Zprávy z jaderné energetiky - 23. 8.2019
Jednou větou
V Dukovanech jsou v provozu bloky 3 a 4. První blok začal odstávku v pátek 16.8., na druhém bloku probíhá oprava parogenerátoru.
V Temelíně jsou oba bloky v provozu.
Z domova: Jodových tablet je dostatek. Ženy v běhu přivedly do Letního autokina v Dukovanech rekordní počet návštěvníků
Ze světa: EDF Energy restartuje Hunterston B – 4. Filipínská energetická společnost chce využít jadernou energii pro vzdálené oblasti. Filipínská jaderná elektrárna Bataan. Rusko dokončilo hydraulické zkoušky na reaktoru MBIR. Smlouvy uzavřeny pro další fázi rozvoje SMR NuScale
Provoz EDU
1. blok – Odstávka pro revize a výměnu paliva, 7 den, režim 6, probíhá demontáž reaktoru.
2. blok – blok je odstaven do režimu 6, probíhá oprava parogenerátoru
3. blok - 100%
4. blok - 100 %
Výroba letos 9 284 GWh
Provoz ETE
1. blok- výkon 1073 MWe, výroba 4 311 GWh
2. blok– výkon 1088 MWe,výroba 4 600 GWh
Z domova
Jodových tablet je dostatek
Haló noviny 23.8.2019: Česko nyní neplánuje nakupovat další jodové tablety pro případ vážné jaderné nehody, řekla včera předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Obměna byla provedena naposledy loni, kdy byl nakoupen milion tablet, uvedl ČEZ.
Zásoby tablet rozšiřuje Německo, které oznámilo, že objednalo 190 milionů jodových tablet za 8,4 milionu eur (217 milionů korun). Množství je čtyřikrát vyšší než současné německé zásoby. Riziko spolková republika, která své poslední jaderné bloky odstaví v roce 2022, podle stanice WDR vidí především v zemích za svými hranicemi, včetně Česka. Jodové tablety mají v případě zvýšené radiace chránit před rakovinou štítné žlázy.
Vedoucí útvaru jaderné komunikace ČEZ Petr Šuleř uvedl, že obměna tablet se provádí jednou za pět let. »Celkem v roce 2018 společnost ČEZ nakoupila a distribuovala, případně uskladnila přes milion tablet jodidu draselného v celkem 280 000 baleních,« řekl. Distribuovaná šarže má podle něj použitelnost do září 2022. »Další výměnu tedy předpokládáme před tímto datem, kdy tablety zpětně i vybíráme,« podotkl.
Česko podle něho jako jedna z mála zemí přistoupilo k systému přímé distribuce všem obyvatelům zón takzvaného havarijního plánování. Ty představují pomyslné kružnice kolem jaderných elektráren s průměrem dvacet kilometrů u Dukovan a třináct kilometrů u Temelína. »V těchto zónách pravidelně nakupujeme jodovou
profylaxi pro každého obyvatele, celkem pro asi 150 000 osob,« uvedl Šuleř.
V praxi jsou balení distribuována do jednotlivých měst a obcí, kde jsou následně roznášeny do domácností, případně si je občané bezplatně vyzvedávají, tak aby je každý z nich měl neustále k dispozici. »V obcích, na krajských úřadech, ve školách a například také zdravotnických, nebo sociálních zařízeních a v jaderných elektrárnách je potom k dispozici rezerva, která zaručuje dostupnost profylaxe i pro návštěvníky,
případně obyvatele, kteří balení nemohou najít a podobně,« dodal Šuleř.
Drábová doplnila, že v případě konkrétní potřeby, například nějaké události v zahraničí, by krizový štáb a Bezpečnostní rada státu přijala další opatření. »Tak jako se to dělalo například
s lékem Tamiflu v případě ptačí chřipky,« uvedla. »Náš systém považujeme za dostatečně robustní,« podotkla. Jodová profylaxe podle ní nebyla na území tehdejšího Československa potřeba ani při havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu v roce 1986. »Tedy až na specifické případy. Jodid draselný dostali bačové ve slovenských horách, protože tam úrovně jódu v ovčích produktech, zejména v ovčím mléce a žinčici nebyly úplně malé. Slovenští kolegové
ale pak s úsměvem dodávali, zda jsme si jisti, jestli bačové tyto produkty skutečně pijí,« připomněla Drábová.
Kvůli spuštění jaderné elektrárny v sousedním Bělorusku nakupuje jodové tablety nyní také Litva, oznámila tento týden její vláda. Má jít o čtyři miliony jodových tablet za 900 000 eur (asi 23,2 milionu korun)
Zahraničí
EDF Energy restartuje Hunterston B - 4
WNN, 21. srpna 2019: Úřad Spojeného království pro jaderný dozor (ONR) udělil společnosti EDF Energy povolení k restartování 4 bloku v jaderné elektrárně Hunterston B ve Skotsku. Povolení je až na 16 025 terawattdnů, což je asi čtyři měsíce provozu, řekl ONR.
Hunterston B-7 (Reaktor 3) a Hunterston B-8 (Reaktor 4) byly v loňském roce uzavřeny poté, co byly nalezeny trhliny v grafitových cihlách moderátoru uvnitř aktivní zóny.
"Rozhodli jsme se povolit restartt reaktoru 4 v Hunterstonu B po dlouhém a podrobném posouzení bezpečnostního případu předloženého společností EDF Energy," uvedl Donald Urquhart, zástupce hlavního inspektora ONR. „Můj tým odborných inspektorů spolu s nezávislým panelem „grafitových“ odborníků pracovali řadu let na problematice praskání a smršťování v grafitovém moderátoru. Držitel licence, EDF Energy, dokončil rozsáhlý pracovní program na analýzu stav grafitu v Hunterstonu B a dalších reaktorech ve Velké Británii pro zvýšení jejich znalostí a poskytnutí dostatečných důkazů pro zajištění bezpečného provozu, “dodal.
EDF Energy uvedla, že bezpečnostní případ reaktoru 4 byl podroben rozsáhlému zkoumání a testování jeho vlastní interní nezávislou jadernou zárukou, Výborem pro jadernou bezpečnost - orgánem nezávislých průmyslových odborníků - a společností ONR. Nástroj také spolupracoval s univerzitou v Bristolu, aby potvrdil své chápání toho, jak by jádro reagovalo v případě velkého zemětřesení, rozsahu, který ve Spojeném království nikdy nezažil.
Kromě toho spolupracuje s poradenskými a akademickými pracovníky na dalších univerzitách, včetně Strathclyde, Glasgow, Manchesteru, Oxfordu, Sussexu, Nottinghamu a Durhamu, jakož i se společnostmi jako Fraser-Nash, Wood a SNC-Lavalin. Na výzkumu pracovalo nespočet odborníků s celkovou zkušeností na 1000 reaktor roků. Do programu bezpečnostního posouzení bylo investováno přes 1255 milionů GBP (152 milionů USD).
JE Hunterston jsou dva plynem chlazené, grafitem moderované reaktory o výkonu 640 MWe spouštěné v roce 1976 respektive 1977.
EdF uvažuje i o spuštění bloku 3.
Filipínská energetická společnost chce využít jadernou energii pro vzdálené oblasti
19. srpna 2019 NucNet: Energetická společnost na Filipínách uvedla, že jaderná energie nabízí „velkou příležitost“ pro izolované oblasti mimo síť, jako je souostroví Sulu, řetězec ostrovů v Tichém oceánu, asi 1500 km jižně od hlavní město Manila.
Benjamin Loong, prezident společnosti Sulu Sea Energy Development Development Corporation, řekl deníku Business Daily, že společnost zvažuje jadernou energii v této oblasti, protože se zaměřuje na rozšiřování zdrojů energie pro region izolovaný od pevninské sítě
Filipínská jaderná elektrárna Bataan
Elektrárna byla vybudována na poloostrově Bataan na ostrově Luzon západně od hlavního města Manily. Dostavěna byla roku 1984, ale po Černobylské havárii bylo rozhodnuto neuvádět ji do provozu. Z elektrárny se stala turistická atrakce. Stavbu své první jaderné elektrárny Filipíny objednaly u americké společnosti Westinghouse. Její tlakovodní reaktor měl mít výkon 621 MW, přičemž vedle měl být později postaven ještě druhý blok. Stavba byla zahájena roku 1977.[2] V roce 1984 elektrárna prošla závěrečným testem funkčnosti, k jejímu zprovoznění ale nedošlo. Dle nové filipínské vlády byla elektrárna bezpečnostní hrozba, a proto bylo rozhodnuto ji neuvést do provozu. Elektrárna byla zakonzervována a zpřístupněna veřejnosti jako turistická atrakce. Již zakoupené jaderné palivo v roce 1997 koupila společnost Siemens. Od roku 2009 filipínská vláda zvažovala zprovoznění elektrárny, čemuž zabránila Fukušimská havárie v roce 2011. Definitivní rozhodnutí o budoucnosti elektrárny nepadlo. V roce 2017 její stav hodnotili odborníci z Ruska, Jižní Koreje a Slovinska, přičemž doporučili její zprovoznění.
Rusko dokončilo hydraulické zkoušky na reaktoru MBIR
WNA 16. srpna 2019: Atommash, pobočka ruské společnosti AEM Technology, dokončil hydraulické zkoušky reaktorové nádoby víceúčelového sodíkem chlazeného rychlého neutronového výzkumného reaktoru. MBIR je ve výstavbě v místě Výzkumného ústavu pro jaderné reaktory v Dmitrovgradu, který se nachází v ruském regionu Ulyanovsk.
AEM-Technology je částí dceřiné společnosti ruské státní jaderné společnosti Rosatom.
Atommash včera řekl, že tento postup zahrnuje použití 600 tunového jeřábu pro umístění reaktorové nádoby do hydraulické zkušební komory. Bylo nainstalováno víko reaktoru a nádoba byla naplněna 80 tunami speciálně upravené vody. Během hydraulických zkoušek byl v nádobě reaktoru vytvořen maximální tlak 14 atmosfér, což potvrdilo pevnost základního kovu a kvalitu svarů.
Rovshan Abbasov, ředitel Volgodonské pobočky AEM Technology, řekl: „Hydro testování je pro nás standardní postup, ale MBIR je „tenkostěnný produkt“ a má tloušťku kovu, která je 12krát menší než obvyklé reaktory typu VVER vyráběné v Atommash
Reaktorová nádoba pro MBIR je tlustá jen 25-50 mm, zatímco plášť reaktoru VVER-1200 je tlustý až 300 mm.
Nádoba reaktoru nyní podstoupí vakuové zkoušky a pneumatické zkoušky řídicích systémů.
MBIR je 150 MWt, sodíkem chlazený rychlý reaktor a bude mít konstrukční životnost až 50 let. Bude se jednat o vícepruhový výzkumný reaktor schopný testovat olovo, olovo-bizmut a plynné chladivo a provozovat palivo MOX (směsný uran a oxid plutonia). NIIAR má v úmyslu zřídit na místě uzavřená zařízení palivového cyklu pro MBIR pomocí pyrochemického přepracování, které vyvinula v pilotním měřítku.
Projekt MBIR má být otevřen zahraniční spolupráci v souvislosti s mezinárodním projektem Mezinárodní agentury pro atomovou energii o inovačních jaderných reaktorech a palivových cyklech (INPRO).
MBIR nahradí experimentální rychlý reaktor BOR-60, který zahájil provoz v areálu NIIAR v roce 1969.
Smlouvy uzavřeny pro další fázi rozvoje SMR NuScale
8. srpna 2019 NucNet: Utah Associated Municipal Power Systems plánuje 12-modulů SMR v Idaho.
Společnost NuScale Power uzavřela dohody s Doosan Heavy Industries and Construction (DHIC) a Sargent & Lundy, aby podpořila nasazení svého malého modulárního reaktoru a poskytla investice do projektu NuScale.
Jižní Korea DHIC přinese své odborné znalosti v oblasti výroby jaderných tlakových nádob a připojí se k většímu výrobnímu týmu vedenému USA k vybudování SMR. Chicago se sídlem v Sargent & Lundy bude pokračovat ve vývoji standardní konstrukce zařízení, která bude použita na více místech.
První zákazník společnosti NuScale, Utah Associated Municipal Power Systems (UAMPS), plánuje 12 modulů SMR v lokalitě Idaho National Laboratory, který má být uveden do provozu v roce 2026.
Minulý měsíc společnost NuScale oznámila, že Americká jaderná regulační komise dokončila druhou a třetí fázi přezkumu návrhu SMR.
Společnost se sídlem v Oregonu uvedla, že vývoj - šest týdnů před plánem - znamenal významný milník v úsilí o komercializaci této technologie.
Design společnosti NuScale je první a jedinou společností SMR, která se podrobila přezkumu certifikace designu společností NRC, a toto oznámení přivedlo společnost „blíže k uvedení na trh první společnosti SMR na trhu, což USA přivedlo na cestu, aby porazila zahraniční konkurenty, jako je Rusko a Čína, v globální závod SMR, “uvedlo prohlášení.
Cílem NRC je dokončit revizi designu NuScale do září 2020.
Předseda a generální ředitel NuScale John Hopkins řekl, že jak DHIC, tak Sargent & Lundy budou poskytovat hotovostní investice a nabídnou neocenitelné technické znalosti, podporu designu a v případě DHIC budou vyrábět klíčové komponenty pro SMR, protože NuScale se blíží k začátku fáze výstavby za první závod v národní laboratoři Idaho.
Tato konstrukce NuScale SMR je vybavena továrním energetickým modulem schopným generovat 60 MW elektřiny pomocí bezpečnější, menší a škálovatelné verze technologie tlakového vodního reaktoru.
Podle společnosti NuScale nabízí škálovatelný design - elektrárna s kapacitou až 12 jednotlivých energetických modulů - výhody bezuhlíkové energie a snižuje finanční závazky spojené s jadernými zařízeními velikosti gigawattu.
Majoritním investorem v NuScale je společnost Fluor Corporation, strojírenská, dodavatelská a stavební společnost.
