Dnes přesně před 40 lety zahájili energetici štěpnou reakci v reaktoru prvního bloku dukovanské elektrárny
12. února 1985 23:11 hodin - přesně v tento čas spustili energetici připravovanou štěpnou řetězovou reakci v 1. bloku elektrárny Dukovany. Jednalo se významný milník, který posunul technickou vyspělost a energetickou soběstačnost České republiky o mílový krok vpřed.
Je 12. února 1985 a v reaktoru prvního bloku Dukovan se poprvé rozbíhá štěpná reakce. Poprvé v české jaderné elektrárně řízeně „rozděluje“ neutron jádro atomu uranu 235 a vzniká teplo.
V regionálním deníku Jiskra možná zaúřadoval tiskařský šotek, když určil „start reaktoru“ o 10 minut později (23:21). Do provozního deníku ale zapsal správné údaje tehdejší vedoucí reaktorového bloku Miroslav Trnka.
„Na okamžik zahájení štěpné reakce se nedá zapomenout,“ říká pamětník spouštění Miroslav Trnka. „Bylo to na noční směně, pokračovali jsme po předchozí směně ve snižování koncentrace kyseliny borité, reaktor začal zvyšovat výkon a my dosáhli tzv. minimálního kontrolovaného výkonu o několik hodin dřív, než bylo spočítané skupinou vědeckého spouštění. Dnes je aparatura citlivější, vše je přesnější, sledování dosahování hodnot je podpořeno i softwarem,“ dodává bývalý vedoucí reaktorového bloku.
Reálně ještě nešlo 12. února 1985 o skutečné spuštění celé elektrárny, ale pouze reaktoru. Následovala řada testů a zkoušek. První elektřina začala z výrobního bloku proudit do přenosové sítě o necelé dva měsíce později, tedy 3. května 1985. A až po dalším šestiměsíčním období přešla první výrobní jednotka z takzvaného zkušebního do „ostrého“ nominálního provozu. V následujících dvou letech se k prvnímu dukovanskému bloku přidaly ještě tři další. Poslední dva bloky dokončili energetici dokonce neobvykle rychle, v období pouhých 12 měsíců.
Od prvního připojení do elektrizační soustavy dodaly „Dukovany“ do sítě více než 522 milionů megawatthodin elektrické energie. Toto množství by například pokrylo spotřebu celé České republiky na nejméně 8 let. Díky bezemisnímu provozu navíc nemuselo být do ovzduší vypuštěno 390 milionů tun oxidu uhličitého. Aktuálně přitom má tato jaderná elektrárna před sebou ještě nejméně 20 let provozu.
“Všechny naše jaderné bloky stále modernizujeme. Nejen pro udržení nejvyšších bezpečnostních parametrů, v souladu se světovou praxí je chceme provozovat nejméně šedesát let, a díváme se i za tento horizont. Na rozhodnutí, zda půjdeme i za něj, ale máme ještě několik let čas. Podmínkou je ale jistota o stavu zařízení i plnění všech legislativních povinností, čemuž odpovídá i objem investic a údržby,“ vysvětluje ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.
Původně instalovaný výkon všech dukovanských bloků činil 1760 MWe. Díky využití projektových rezerv a modernizacím energetici ale jejich výkon výrazně zvýšili. Po ukončení aktuálně probíhající odstávky 4. výrobního bloku bude i výkon na tomto bloku zvýšen, podobně jako na třech předchozích, o přibližně 12 MWe na 512 MWe. Celkem tedy dosáhne elektrárna dosažitelného výkonu 2048 MW.
Ročně elektrárna vyrobí přes 14 000 000 MWh elektrické energie a společně s Jadernou elektrárnou Temelín dlouhodobě pokrývají přes 42 % spotřeby České republiky.
Z historie:
Výstavba tehdy největší elektrárny u nás začala na pomezí jižní Moravy a Vysočiny už v roce 1978. Postupně zde vyrostly čtyři výrobní bloky, osm chladicích věží a desítky dalších budov. Náklady na stavbu dosáhly cca 32 miliard tehdejších československých korun. Obrys elektrárny se od dokončení posledního bloku zásadně nezměnil, i po 40 letech provozu jde o silně modernizovanou a efektivní elektrárnu.
Zdroj: Aktualita z JE Dukovany
