Zprávy z jaderné energetiky - 17. 1.2020
Jednou větou:
V Dukovanech jsou tři bloky na nominálním výkonu, na bloku 4. probíhá plánovaná odstávka pro výměnu paliva 4. 2. 2020.
V Temelíně jsou oba bloky v provozu
Z domova: Spolek Energetické Třebíčsko oprášil projekt teplovodu z Dukovan do Brna. V4 a Rakousko se na summitu v Praze neshodly v otázce jádra
Zahraniční zprávy: Nová letadla na podporu americké havarijní připravenosti. ENSA dodává parní generátory do Francie. Trvalé dostavení JE Fessenheim – Francie. Dodávka fy Taprogge pro JE Akuya Turecko
Provoz EDU
1. blok –100%
2. blok –100%
3. blok - 100%
4. blok – odstávka pro výměnu paliva a revize do 4.2. 2020, nyní 24. den. Výměna paliva ukončena.
Výroba letos 550 GWh
Provoz ETE
1. blok- výkon 1075 MWe
2. blok– výkon1093 MWe
Kalendář akcí - nezapomeňte
- Konference ZAT - 4. 2 2020 ve 14 hod ZAT organizuje 2. ročník on line konference Zoom At Technology. Registrujte se na www.zoomattechnology.com
- SMR 2020, 6. ročník mezinárodní konference Malé a modulární reaktory – Praha 13.2.2020 http://malereaktory.cz
- Nový jaderný zdroj pro ČR – stav přípravy v r. 2020 celostátní odborná konference v rámci zahájení Jaderných dnů termín 15. 4. – 16. 4. 2020 zahájení v 10 hod.
plenární zasedání 10:30 – 12:30 https://www.jadernedny.cz/
- JADERNÉ DNY 2020 na ZČU v Plzni 15.4. - 20.5. https://www.jadernedny.cz/
Letos si EDU 1 připomíná 35 let provozu
V roce 2020 uplynulo 35 let od spouštění prvního bloku JE Dukovany. Podívejme se, jaké byly „spouštěcí milníky a co se v roce 1985 na EDU dělo.
Zavážení paliva bylo zahájeno na Silvestra v roce 1984. Zavezením první palivové kazety do reaktoru bylo zahájeno tzv. fyzikální spouštění 1. bloku EDU.
K této události se sešlo mnoho pracovníků přímo na reaktorovém sále (viz foto). Již zde bylo zřízeno kontrolované pásmo a celý první blok byl oddělen od bloku druhého, na kterém probíhaly výstavbové a montážní práce.
Po zavezení paliva, zkompletování reaktoru a všech hydraulických a těsnostních a pevnostních zkouškách začal veledůležitý krok, dosahování první štěpné reakce tzv. východ na MKV (minimální kontrolovatelný výkon štěpné reakce).
Vzpomíná na to Ing. Miroslav Trnka, tehdy vedoucí reaktorového bloku:
„Podle odhadu rychlosti vododovýměny a snižování koncentrace kyseliny borité, se očekávalo zahájení štěpení (tzv. MKV) až mezi 2. – 4. hodinou ranní a tak všichni nepotřební, ale veledůležití, kterých se na blokové dozorně při spouštění motalo dost a dost, odešli konečně na odpočinek. Na blokovce zůstala jen osádka a dva ruští poradci. Před 23. hodinou přišel na blokovou dozornu Ing. Vincenc, ředitel EDU. Seděl jsem u stolku vedoucího reaktorového bloku a povídal jsem si s ním. Operátor reaktoru Ing., Štefan Spurný přejížděl zrovna z velké vodovýměny na malou vodovýměnu. Najednou se začala prudce zkracovat frekvence zvukového indikátoru: tut---------tut-----tut-tut,tut,tut….. Stačil jsem jen řediteli říct: „A jsme tam“ a utíkal jsem k pultu, kde byla „tlačenice“. Blikla signálka HO3, ale to již krátce předtím čísi ruce zatáhly ručně regulační kazety o kousek dolů. Reaktor běžel zastabilizován na kritickém stavu a my jsme si oddechli“.
24. února 1985 byl první blok přifázován k síti na výkonu 20 % . a nakonec bylo
26. března 1985 dosaženo 100% výkonu.
3. května 1985 byl ukončen průkazný 144 hodinový chod bloku a blok byl formálně plynule převeden do fáze zkušebního provozu.
3. listopadu 1985 ukončen zkušební provoz a první blok EDU přešel do trvalého provozu.
Z domova
V4 a Rakousko se na summitu v Praze neshodly v otázce jádra
Praha 16. ledna (ČTK) - Státy visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Rakousko si na dnešním premiérském summitu v Praze potvrdily shodu mimo jiné v otázce migrace, zásadně se ale rozcházejí v pohledu na energetickou budoucnost Evropy. Rakousko je proti jaderné energetice a odmítá, aby na její rozvoj směřovaly unijní peníze určené pro regiony závislé na uhlí. ČR, Slovensko a Maďarsko naopak chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu. Premiér Andrej Babiš (ANO) summit využil i k bilaterální schůzce s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, za hlavní problém vztahů pak označil chybějící dálniční spojení.
Kurz v Praze zdůraznil, že považuje za správný přechod od uhlí k ekologičtějším způsobům získávání energie. "Pro Rakousko je důležité, aby se (z fondu) nepodporovala jaderná energie, ale obnovitelné zdroje," uvedl. Opačnou variantu by vnímal jako nesprávnou cestu. Česká vláda naopak počítá s tím, že od roku 2029 do roku 2036 vybuduje nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech, s dalším novým blokem počítá zatím bez přesného časového určení v Temelíně. Slovenský premiér Peter Pellegrini dnes zase hájil dostavbu elektrárny v Mochovcích.
Podle diplomatických zdrojů ČTK má být výrazně největším příjemcem z fondu Evropské komise Polsko. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. ČR bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Babiš dnes uvedl, že by byl raději, kdyby částka byla vyšší. "Ale i těch 14,6 miliardy jsou peníze, které našim regionům pomůžou," konstatoval.
Rozdíly ve vnímání jaderné energetiky ale podle Babiše a Kurze neznamenají pro vzájemné vztahy překážku. Země naopak spojuje pohled na problematiku migrace, ochrany vnějších hranic či obchodní spolupráce. Kurz po bilaterálním jednání ocenil zejména obchodní spolupráci, vztahy by chtěl zintenzivnit. Podle Českého statistického úřadu je saldo obchodní bilance s Rakouskem z pohledu ČR dlouhodobě pozitivní. V roce 2018 dosáhlo přibližně na 76 miliard korun (vývoz 192 miliard a dovoz 116 miliard).
Babiš ocenil, že Kurz si Prahu vybral za cíl první návštěvy po opětovném jmenování do funkce. Za nejdůležitější věc pro prohloubení vztahů považuje Babiš vybudování dálničního propojení obou zemí. Očekává, že dřív než spojení Brna s Vídní bude dokončeno propojení Prahy s Lincem. Dálnice D3 by podle něj měla vést na rakouské hranice v roce 2024. Ředitelství silnic a dálnic na svých webových stránkách očekává vybudování tohoto úseku v roce 2025.
Spolek ENETR oprášil projekt teplovodu z Dukovan
Brněnský deník 17.1.2020: Letitý a dříve zatracovaný projekt na vytápění Brna teplovodem z dukovanské elektrárny nedávno oprášilo sdružení Energetické Třebíčsko, které dlouhodobě prosazuje výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Nechalo plán přepracovat podle současných ekonomických čísel a předložilo jak brněnskému magistrátu, tak provozovateli elektrárny.
Nyní se snaží najít peníze na zajištění výstavby. „Vidím to optimisticky. Nikdo dnes nemůže říct, že je projekt blbost. Podle mne je reálný,“ uvedl předseda sdružení Vítězslav Jonáš.
Podzemní asi čtyřicet kilometrů dlouhý přivaděč tepla má stát čtyři až pět miliard korun. Současná energetická koncepce Brna s jeho využitím ale nepočítá. „Primárně je cílená na využívání obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektrické energie a tepla,“ sdělil mluvčí města Filip Poňuchálek.
Energetická společnost ČEZ se k projektu staví neutrálně. „Jednáním se ale v žádném případě nebráníme,“ zmínil mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk.
Zahraniční zprávy
Nová letadla na podporu americké havarijní připravenosti
23. prosince 2019, WNN: Americké ministerstvo energetiky Národní správa jaderné bezpečnosti (NNSA) představilo tři nová letadla pro radiologickou havarijní reakci. Letadla King Air 350ER jsou vybavena speciálními systémy detekce záření a budou používána k provádění měření kontaminace vzduchu a půdy po případné jaderné nebo radiologické nehodě nebo incidentu, jakož i při provádění základních průzkumů normálních hladin záření v životním prostředí v rámci přípravy na významné veřejné akce.
Letouny budou používat týmy z leteckého měřicího systému (AMS) společnosti NNSA, který je umístěn na základně leteckých sil Nellis v Las Vegas v Nevadě a společných základnách Andrews poblíž Washingtonu, DC. Posláním AMS je poskytovat rychlý průzkum radiace a kontaminace po radiologické mimořádné události. Globálně dělá průzkum a shromažďuje informace pomocí letadel a vyhledává místa kontaminace půdy, poté pomocí vrtulníků provádí podrobné průzkumy kontaminace půdy.
AMS je součástí týmu jaderné havarijní podpory, který zahrnuje veškerou reakci na jaderné havárie DOE NNSA. Patří sem: Program radiologické pomoci, který poskytuje pomoc v případě incidentů týkajících se radioaktivních materiálů; skupina pro reakci na nehody, která reaguje na jakoukoli nehodu týkající se americké jaderné zbraně; společný tým technických operací a pracovní skupina pro národní vyhledávání, které reagují na zbraně misí zařízení hromadného ničení; Národní poradenské středisko pro uvolňování do atmosféry, které poskytuje počítačové modely v reálném čase ukazující atmosférický transport nebezpečných materiálů; a federální radiologické monitorovací a hodnotící středisko DOE, které reaguje na závažné radiologické mimořádné události v oblasti veřejného zdraví
ENSA dodává parní generátory do Francie
WNN, 16. ledna 2020: Španělský výrobce Equipos Nucleares SA (ENSA) dodal do Francie dva náhradní parní generátory, dokončil tak objednávku obdrženou na konci roku 2012 od společnosti Framatome pro tři takové komponenty pro použití v PWR reaktorech třídy 900 MWe. Nebylo zveřejněno, ve které JE budou parní generátory instalovány. První z parních generátorů dodávaných na základě objednávky byl dodán do jaderné elektrárny Gravelines v EDF v březnu 2019. ENSA uvedla, že od té doby ponechala ostatní dva parní generátory ve skladu až do konečného rozhodnutí o přidělení elektrárny. kde budou nainstalovány. Dva parogenerátory každý o hmotnosti 329 tun a o délce 21 metrů a průměru 4,5 metrů - byly agenturou ENSA odeslány dne 10. ledna. Jejich konečné místo určení však nebylo zveřejněno.
ENSA, část státního holdingu SEPI Group, navrhuje, vyrábí a instaluje těžké komponenty a další hlavní zařízení pro jaderné elektrárny, jako jsou reaktorové nádoby a jejich vnitřní komponenty, generátory páry a tlaku, jakož i pro tepelné elektrárny a další zařízení. V současné době vyváží 85% své produkce ENSA a vyrobila více než 100 parních generátorů pro použití v jaderných elektrárnách v Belgii, Číně, Francii, Německu, Indii, Slovinsku, Jižní Koreji, Španělsku, Švédsku a USA.
Trvalé dostavení JE Fessenheim - Francie
16.1. WNN: Bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Fessenheim (2x 880 MW od r. 1977) - nejstarší provozované reaktory ve Francii - budou trvale odstaveny 22. června, včera to potvrdil francouzský premiér Edouard Philippe. V září loňského roku ministryně pro ekologickou a solidární transformaci Emmanuelle Wargon oznámila, že obě jednotky budou uzavřeny do poloviny roku 2020, a následující měsíc EDF požádala jaderný dozor o povolení k jejich uzavření.
Dodávka fy Taprogge pro JE Akuya Turecko
16.1. WNN : Ruská společnost Atomenergomash a Сniitmash spolu s německou společností Taprogge GmbH podepsaly smlouvu na výrobu zařízení pro systémy přívodu chladicí vody do turbínového kondenzátoru turecké jaderné elektrárny Akkuyu. Taprogge bude dodávat komponenty, zatímco Сniitmash zajistí jejich integraci s ruskou výrobou. Atomenergomash je dodavatelem reaktorového zařízení a vybavení strojovny pro všechny čtyři bloky VVER-1200 v elektrárně Akkuyu. Uvedení prvního bloku do provozu je naplánováno na rok 2023, kdy se slaví sté výročí samostatné Turecké republiky.
