Zprávy z jaderné energetiky k 5. 6.2020
Jednou větou:
V Dukovanech jsou všechny čtyři bloky na nominálním výkonu.
V Temelíně oba bloky v provozu.
Z domova: Jaderné úložiště má být u Temelína, na Vysočině nebo na Klatovsku. Společnost Elektrárna Dukovany II naplno startuje. Česká republika má monitorovací systém radiační situace pro veřejnost
Zahraničí: Betonáž základů dokončena pro jednotku Hinkley Point C 2. Japonský plynem chlazený reaktor má povolení k restartu. První reaktor JE V1 Jaslovské Bohunice je demontován.
Provoz EDU.
1. blok – 100%
2. blok – 100%
3. blok – 100 %
4. blok - 100 %,
Provoz v souladu s LaP
Výroba letos 5 780 GWh
Ještě k 35. výročí EDU sledujte https://youtu.be/ftb6vCvGCN4
Provoz ETE
ETE 1 1073 MWe, výroba letos 2 270 GWh.
ETE 2 1081 MWe výroba letos 4 047 GWh
provoz v souladu s LAP (Limity a Podmínky pro bezpečný provoz).
Kalendář akcí – sledujte změny termínů
- Energochemie 2020. Nový termín 10. – 11. září 2020 Třebíč,
www.energochemie.cz - registrace je online tamtéž
- SAFE AND SUSTAINABLE FUEL CYCLE BACK END 2020 (SSFC 2020), Praha, podzim 2020 www.ssfc.cz
- JADERNÉ DNY 2020 na ZČU v Plzni, 23.9. – 27.10.2020 https://www.jadernedny.cz/
- NUCLEAR ENCOUNTER 2020 –8. – 9. 10. 2020 http://nuclearencounter.alveda.cz.
- All for Power Conference, 26. a 27. listopad 2020 www.afpc2020.com
Z domova
Jaderné úložiště má být u Temelína, na Vysočině nebo na Klatovsku
ČTK, 4.6.2020 : - Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. Vyplývá to z doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), o kterém dnes tento tým informoval starosty dotčených obcí. ČTK to řekl zdroj obeznámený s průběhem jednání. Návrh musí ještě schválit Rada SÚRAO, finální slovo bude mít vláda. SÚRAO dnes ČTK potvrdilo, že zmíněné lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu.
"Poradní panel expertů vzal dnes na vědomí závěry výzkumných prací ze strany SÚRAO a doporučil je jako technický podklad pro další posouzení Radě SÚRAO a ministerstvu průmyslu a obchodu. Technické závěry SÚRAO jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí v této fázi procesu zúžení lokalit pro stavbu hlubinného úložiště z devíti na čtyři," řekla dnes ČTK mluvčí SÚRAO Martina Bílá.
Právě o devíti lokalitách se dosud uvažovalo, počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Poradní panel expertů SÚRAO dnes schválil hodnotící zprávu podle informací ČTK šesti hlasy ze sedmi, jeden člen se zdržel.
Také mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová dnes zdůraznila, že se nejedná o definitivní zúžení počtu potenciálních lokalit. "Poradní panel expertů SÚRAO projednal závěry výzkumných prací. Nyní je posoudí Rada SÚRAO, která doporučí MPO další postup," řekla ČTK.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků.
Poradní panel expertů vznikl loni z podnětu ředitele SÚRAO Jana Prachaře. Správa tehdy uvedla, že jeho členy jsou za SÚRAO Lukáš Vondrovic, za MPO Tomáš Rosendorf, Petr Špaček z Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Pacovský z ČVUT v Praze, Aleš Froňka ze Státního ústavu radiační ochrany, Martin Holý z ministerstva životního prostředí a představitel nominovaný lokalitami - Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Návrh panelu nyní projedná Rada SÚRAO. Ta je poradním orgánem MPO, členy jmenuje ministr průmyslu a obchodu. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá ji náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš. Konečné slovo bude mít vláda.
Společnost Elektrárna Dukovany II naplno startuje
Dukovany, 1. června 2020, Ing. Ladislav Kříž, hlavní mluvčí Skupiny ČEZ : Další významný krok na cestě ke stavbě nového jaderného zdroje v Dukovanech dnes uskutečnila firma ČEZ. Naplno začala fungovat její stoprocentně vlastněná dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II, do které přešla naprostá většina zaměstnanců, kteří v mateřském podniku stavbu bloku či bloků připravují. Energetický koncern postupuje v souladu s rozhodnutím vlády a plní plán státu na dlouhodobé zajištění energetické bezpečnosti a ochrany klimatu.
Akciová společnost, která bude zajišťovat jednu z nejvýznamnějších investičních akcí České republiky, má jasné úkoly. Mimo jiné musí připravit a zvládnout výběrové řízení na hlavního dodavatele, získat povolení k umístění, územní rozhodnutí a řadu dalších rozhodnutí a stanovisek, nebo třeba připravit lokalitu ke stavbě.
„Postupujeme striktně v souladu s dohodou s vládou. Máme zde námi plně vlastněnou, ale zároveň už samostatnou firmu, která má všechny kompetence a prostředky pro to, aby přípravu a stavbu nového zdroje v Dukovanech zvládla. ČEZ má nadále plnou zodpovědnost, ale kdyby stát v budoucnu projekt přebíral, pak dostane odborně i personálně a naplno fungující firmu, a ne žádnou prázdnou schránku,“ vysvětluje předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.
Firma Elektrárna Dukovany II není úplně novým subjektem. Vznikla již na konci roku 2015 a má za sebou první významné kroky. Tím hlavním bylo podání žádosti o povolení k umístění jaderného zařízení v lokalitě Dukovany. Zdánlivá formalita obnášela pět let příprav rozsáhlé dokumentace, analýz a průzkumů. Zaměstnanci ČEZ, kteří se na nich podíleli, nyní přešli do nové dceřiné společnosti.
„Od prvního června je součástí takzvané EDU II 80 zaměstnanců, kteří patří mezi největší odborníky nejen v České republice, ale i na světě. Jsou to specialisté na řadu oblastí, od řízení inženýrských projektů, jadernou bezpečnost až po experty na výběrová řízení. Nejde ale o žádnou nárazovou změnu, na projektu už pracují a pro naprostou většinu z nich se nic zásadního nemění, dál vše sdílí a spolupracují s kolegy z mateřské firmy,“ upřesňuje generální ředitel Elektrárny Dukovany II Petr Závodský.
Kromě Elektrárny Dukovany II založila firma ČEZ i další akciovou společnost Elektrárnu Temelín II. Ta má na starosti přípravu nového zdroje v jižních Čechách. Mateřský koncern, který obě firmy stoprocentně vlastní, se ale nyní soustředí na lokalitu na pomezí Vysočiny a jižní Moravy. Stávající bloky chtějí energetici provozovat celkem 60 let.
„V Dukovanech nám zbývá přibližně 25 let, kdy máme v plánu odstavit první stávající blok a současně musíme řešit útlum uhlí a snižování emisí CO2 i vykrývat plánovanou spotřebu, takže nám tyto kroky jednoznačně dávají smysl,“ doplňuje člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek, pod kterou jak nové společnosti, tak i stávající elektrárny a další společnosti spadají.
Česká republika má monitorovací systém radiační situace pro veřejnost
Ing Larisa Dubská NUVIA, 1.6. 2020: Ministerstvo vnitra ČR ocenilo úspěšné dokončení projektu bezpečnostního výzkumu. Občané měst a obcí v ČR mají nyní možnost aktivně monitorovat radiační situaci ve svém okolí. Monitorovací síť pro instituce, školy a širokou veřejnost byla vytvořena v rámci projektu RAMESIS podporovaného Ministerstvem vnitra ČR. Cílem projektu je zajištění včasné informovanosti veřejnosti a zvýšení důvěry v činnost orgánů státní správy při zajištění radiační ochrany obyvatelstva. Nyní může každý zájemce z řad široké veřejnosti zažádat o bezplatné zapůjčení měřicích přístrojů pro stacionární nebo mobilní měření radiace, přesněji řečeno příkonu prostorového dávkového ekvivalentu záření gama.
Naměřená data se přehledně zpracovávají a prezentují na webovém portálu https://www.suro.cz/aplikace/ramesis/#/safecast a mohou být porovnávána s oficiálními mapami radiační situace v ČR dostupnými na stránkách Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Všechna získaná data jsou veřejnosti volně k dispozici a mohou sloužit i k experimentálním a vzdělávacím účelům ve školách nebo pro vědeckou činnost.
Na projektu, jehož realizace trvala necelé 4 roky, spolupracovala NUVIA se Státním ústavem radiační ochrany a Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT.
Vedoucí Divize vývoje softwaru firmy NUVIA Tomáš Forman, který se na vývoji komunikačního rozhraní nového systému aktivně podílel, říká: „Při vývoji centrální aplikace programu RAMESIS pro příjem, ukládání, správu a zveřejňování výsledků monitorování jsme čerpali z našich dosavadních zkušeností s vývojem aplikace MonRaS pro Krizové koordinační centrum SÚJB a podobných aplikací v zahraničních projektech.“
NUVIA se dlouhodobě věnuje vývoji radiometrických zařízení a informačních systémů určených pro detekci a měření radiace. V roce 2017 dokončila firma rozsáhlou rekonstrukci Sítě včasného zjištění provozované SÚJB. 55 staniček radiační monitorovací sítě jsou rovnoměrně rozmístěny po celém území České republiky tak, aby v případě zvýšené úrovně radiace v ovzduší neprodleně předaly naměřené hodnoty do Krizového koordinačního centra Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, který má na starosti řešení případné mimořádné radiační situace v republice. Informační systém MonRaS slouží jako nástroj pro shromažďování, vyhodnocování a zveřejňování dat radiačního monitorování území ČR, zejména od složek radiační monitorovací sítě definovaných ve státní legislativě (viz https://www.sujb.cz/aplikace/monras/).
Zahraničí
Betonáž základů dokončena pro jednotku Hinkley Point C 2
WNN, 01. červen 2020: Bylo dokončeno položení základových betonů v celkové hmotnosti 49 000 tun pro jaderný ostrov druhého bloku v Hinkley Point C. EDF Energy uvedla, že termín a cena byly dodrženy (1,5 miliardy GBP, pět let před zahájením spouštění bloku C/2).
Základy jaderného ostrova pro 2. blok zahrnují 20 693 m3 betonu. Poslední dávka betonáže o objemu 8991 metrů krychlových vytvořila nový rekord ve Velké Británii pro jediné kontinuální lití, oznámila dnes EDF Energy. To překonalo o 37 metrů krychlových předchozí rekord nastavený při stavbě základny pro první jednotku v červnu 2019.
Na základě dohody z října 2015 se China General Nuclear ujala 33,5% podílu na projektu společnosti EDF Energy na výstavbu Hinkley Point C. Bude to první nová jaderná elektrárna, která bude postavena ve Velké Británii za více než 20 let a poskytne přibližně 7 % elektřiny v zemi. První ze dvou reaktorů EPR by měl být uveden do provozu na konci roku 2025.
Japonský plynem chlazený reaktor má povolení k restartu
WNN, 3. červen 2020: Japonská agentura pro atomovou energii (JAEA) dnes získala povolení od Úřadu pro jadernou regulaci (NRA) k provádění změn v projektu instalace reaktoru vysokoteplotního zkušebního reaktoru (HTTR) v souladu s revidovanými bezpečnostními požadavky. Toto je první povolení k restartu pro japonský plynem chlazený reaktor.
HTTR - v Oarai, prefektura Ibaraki - je malý prototyp plynem chlazeného reaktoru. V listopadu 1998 dosáhl plynem chlazený reaktor moderovaný grafitem první kritičnost. JAEA plánuje výstavbu systému výroby vodíku spojeného s HTTR, který je nyní odstaven od února 2011, pro plánované inspekce.. Naplnění nových předpisů bylo oznámeno NRA v červenci 2013.. Nové předpisy stanovené po havarii JE Fukušima stanovují zejména požadavky na to, aby elektrárny mohly reagovat na různé přírodní jevy, a zavádějí nová opatření ke zmírnění následků těžkých havárií, jako je poškození aktivní zony reaktoru, zálohování regulace, protipožární ochrana atp. JAEA požádala NRA v listopadu 2014 o inspekce s cílem ověřit, zda opatření přijatá v HTTR splňují nové bezpečnostní normy.
"Přezkum bezpečnosti provedený NRA proti novým regulačním požadavkům potvrdil, že k žádnému poškození paliva nedojde ani v případě havárie mimo projektová východiska, jako jsou např. vícenásobné ztráty funkcí odstavení reaktoru nebo požár, uvedla dnes agentura JAEA. Cílem JAEA je usilovat o brzký restart reaktoru.
První RPV JE V1 Jaslovské Bohunice je demontována
WNN, 03. červen 2020: Program vyřazování jaderné elektrárny Bohunice V1 ze Slovenské republiky dosáhl významného milníku, úspěšnou likvidací tlakové nádoby reaktoru bloku 1.
Operace byla úspěšně provedena, navzdory současným zdravotním a bezpečnostním předpisům, které zabraňují šíření pandemie coronavirus. Práce v Bohunicích pokračovaly v posledních týdnech během nouzových opatření, která byla nyní zrušena.
Tomáš Klein, ředitel vyřazování z provozu na oddělení projektového řízení, uvedl: „Nadcházející demontáž aktivovaných komponentů, jako jsou tlaková nádoba reaktoru a vnitroreaktorových částí do konce roku 2022 nakonec sníží radioaktivitu lokality téměř o 100%.“
Vyřazování bloků 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice z provozu připravuje a realizuje Jadrova a vyradovacia společnost (JAVYS) a je financována Mezinárodním fondem podpory vyřazování Bohunice , který EBRD zřídila v roce 2001.
Slovenská republika stala samostatným státem v roce 1993 a brzy poté požádala o členství v Evropské unii. Během vyjednávání vláda oznámila své rozhodnutí uzavřít dva reaktory JE V1 Bohunice ve své jaderné elektrárně v Jaslovských Bohunicích.
Fotky a popis této unikátní manipulace najdete zde: https://www.javys.sk/sk/informacny-servis/aktuality-tlacove-spravy-napisali-o-nas/tlacove-spravy/1963-spolocnost-javys-a-s-uspesne-zrealizovala-jednu-z-najzlozitejsich-operacii-projektu-vyradovania-je-v1
