Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Jednou větou

V Dukovanech jsou bloky 1,2,4 na plném výkonu, blok č. 3 v plánované odstávce.

V ETE jsou oba bloky v provozu na plném výkonu.

Ze světa: Brexit-UK plánuje zřídit vlastní domácí režim jaderných záruk. SMR mohou vyrábět elektřinu za stejnou cenu jako „offshore větrníky“

Z domova:Mezinárodní konference jaderných veteránů na téma „jak předat znalosti nastávajícím generacím“. V Řeži jsou nová pracoviště pro výzkum jaderných technologií.  60. výročí prvního jaderné štěpení v Československu přichází.

Provoz EDU

1. Blok –100% 497 MWe

2. Blok - 100%, 494 MWe

3. Blok-odstávka pro výměnu paliva a revize,63 den, režim 7 (palivo vyvezeno z reaktoru) odstávka je plánována do 29. 10. 2017

4. Blok – 100%, 498 MWe

Provoz v souladu s Limity a podmínkami.  Celková výroba letos 7506 GWh

 

Čtvrtý blok EDU opět v provozu

9. září ve 4:00 hod  byla přifázováním druhého turbogenerátoru čtvrtého bloku  JE Dukovany  ukončena po 119 dnech odstávka čtvrtého bloku EDU.

Před tím byl v 0:57  hod přifázován první turbogenerátor čtvrtého bloku.

Všechny práce na bloku byly ukončeny a  štěpná reakce byla v reaktoru  4. bloku nastartována ve středu 6. 9. v 8:39.

V průběhu odstávky proběhlo několik unikátních a významných testů.  Mimo výměnu jedné pětiny jaderného paliva, byla  například provedena kompletní ultrazvuková kontrola stavu tlakové nádoby reaktoru. Byla provedena kompletní výměna potrubních tras záložních napájecích čerpadel a také byla provedena  těsnostní a pevnostní zkouška hermetických prostor.

Využilo se souběžné odstávky třetího bloku a bylo možné zrealizovat výměnu systémů  měření a regulace na  centrální čerpací stanici vody pro bloky 3 a 4. 

V průběhu této téměř 120 dní dlouhé odstávky byly tako dokončeny všechny mimořádné kontroly svarových spojů.

V průběhu odstávky byla provedena řada dalších měření a kontrol. Jejich výsledky budou nyní doplněny do žádosti o licenci pro další provoz čtvrtého bloku, kterou již dříve podal ČEZ na SUJB.

Povolení  Státního Úřadu pro jadernou bezpečnost k dalšímu provozu bloku č. 4 se očekává do konce letošního roku.

Čtvrtý blok JE Dukovany, jehož zkušební provoz byl zahájen 19.7. 1987  bude mít tak před sebou dalších mnoho let provozování

 

Provoz ETE

1. Blok  100 %, 1079 MWe, celková výroba letos 6665 GWh

2. Blok 100%,  1091  MWe, celková výroba letos 4806 GWh

 

Ze zahraničí

Brexit: UK plánuje zřídit vlastní domácí režim jaderných záruk

14 Sep (NucNet): Vláda  Spojeného království se rozhodla zřídit svůj režim jaderných záruk, který bude splňovat stávající normy Evropského společenství (Euratom). Chce tak překročit standardy, které  by vyžadovalo po Velké Britanii MAAE.

 

SMRs  mohou vyrábět elektřinu za stejnou cenu jako  "offshore větrníky"

13 Sep (NucNet): Projekty malých modulárních  reaktorů  (SMR)  by mohly dodávat elektřinu za podobnou cenu  jako větrné offshorové elektrárny, říká  Rolls-Royce ve zprávě zveřejněné na 12 září 2017. Rolls-Royce a jeho partneři v konsorciu (Amec Foster Wheeler, Arup, Laing O Rourke a Nuvia),  říkají, že  SMR by mohly vyrábět energii  za  60 liber (66 EUR, 79 dolarů) za MWh, což je konkurenceschopné vůči  větru a solární energie a výrazně nižší než 92.50 za MWh,  což je cena dohodnutá s vládou za projekt EdF pro nový blok v JE Hinkley Point C. Konsorcium firem se snaží vytvořit partnerství, které bude stavět celé běžící elektrárny. Kouzlo SMR je v tom, že se jedná o mnohokrát opakovaný projekt, který jakmile je jednou licencován,  lze jej převézt na sériovou výrobu.

Konsorcium považuje SMR komplementární k programu velkých reaktorů, a nikoli jako náhrada. Jsou přesvědčeni, že SMR posílí energetickou bezpečnost ve Velké Británii snížení závislosti na dovozu zahraničních plynu a vyrovnává vliv přerušovaného generace technologií jako je větrná a solární energie. Studie s názvem "UK SMR: A národní úsilí", vyzývá ministry k podpoře rozvoje výroby  britského  SMR, což by mohlo vytvořit 40 000 kvalifikovaných pracovních míst, přispívat 100 miliard liber do ekonomiky a otevři exportní trh ve výši až 400 mld. liber.

 

Z domova

Jaderní veteráni chtějí své znalosti předat mladé generaci

15. září 2017 – Jakým způsobem předat know-how z oblasti jaderné energetiky nové generaci, aby se po desetiletí sbírané znalosti z české společnosti nevytratily, to bylo hlavním tématem konference pořádané spolkem Jaderní veteráni ve spolupráci s Mezinárodní unií veteránů jaderné energetiky a průmyslu (IUVNEI) a Mezinárodním kongresem jaderné mládeže (IYNC).

Hlavním cílem konference Transfer znalostí – závazek jaderných veteránů vůči mladé generaci bylo probrat možnosti a způsoby předání jaderných znalostí, tedy unikátního know-how a dovedností, kterými disponuje silná generace jaderníků podílející se na výstavbě jaderných projektů v druhé polovině minulého století, nastupující mladé generaci. 

„Bohužel začíná vznikat příkop v kontinuitě know-know, které si Česká republika dokázala nashromáždit během 60 let využívání jaderné energetiky. Pokud chceme zajistit i do budoucna dostatek kvalitních odborníků a zachovat pracně získané dovednosti, je toto riziko potřeba silně vnímat a podniknout kroky k tomu, aby byl vytvořen sofistikovaný systém transferu jaderných znalostí mladé generaci," říká prezident spolku Jaderní veteráni Jiří Marek.

Podle organizátorů hrozí, že pokud se v budoucnu Česká republika rozhodne postavit nový jaderný zdroj, nebude mít již dostatek vlastních odborníků. Profesionální jaderníky pak bude muset hledat v zahraničí, což znamená další náklady navíc.

Na konferenci zazněly konkrétní příklady, jak k problematice přistoupit, i návrhy na její řešení. Čeští jaderní veteráni například předložili návrh tzv. Pražské výzvy, která definuje dlouhodobý problém, předpokládá vytvoření systému k nápravě a vyzývá k připojení každého, kdo problémy v přenosu jaderných znalostí cítí a chce se podílet na řešení.

V diskuzi tuto potřebu parafrázoval prezident českého spolku Jaderných veteránů slovy Jana Nerudy ze Zpěvů pátečních: Kdo chvíli stál, již stojí opodál. To podle účastníků konference platí v případě přenosu jaderných znalostí nejen pro veterány, ale i pro mladou generaci jaderníků.

 

V Řeži jsou nová pracoviště pro výzkum jaderných technologií

12. září (ČTK) - V Řeži u Prahy jsou nová pracoviště pro výzkum jaderných technologií, celkem za zhruba 2,5 miliardy korun. Vznikala od roku 2012, dnes byla oficiálně otevřena. V areálu ÚJV Řež přibyla mimo jiné budova diagnostického centra, dalších pět objektů bylo opraveno či dostaveno. Jedna experimentální hala byla postavena také v Plzni, řekl dnes hlavní manažer projektu Jiří Richter.
Podle něj zkomplikovala dodávky technologií pravidla pro veřejné zakázky, která neumožňovala zadat zakázky na dodávku unikátních zařízení, protože se například přihlásila pouze jedna firma. Nezbylo než vyčkat na další novelu zákona o veřejných zakázkách, která nám poněkud uvolnila ruce, uvedl Richter.
Projekt Centra výzkumu Řež nazvaný Udržitelná energetika (Sustainable Energy, SUSEN) z větší části zaplatily evropské dotace. Podle zástupce Evropské komise Ericha Unterwurzachera se v ČR se daří v tomto směru uskutečňovat kvalitní projekty, příkladem jsou i vědeckotechnické parky v Brně nebo Ostravě.
Je zaměřený mimo jiné na prodlužování provozu současných jaderných elektráren, ale také na vývoj nových technologií pro jaderné elektrárny s moderními reaktory. Při něm vědci využijí unikátní experimentální smyčky pro testování materiálů v náročných provozních podmínkách (vysokých teplotách a tlacích).
Jednou z největších investic bylo vybudování komplexu deseti horkých komor pro práci s vysoce radioaktivními materiály. Nové laboratoře také umožní zkoumat odolnost materiálů užitých v jaderných reaktorech nebo modelovat chování roztaveného coria (směsi paliva a konstrukčních materiálů) při těžkých haváriích jaderných reaktorů.
Podle ředitele Centra výzkumu Řež Martina Ruščáka přitáhl projekt řadu mladých lidí z ČR i zahraničí. "Zaměstnáváme kolegy z 11 zemí, polovina zaměstnanců je mladší 39 let," uvedl ředitel. Podle něj se daří prohlubovat mezinárodní spolupráci i zapojit tuzemský průmysl.
Řada výzkumných projektů v Řeži je dlouhodobých, podle zadání SUSEN mají odborníci do roku 2023 připravit 21 vědecko-výzkumných výstupů a 51 konkrétních výsledků.
ÚJV Řež tvoří pět divizí: Chemie palivového cyklu, Jaderná bezpečnost a spolehlivost, Integrita a technický inženýring, Energoprojekt Praha a Radiofarmaka. Je vedoucí společností Skupiny ÚJV, do které patří například Centrum výzkumu Řež nebo Ústav aplikované mechaniky Brno a další.
Firma zaměstnává přes 600 lidí. Většinovým majitelem ÚJV ŘEŽ je společnost ČEZ, další podíly patří společnostem Slovenské elektrárne, Škoda JS a obci Husinec.

 

Letní univerzitu úspěšně ukončilo 31 studentů

Havlíčkobrodský deník  13.9.2017   Dukovany – Dvoutýdenní letní vzdělávací kurz v Jaderné elektrárně Dukovany úspěšně dokončilo 31 studentů. Nejvyšší míru schopností a znalostí o elektrárně prokázal Jiří Musil z Hrušovan ze strojní fakulty VUT v Brně, který je devátým držitelem titulu Král Letní univerzity.
„Z řad absolventů Letní univerzity získává ČEZ každoročně 30 – 40 procent nových zaměstnanců," sdělila specialistka pro nábor Linda Navrátilová.
Cílem letošního 9. ročníku Letní univerzity bylo již tradičně představit mladým technikům fungování jaderné elektrárny. Na sérii odborných přednášek navazovaly zajímavé exkurze, například na reaktorový sál, do skladu použitého jaderného paliva nebo do chladicích věží. "Chtěl jsem se v jaderné elektrárně podívat na místa, kam se každý jen tak nedostane. A také získat přehled o možném budoucím zaměstnání," svěřil se Tomáš, student elektro fakulty VUT v Brně.
Ještě před závěrečnou prezentací předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové, která studenty seznámila s vývojem jaderné energetiky ve světě, čekal studenty test, který ověřil míru nabytých vědomostí. Nejúspěšnějším byl student strojní fakulty VUT v Brně Jiří Musil, dále pak Lukáš Svoboda z VUT v Brně FEKT a třetím nejlepším byl Roman Káčer ČVUT FJFI.
Čtrnáctidenní koloběh univerzity se rozběhl již na začátku roku, kdy se studentům otevírá možnost přihlásit se na tuto prestižní stáž. Poté následoval náročný proces výběru. Všichni zájemci o účast prošli psychotesty, na základě kterých byli účastníci vybráni.

 

Výročí prvního jaderné štěpení v Československu

Noc z 25. na 26. září 1957 vypadala, z pohledu většiny z devíti a půl miliónu občanů Československa, asi stejně jako kterákoliv jiná. Pro československý jaderný výzkum však představovala přelom. Přibližně ve 23:52 totiž do prvního československého jaderného reaktoru vložili poslední, 26. palivovou kazetu, a tím bylo dosaženo tzv. kritičnosti, přeloženo do běžného jazyka, reaktor začal pracovat. Sedm minut po půlnoci pak vedoucí směny vydal příkaz k odstavení reaktoru. Tato přibližně patnáctiminutová epizoda znamenala vyvrcholení několikaleté snahy odborníků i techniků různých průmyslových odvětví o rozvoj a mírové využití jaderné energie. V reaktoru v Řeži se uskutečnila první řízená řetězová štěpná reakce. Československo se stalo devátou zemí světa, která to dokázala.

REAKTOR JEDE! Reaktor byl postaven v tehdejším Ústavu jaderné fysiky (od roku 1956 ÚJF ČSAV)  v Řeži u Prahy. Dodnes je fascinující s jakou rychlostí byla v tehdejší ČSR zaváděna jaderná věda a technika. Jak vzpomínal první ředitel ústavu Čestmír Šimáně, v létě roku 1955 začaly po pozemku jezdit buldozery a připravovat staveniště. O dva roky

později zde stál funkční jaderný reaktor VVR-S. Měl jmenovitý tepelný výkon 2 000 kW. Palivem byl uran obohacený na 10 % izotopem 235U.

Když STARÉ KONČÍ ... Původním zaměřením reaktoru VVR-S měla být výroba radioizotopů a výzkum  v jaderné fyzice, chemii a biologii, čemuž odpovídalo i tehdejší experimentální vybavení reaktoru. Od začátku provozu se však

ukazovalo, že reaktor VVR-S bude do  budoucna používán i v dalších výzkumných odvětvích, převážně k výzkumu  reaktorové techniky. Proto byla během dalších desetiletí provozu reaktoru VVR-S provedena řada změn a vylepšení včetně rozsáhlé rekonstrukce a modernizace v sedmdesátých letech dvacátého století. Ale i tak byl postupně pociťován nedostatek v kapacitách reaktoru. Proto byla koncem roku 1981 vypracována studie přestavby na lehkovodní výzkumný reaktor. Odstavení se uskutečnilo 28. října 1987. Po více než třiceti letech od spuštění přestal reaktor VVR-S existovat.

... A NOVÉ ZAČÍNÁ …LVR15  Přestavba trvala přes dva roky. Zkušební provoz nového reaktoru nesoucího nyní označení LVR-15 byl oficiálně zahájen  8. srpna 1989 a ukončen 31. května 1995. Od 1. června 1995 pracuje reaktor v trvalém provozu.

Reaktor LVR-15, jak ho známe dnes, je lehkovodní výzkumný reaktor vlastněný a provozovaný Centrem výzkumu Řež s.r.o., dceřinou organizací UJV Řež, a. s. Je využíván především pro materiálový výzkum, základní výzkum  o hmotě, aktivační analýzu nebo ozařování vzorků ve vertikálních kanálech (tímto způsobem jsou ozařována radiofarmaka, geologické vzorky, vysoce obohacený uran pro výrobu Mo99). Je důležitým článkem v řetězu výzkumných úkolů v rámci projektu Udržitelná energetika (SUSEN).

Převzato z časopisu Jaderník UJV Group 2017