HN: Jak je nebezpečné, když hoří v jaderné elektrárně?
Samozřejmě záleží na tom, kde a co hoří. Nemáme úplně přesné informace, ale nikdy nelze nic podcenit.
HN: Podle ukrajinských zdrojů byl požár ve výcvikovém objektu.
Ano, přes Světovou asociaci provozovatelů jaderných elektráren WANO máme informaci, že byl požár v nejaderných objektech. Takže to, co je klíčové k zajištění jaderné bezpečnosti, podle našich informací nebylo zasaženo.
HN: Hrozí při ostřelování elektrárny jaderný výbuch?
K výbuchu dojít nemůže. Na to je ten materiál, co je v jaderných elektrárnách, naprosto nevhodný. Na druhou stranu to, co může nastat, je ztráta chlazení paliva v reaktorech a případné poškození paliva, potenciálně až únik radioaktivních látek. To už by ale musel nastat celý řetězec selhání v důsledku přímo násilného poškození. Tomu zatím podle informací, které máme, nic nenasvědčuje.
HN: Ukrajinský jaderný inspektorát na svých stránkách píše, že čtyři z celkem šesti bloků Záporožské elektrárny chladí. Co to znamená?
Jeden blok této elektrárny je v plánované odstávce, jeden je v provozu a další čtyři bloky jsou také odstavené. Z toho, jak to prezentují, jsou tedy dva v horké záloze a další dva jsou dochlazovány, protože byly odstaveny v poslední době.
HN: Vzniká při chlazení nějaké riziko?
Ne. Při chlazení je potřeba odvádět teplo podle toho, jak jsou bloky naprojektované. Ony jsou velmi robustní, mají zálohované a vzájemně zastupitelné systémy. Všechny bezpečnostní systémy jsou také zálohované způsobem „třikrát sto procent“, což znamená, že stačí, aby vždy fungoval jen jeden systém. Navíc systémů, které umí pomoci a dosáhnout cíleného stavu, je opravdu celá řada. Takže pokud zachovají v elektrárně funkčnost bezpečnostních systémů, budou bloky umět dochladit, udržovat bezpečný stav, aby nedošlo k poškození jaderného paliva, mělo by to být v pořádku. Druhá věc ale je, že ta elektrárna nemusí být schopna vyrábět.
HN: Jakou má Záporožská elektrárna fyzickou ochranu? Má betonové schránky známé jako kontejnmenty?
Samozřejmě, všechny záporožské bloky mají kontejnment podobný jako mají bloky v našem Temelíně. Jsou fakticky totožné, a to znamená, že jsou opravdu velmi robustní.
HN: Jak je stará Záporožská elektrárna?
Bloky byly zprovozněny v letech 1985 až 1996.
HN: Co si jako expert na jaderné elektrárny myslíte o tom, že Rusové sáhli k ostřelování jaderného zdroje? Šéfka SÚJB Dana Drábová mluví o šílenství a porušení příslušného článku tzv. Ženevské konvence.
Máme hodně málo informací o tom, co se tam dělo, ale pravda je, že jaderné elektrárny by měly být během jakéhokoliv konfliktu tabu, tedy že by měly být vypuštěny z bojů. Celý svět se vždy držel pravidla, že jaderná bezpečnost má přednost. Podobně to bylo za války v Jugoslávii, kdy jaderná elektrárna Krško byla tabu a nikdo ani nevěděl, že tam takové zařízení funguje.
HN: Co ta situace znamená pro české jaderné elektrárny? Zvýšíte nyní jejich ochranu?
My máme nastavenou jejich ochranu v souladu s tím, jak vyhodnocujeme rizika a vývoj situace. Určitě budeme dál sledovat vývoj a reagovat adekvátně. Jaderné elektrárny mají úplně standardně plány pro případy poškození z jakéhokoliv důvodu. Znamená to, že posádka umí rychle reagovat a řešit situaci včetně nepředpokládaných událostí. Cílem je vždy udržet bezpečný stav elektrárny a chlazení paliva.
HN: Když Ukrajincům vypadne zhruba pětina výroby ze Záporožské jaderné elektrárny, je schopna Evropa v současné době zemi pomoci s dodávkou elektřiny? O propojení sítí se nyní začalo mluvit, ale zatím k tomu asi ještě nedošlo, je to tak?
K tomu výpadku už fakticky došlo, protože funguje jen jeden blok. Ukrajina není napřímo propojená s evropskou sítí, takže ta výměna by byla poměrně komplikovaná.
