stavebních objektů, výstavbě nezávislých ventilátorových chladicích věží, instalaci vnitřního seizmického monitorovacího systému, až po instalaci úsporných žárovek nouzového osvětlení. Protože ale ani sebelepší technika bez připraveného a motivovaného personálu havarijní stavy nevyřeší, je mimořádná pozornost věnována personálnímu zabezpečení, a to jak z hlediska počtu pracovníků, tak i jeho školení a výcviku. Byla vytvořena nová pracovní místa pro hasiče a obsluhu doplněné techniky, byly zpracovány předpisy pro zvládání extrémních přírodních podmínek v lokalitě elektrárny. Z navržených opatření již byla většina realizována, zbývající by měla být dokončena v roce 2015. Celkové náklady na tato opatření dosáhly výše zhruba čtyř miliard korun. Jaderné elektrárny v České republice tak budou mnohem lépe než v minulosti připraveny na případné zvládání těžkých havárií a minimalizaci jejich dopadů do okolí, pokud by k takové velmi hypotetické situaci někdy došlo.
Autor: Ing. Ladislav Štěpánek, ředitele divize výroba ČEZ, a.s.
