Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová absolvuje během roku několik přednášek pro žáky a studenty středních a vysokých škol. O přednášky je stále velký zájem. Svědčí o tom plné sály kin a aul, kde se vše odehrává.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová absolvuje během roku několik přednášek pro žáky a studenty středních a vysokých škol. O přednášky je stále velký zájem. Svědčí o tom plné sály kin a aul, kde se vše odehrává.
Do nově otevřeného Infocentra Jaderné elektrárny Dukovany se přišlo v měsíci lednu podívat 781 návštěvníků. Je to nejvyšší lednová návštěvnost za poslední roky. Důvodem bylo bezpochyby jeho znovuotevření po kompletní rekonstrukci. Až do června jsou téměř všechny termíny prohlídek ve všední dny zaplněny a pro další zájemce jsou volné už jen víkendové termíny. K dnešnímu dni Infocentrum navštívilo 526 658 návštěvníků.
V lednu i únoru roku 1985 došlo zatím naposledy ke kritickému stavu energetické sítě, kdy musely být řízeně omezovány dodávky elektřiny části zákazníků včetně domácností, aby nedošlo k rozsáhlému výpadku energetického systému, dnes nazývanému blackout. Energetickou soustavu ČR tehdy ohrozily prudké mrazy překračující hranici 25 stupňů pod nulou, které způsobily problémy jak v distribuční síti tak především v samotných elektrárnách. Silné mrazy vedly také k extrémně vysokým požadavků na odběr elektrické energie domácností i podniků díky elektrickému vytápění.
Dva jaderné bloky v Temelíně o celkovém výkonu 2 136 MW vyrobily za leden 1 591 329 MWh elektřiny, což je druhá nejvyšší měsíční výroba v historii jihočeské elektrárny. Čtyři dukovanské bloky o výkonu 2040 MW stihly za stejné období vyrobit 1 383 027 MWh elektřiny. Výroba v obou jaderných elektrárnách Skupiny ČEZ v posledních letech významně vzrostla díky programu navyšování výkonu. Podařilo se tím získat 530 MW nízkoemisní výrobní kapacity, aniž by bylo nutné investovat do nového zdroje.
V roce 1985 byl v Dukovanech u zahajování provozu. Nyní se Miloš Štěpanovský do elektrárny vrátil, od ledna je jejím ředitelem. Zařízení, které kritizují Rakušané a Němci považuje za bezpečné a usiluje o prodloužení provozu. Naopak si neumí představit budoucnost Německa bez jaderné energie.
Češi mohou doma bez dodatečných investic ušetřit na energiích v průměru 2 077 korun ročně, ukazují celorepubliková data z Energetického testu národa. Lidé, kteří vyplnili test, dostali tipy, jak a kde v domácnosti šetřit energiemi a dozvěděli se i finanční částku, kterou by realizací těchto opatření mohli ročně uspořit. Energetického testu se zúčastnily i domácnosti v okolí Jaderné elektrárny Dukovany v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina.
V roce 2014 navštívilo elektrárny a Infocentra Skupiny ČEZ více než 185 tisíc návštěvníků. Největší nápor zájemců o tzv. technickou turistiku zaznamenala přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně (83 tisíc) a Jaderná elektrárna Temelín (38 tisíc). Mezi letošní novinky patří jak zmodernizované Infocentrum Jaderné elektrárny Dukovany, tak i zkompletované virtuální prohlídky elektráren.
Zdaleka nejvíce vody, zhruba 2 300 milionů kubíků, se přečerpalo na elektrárně Dalešice, která má instalovaný výkon 480 MW. S 430 miliony kubíků následovaly Dlouhé Stráně, kterým díky výrazně většímu spádu stačí na výrobu přibližně stejného množství elektřiny mnohem menší objem vody. Celkem za loňský rok vyrobily tři přečerpávací elektrárny ČEZ 1 069 GWh elektřiny. Výroba přečerpávacích elektráren v posledních letech roste kvůli potřebě vyrovnávat výkyvy ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren v Německu.
V úterý 13. ledna navštívil předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš, starosta Dukovan Miroslav Křišťál a předsedkyně Ekoregionu 5 Petra Jílková starosty z okolí Temelína. Jednání se účastnil starosta Temelína Petr Macháček, starosta Týna nad Vltavou Milan Šnorek a starosta Olešníka Jaroslav Pavlica.
Každoročně je v elektrárně odchyceno na 20 ks chráněných druhů netopýrů. Už za pár dnů nového roku si počítají ekologové v EDU dva nové kousky. Netopýři se dostávají skulinami do budov, kde by však přes teplo a sucho zimu nepřežili. Proto jsou předáváni Lize na ochranu zvířat v Třebíči.