Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Letošní rok postaví Andreje Babiše v oblasti energetiky před velké dilema, kterému se vyhýbaly obě předešlé vlády. I když se mu do toho zatím moc nechce, bude jako premiér muset rozhodnout, jestli se v Česku postaví nové jaderné bloky a hlavně kdo akci za 200 miliard zaplatí.

Času mu moc nezbývá. Dukovanské bloky začnou kolem roku 2035 pomalu dosluhovat a ČEZ loni opakovaně varoval, že pokud má nový reaktor vzniknout včas, aby je alespoň částečně nahradil, musí se už toto jaro začít vybírat dodavatelská společnost.
Je tak možné, že případná dostavba nových jaderných bloků bude jedním z prvních velkých rozhodnutí, kterému bude muset premiér Andrej Babiš čelit. Jeho volba ministra průmyslu, kterým má být kovaný energetik Tomáš Hüner, mohla naznačovat, že si je důležitosti této osoby vědom.

Není to priorita

Babiš už se nicméně týden před Vánoci nechal pro HN slyšet, že to pro něj i přes časovou tíseň nebude priorita. Důvod je jasný. Jádro sice bylo v Česku vždy poměrně populární, ale financování výstavby za 200 miliard korun už ne.
Vidět to bylo na předchozí vládě Bohuslava Sobotky. I ta čtyři roky jednala, vznikly výbory a studie. A jediné, co se rozhodlo, bylo, že by se jako první měl postavit blok v Dukovanech. O tom, kdo ho zaplatí, už se nerozhodlo a připravilo se jen několik možných scénářů.
Již šest let je přitom kvůli nízkým cenám elektřiny jasné, že bez státních garancí či podpory se nový reaktor postavit nedá.
Nová elektrárna by se přitom pravděpodobně během své sedmdesátileté existence zaplatila. Ale v byznysu se na vše s návratností delší než patnáct dvacet let příliš nehraje. A drobné akcionáře, kteří v ČEZ stále ovládají zhruba 30 procent akcií, tak strategické uvažování státu a sedmdesátiletý provoz elektrárny příliš nezajímá.
I kvůli nesouhlasu minoritářů šéf ČEZ Daniel Beneš letos v únoru navrhl strategii, podle které by se mohl ČEZ po vzoru německých energetik rozdělit na dvě firmy.
Pro další bloky je prakticky jedno, jestli toto rozdělení bude na moderní obnovitelnou část a na klasickou energetiku, či zda se vyjme jen projekt na nový reaktor. Cílem by bylo, aby stát nějakou část firmy ze 100 procent ovládal a mohl by jí pak bez obavy z menšinových akcionářů výstavbu nařídit. „Podle harmonogramu by se na jaře mělo spustit výběrové řízení na dodavatele na klíč. S tím ale nemůžeme začít, aniž by bylo jasné, kdo je ten investor, pro kterého se to soutěží,“ popisuje patovou situaci Beneš.
Babiš ale celé poslední čtyři roky dělal, jako by drobní akcionáři neexistovali. Stále opakuje, že by měl ČEZ zorganizovat tendr sám a vysoutěžit vedle dodavatele i financování. Jinak že ho zaplatí daňoví poplatníci.
Představa, že by ale jakékoliv vedení firmy riskovalo téměř okamžitou žalobu minoritářů a tím i vězení či vlastní majetek, je nereálná.
Zajímavé je, že podobně jako Babiš se ve svém prvním rozhovoru pro Seznam.cz vyjádřil i nový ministr průmyslu Hüner, který ve vedení ČEZ sám dříve působil.
Podle něj je ČEZ firma ekonomicky dostatečně silná, aby mohla elektrárnu postavit sama. Nebojí se ani hněvu menšinových akcionářů s tím, že by se taková věc na akciích promítla propadem z dnešních pěti stovek „jen“ o desítky korun.

Odejde vedení ČEZ?

I kdyby se ale nakonec Babišova vláda rozhodla pro tento scénář, má to jeden háček. I z analýz, které si nechalo ministerstvo průmyslu zpracovat, jasně vyplývá, že není možné výstavbu jako většinový akcionář managementu firmy jednoduše nařídit.
V čele firmy by musel sedět management dostatečně loajální na to, aby takové rozhodnutí i se všemi s tím spojenými riziky podstoupil. Ale ten dnes polostátní firmu nevede. Což je druhé téma, které se bude na jaře řešit a u něhož se bude čekat na vládní rozhodnutí. Premiér Česka byl k současnému managementu ČEZ velmi kritický už od svého nástupu do vlády před čtyřmi lety. Poukazoval na nevýhodné obchody firmy z minulosti i na její údajné napojení na ČSSD a Bohuslava Sobotku.
Lidé, které coby ministr financí vyslal do dozorčí rady firmy, nicméně nikdy při kontrolách nic nenašli. Naposled Babiš na ČEZ zaútočil letos na jaře kvůli plánu prodat elektrárnu Počerady miliardáři Pavlu Tykačovi.
Vedení nepomáhá ani to, že s nízkými cenami elektřiny klesají zisky firmy a tento rok má být pro ČEZ historicky vůbec nejhorší. Už loni musela firma poprvé za deset let snižovat dividendu.

***

200

miliard korun by měl stát nový jaderný reaktor v Dukovanech. Kdo akci zaplatí, není ale zdaleka jasné. Premiér Babiš si myslí, že by ČEZ měl zorganizovat tendr sám.

Výběrové řízení na dodavatele na klíč by se mělo spustit na jaře. S tím ale nemůžeme začít, aniž by bylo jasné, kdo je investor. Daniel Beneš generální ředitel Skupiny ČEZ

Zdroj: Hospodářské noviny | 2.1.2018 | Rubrika: Speciál | Strana: 7 | Autor: Petr Lukáč | Téma: JE Dukovany

O autorovi| Petr Lukáč, petr.lukac@economia.cz