Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Zprávy z oblasti jaderné energetiky, tak jak je z veřejných informačních zdrojů zaznamenal předseda OBK.

EDU

Všechny bloky na plném výkonu bezpečný a stabilní provoz.

Za rok 2015 bylo vyrobeno  5722  GWh  elektrické energie.

Setkání starostů v JE Dukovany - viz. samostatný článek v sekci Aktuality.

Občanská bezpečnostní komise navštívila JE Temelín - viz. článek v sekci Naše činnost.

 

 

 

Informace ze světa

 

Licence pro výstavbu MBIR udělena

15 May (NucNet)

Licence pro výstavbu experimentálního reaktoru MBIR byla Ruským státním dozorem udělena. Reaktor by měl být v provozu kolem roku 2020. Reaktor se staví v Dimitrvgradu v Research Institute of Atomic Reactors (NIIAR).

Jedná se o tzv. rychlý reaktor o výkonu 150 MW tepelných. Jako chladivo bude používán tekutý sodík a předpokládané palivo je tzv. palivo MOX respektive VMOX (vibropacked mixed-oxide) na bázi směsi oxidů uranu a plutonia

 

Belgický Doel 1 bude prodloužen o 10 let

13 May (NucNet)

Ekonomický výbor belgického parlamentu schválil 12.5. vládní plán pro desetileté prodloužení provozu JE Doel 1 a 2, které provozuje společnost Electrabel.

 

Indian Point-3  spolehlivě odstaven po poruše transformátoru

11 May (NucNet)  

Indian Point-3 JE ve státu  New York se automaticky odstavily po poruše hlavních transformátorů, ke které došlo 9.5. Při poruše zafungoval automatický systém protipožárních opatření, který spolu s personálem elektrárny efektivně zafungovaly. Reaktor Indian Point 3 je v provozu od roku 1976 a má výkon 1 040 MWe.

 

 

Kalendárium – může se hodit

 

Před Servácem (13.5.)  není léta, po Serváci s mrazy veta.
Pan Serboni pálí stromy

 

15. 5.1951 – V Praze u Apolináře byla otevřena první protialkoholní záchytná stanice v ČSR a zároveň na světě

16. 5.1868 – Položen základní kámen Národního divadla.

18. 5.1974 – Indie v rámci projektu „Usmívající se Buddha“ úspěšně odpálila svoji první atomovou pumu, čímž se stala šestou zemí na světě, která tak učinila

18. 5.1992 – Začalo první kolo kuponové privatizace.

20. 5.1927 – Americký pilot Charles A. Lindbergh odstartoval z Long Islandu do Paříže. Jako první člověk na světě přeletěl bez mezipřistání Atlantský oceán. Let trval 33 hodin a 29 minut.

20. 5.1875    Založení Mezinárodního úřadu pro míry a váhy (BIPM z francouzského  Bureau international des poids et mesures) je jedna ze tří mezinárodních   organizací, které udržují standardní soustavu SI.  

21. 5.1881 – První praktické použití telefonu v Praze: Majitel vysočanského cukrovaru Bedřich Frey si jako první obyvatel Prahy nechal zavést telefonickou linku z bytu do kanceláře

21. 5.1927 – Charles Lindbergh dokončil první sólový přelet Atlantského oceánu.

22. 5.1960 – Velké chilské zemětřesení, které dosáhlo 9,5 stupně Richterovy stupnice, bylo dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením

 

Vše se mění – historie definic metru

• 8. května 1790 – francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako je délka kyvadla, jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě.
• 30. března 1791 – francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a to: metr = jedna desetimilióntina vzdálenosti od rovníku k severnímu pólu.
• 1795 – zhotovena provizorní metrová tyč z mosazi.
• 10. prosince 1799 – francouzské národní shromáždění určilo, že metrová tyč (etalon), jež byla vyrobena dne 23. června 1799, bude uložena v národním archivu jako finální podoba metru.
• 28. září 1889 – první jednání o váhách a mírách (CGPM) definovalo délku jednoho metru jako vzdálenost mezi dvěma linkami na standardizované tyči ze slitiny platiny a deseti procent iridia, měřeno při teplotě tání ledu.
• 6. října 1927 – sedmé CGPM upřesnilo definici metru jako délku měřenou při teplotě 0 °C, mezi osami dvou linek vyznačených na prototypu metru ze slitiny platiny z 90 % a iridia 10 %, za normálního atmosférického tlaku a podepřeném dvěma válci o průměru nejméně jeden centimetr umístěnými symetricky ve stejné výšce a vzdálenosti 571 mm jeden od druhého
• 20. října 1960 – jedenácté CGPM definovalo metr jako 1 650 763,73 násobku vlnové délky radiace ve vakuu, která odpovídá přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.
• 21. října 1983 – sedmnácté CGPM definovalo délku jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy (tj. světlo urazí ve vakuu za sekundu přesně 299 792 458 metrů).

 

A co jiné jednotky – ty se mění taky,  tak pozor vzpomínky starých zbrojnošů již mnohdy neplatí

Základních jednotek je sedm a jsou stanoveny pro následující fyzikální veličiny:

Délka (viz výše)

Základní jednotkou je metr (značka „m“). 1 metr je délka dráhy, kterou urazí světlo ve vakuu za sekundy.

Hmotnost

Základní jednotkou hmotnosti je kilogram (značka „kg“). Ten je definován hmotností mezinárodního prototypu kilogramu, který je uložen v Mezinárodním úřadě pro váhy a míry v Sèvres u Paříže. (Připravovaná nová definice kilogramu se má opírat o pevně stanovenou Planckovu konstantu.)

Čas

Základní jednotkou času je sekunda (značka „s“). 1 sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření, odpovídající přechodu mezi dvěma hyperjemnými hladinami základního stavu atomu 133Cs.

Elektrický proud

Základní jednotkou elektrického proudu je ampér (značka „A“). 1 ampér je takový elektrický proud, který ve dvou přímých rovnoběžných vodičích o nekonečné délce a zanedbatelném průřezu vzájemně vzdálených ve vakuu jeden metr vyvolá mezi těmito vodiči sílu rovnou 2 × 10−7 N na jeden metr délky. (Připravovaná nová definice ampéru se má opírat o pevně stanovenou hodnotu elementárního náboje.

Termodynamická teplota

Základní jednotkou termodynamické teploty je kelvin (značka „K“). 1 kelvin je 1/273,16 díl absolutní teploty trojného bodu vody. (Připravovaná nová definice kelvinu se má opírat o pevně stanovenou Boltzmannovu konstantu.)

Svítivost

Základní jednotkou svítivosti je kandela (značka „cd“). 1 kandela je svítivost zdroje, který v daném směru vysílá monochromatické záření s frekvencí 540 × 1012 Hz, a jehož zářivost v tomto směru je 1/683 W/sr.

Látkové množství

Základní jednotkou látkového množství je mol (značka „mol“). 1 mol je takové množství, které obsahuje tolik elementárních jednotek (atomů, molekul, iontů, elektronů…), kolik je uhlíkových atomů v 12 g uhlíku 12C. Podle současných znalostí je v tomto množství uhlíku (6,022 143 79 +/- 0,000 000 30) × 1023 atomů. (Připravovaná nová definice molu se má opírat o pevně stanovenou Avogadrovu konstantu.)

 

A změny budou pokračovat

Původně byly základní jednotky stanoveny jako na sobě vzájemně nezávislé. Postupně jsou některé definovány odvozením z jiných základních jednotek pomocí pevně stanovené hodnoty fundamentálních fyzikálních konstant (např. metr ze sekundy pomocí rychlosti světla ve vakuu), což umožňuje vyhnout se problémům s prototypy jednotek a dosahovat přesnějšího stanovení. V posledních letech vrcholí přípravy na redefinici základních jednotek SI tak, aby byly všechny odvozeny od přírodních konstant po vzoru stávající definice metru.