Rozhovor s Danou Drábovou pro ČRo Radiožurnál
Případná výstavba nových jaderných reaktorů v Česku je horkým tématem. Dokonce kvůli němu možná tak trochu zapomínáme na ty, které už v Dukovanech a v Temelíně běží. Zatím totiž bez větších komplikací vyrábějí elektřinu. Dříve či později je ale bude nutné odstavit. A ukončení provozu jaderného zařízení je úkol časově i technicky náročný a drahý. Kdy nejpozději nás čeká a nemine? U protějšího mikrofonu je připravena Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Vítejte ve vysílání Českého rozhlasu.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Váš úřad koncem loňského roku povolení k provozu třetího a čtvrtého bloku v Dukovanech na dobu neurčitou. Proč na neurčito?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Jsme přistoupili ke konceptu neomezovat platnost povolení 10 lety tak, jak to bylo doposud. Ale stanovit v tom povolení řadu podmínek s termínem splatnosti, takže ono se de facto nic nemění, protože, jestliže by teoreticky ČEZ jako provozovatel jaderných bloků nepředložil výsledky takzvaného periodického hodnocení bezpečnosti někdy okolo roku 2023, jak ta podmínka je formulována, tak automaticky to povolení může přestat platit. To znamená, platnost toho povolení není určena jedním jediným datem, ale spoustou podmínek, které se v určitém, či určeném datu musejí splnit.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Já jsem si to povolení četl, mohu potvrdit, že z těch asi 30 stran ty, ty podmínky zabírají možná většinu, možná polovinu. A jejich odůvodnění je tam také. To znamená, že ČEZ jako provozovatel Dukovan může o to povolení automaticky přijít v případě, že nějakou tu podmínku poruší, tak tam je nějaké správní řízení, vy to musíte konstatovat, že ta podmínka nebyla splněna, nebo jak to funguje?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
V extrémním případě ano, samozřejmě, že by neplnění té podmínky prošlo nějakou analýzou, jestli aspoň ČEZ vyvinul dostatečné úsilí a jestli jsou tam objektivní důvody, proč ta podmínka nemohla být splněna. Bude-li splněna v dohledné době, ale platí tam takový ten zdvižený prst: pamatujte na to, že máte to povolení omezeno plněním podmínek.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A to dosud nebylo? To znamená dosud, když provozovatel jaderného zařízení dostal povolení, tak si mohl dělat, co chtěl? To, to nepředpokládám.
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ne, to určitě tak nebylo, ale v každém případě to vlastně bylo zdvojeno, protože tam byly podmínky splatné do určitého data, takže ČEZ mohl o to povolení, zase teoreticky, nestalo se to, nebylo to třeba, přijít před vypršením data platnosti toho povolení jako takového. Tak teď už tam není to jedno datum platnosti, ale jsou tam ty podmínky, které musí být plněny.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A proč tam to datum není? V čem je výhoda pro stát, nebo nás jako občany, nebo vás jako úřad?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Není v tom žádná výhoda ani nevýhoda, prostě to bylo nadbytečné.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Hm. Do kdy mohou Dukovany sloužit bezpečně vyrábět elektřinu z technického pohledu, podle vás?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
To je docela komplikovaná otázka a hledat na ni odpověď budeme asi trochu déle, protože vyjdeme-li z prostého technického stavu těch zařízení, která určují životnost elektrárny, to jsou ta, která nejdou vyměnit, například reaktorová nádoba, některé další komponenty primárního okruhu, tak tam je velmi podrobný monitorovací program, který stanovuje takzvanou zbytkovou životnost. Kdybychom vycházeli pouze z tohoto, tak dukovanské bloky by mohly sloužit i 80 let, ale...
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Proč byly tedy projektovány na 30, když je tam takto velký přesah, více než dvojnásobný, skoro trojnásobný?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Víte, ten projekt je nemladý, on má více než 50 let, kdy reaktory typu VVR 440 byly na konstrukčních rýsovacích prknech a začínaly se tedy navrhovat ty komponenty a v té době ta zkušenost a znalosti v materiálovém zejména inženýrství, nebyly tak dokonalé jako jsou dneska. Tím pádem konstruktéři a projektanti těchto bloků, ale nejenom těch řekněme ruských, ale všech reaktorů na světě v těch 60., 70. letech, byly konzervativní. A řekli si, aby vůbec mělo tu elektrárnu smysl stavět, musíme ji navrhnout na 30 let. A to dokážeme s těmi znalostmi, které máme, takže oni říkali nejméně 30 let. Postupem času se to překlopilo do toho, že ta životnost je omezena na 30 let, ale vlastně je to důkaz toho, s jakým respektem se k těm jaderným zařízením přistupuje, protože myslím si, že už tehdy bylo zřejmé, že ty součásti, systémy, zařízení asi budou schopny při patřičné péči vydržet déle a naprostá většina zařízení se dá vyměnit. Což ale má druhou stranu mince, a to je ekonomická stránka věci...
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Promiňte a když tady mluvíte o 80 letech, tak na mě to jako na laika působí dojmem, že je o energii tedy postaráno do daleké budoucnosti nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích. Proč tedy se ustupuje, nebo proč se jaderné elektrárny začínají zavírat právě tady v nějakém takovém časovém horizontu nebo po uplynutí nějakého období řekněme 30, 40 let, když tedy by vydržely dvakrát tak dlouho?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ono, ono je to jak kde. Ve Spojených státech amerických například z těch jejich 100 provozovaných bloků přibližně 80 už má povolení k provozu na 60 let. Je ovšem zajímavé, jak do toho vstupuje například ekonomická stránka věci, protože i, už se to stalo u třech nebo čtyřech bloků ve Spojených státech amerických, i ty bloky, které měly povolení na 60 let, tak vyžadovaly tak rozsáhlé modernizace, že jejich provozovatel si řekl: a už ne, už se mi to nevyplatí a ty bloky byly třeba někde po 40. roce provozu odstaveny z ekonomických důvodů.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
To znamená, že je levnější postavit nový blok třeba v Dukovanech, o tom se uvažuje, tam jsou náklady někde kolem 150 miliard korun, než skutečně ty staré bloky, nebo ty dosud sloužící bloky udržovat v provozu dalších řekněme 20, 30 let?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
U nás ty ekonomické analýzy, se kterými já jsem seznámena, ukazují jednoznačnou výhodnost toho, co předpokládá platná státní energetická koncepce, to znamená pro Dukovany 50 let. Poté už ta otázka rovnováhy náklady na potřebnou modernizaci k zajištění bezpečnosti, protože to je podmínka, bez které prostě by bloky být provozovány nemohou, a to zajištění bezpečnosti je složité v tom, že musí odpovídat tomu současnému pohledu. Ve Spojených státech mimochodem, já trošku odběhnu, je to trochu jednodušší záležitost, protože tam ty bloky musí odpovídat tomu, podle čeho byly licencovány, to znamená třeba před 30 nebo 40 lety. S tím, že samozřejmě se musí nějakým způsobem modernizovat, ale to, proti čemu se posuzují, oni tomu říkají licenční báze, to pochází z doby, kdy dostali to první povolení. U nás tomu tak není. Evropa obecně, a já si myslím, že je to správně, vyžaduje, aby ta bezpečnost odpovídala současnému stavu poznání vědy, techniky. Tím pádem ty ekonomické požadavky na adekvátní zajištění bezpečnosti jsou nemalé a musí je ten provozovatel velmi pečlivě zvažovat.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Na moje otázky ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Vy jste včera na žofínském energetickém fóru prohlásila, že: "Existuje obecná evropská tendence, aby byly jaderné bloky v provozu optimálně pouze po dobu 40 let a vzniká velký tlak na to, aby provozní životnost elektráren byla na tuto dobu omezena." Vyšla řada zpráv v médiích, podle kterých budeme muset usilovat, abychom si u Evropské unie vyjednali nějakou výjimku. Co to přesně ta vaše formulace znamená, kdo na tom trvá, aby se po 40 letech elektrárny odstavily? Je na to nějaká direktiva nebo hrozí, že bude přijata?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Zatím na to žádná direktiva, to znamená společný právní rámec neexistuje, ale když se po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě před 7 lety prováděly takzvané zátěžové testy, tak jeden z nápadů, který vznikl a bylo to, že by se vlastně ta životnost, provozní životnost měla nějakým způsobem omezit a v té době ty tlaky na to, že jaderná energetika zrovna není tou cestou, kterou by se Evropa měla ubírat, co se týká energetické bezpečnosti, tak tam vznikla tendence, zatím se nijak nezhmotnila, ale v té Evropě nikdy nevíte a naším úkolem je ukazovat na možná rizika, která mohou nastat. Tedy vznikla tendence nějakým způsobem to, čemu se říká dlouhodobý provoz, časově omezit. A nasnadě tehdy, ale je to trochu zkratkovité uvažování, to upozorňuji předem, nasnadě tehdy bylo 40 let z důvodu, který spíš, byl spíše emocionální než racionální a to je souhra náhod, že první blok jaderné elektrárně Fukušima dostal v únoru 2011 provozní licenci, která prodlužovala jeho dobu provozu nad 40 let. Proč je to uvažování zkratkovité, to asi nemusím vysvětlovat, protože ty bloky ve Fukušimě byly vybaveny tak, že i kdyby jim bylo 20, i kdyby jim bylo 50, tak to asi bohužel dopadlo pro ty první tři bloky stejně.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Protože ta přírodní katastrofa by se projevila stejně, i kdyby ta elektrárna byla mnohem mladší, chápu to správně?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Pokud by byla postavená tak, jak byly postaveny ty bloky, tak ano.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A já bych se přece jenom ještě rád zeptal, kdybyste, nebo požádal vás, abyste konkretizovala to zhmotnila se tendence. Já to, já tomu moc nerozumím. Někdo s tím přichází, někdo to požaduje, někdo to navrhuje, někdo předkládá ke schválení? Co to přesně znamená?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Jsou členské státy, které ukazují chuť touto cestou jít. Jsou to samozřejmě zejména ty členské státy, těch 14, které jadernou energetiku neprovozují a některým z nich se vysloveně ošklivý. A tím pádem tam můžeme vidět tu, řekněme, chuť se těch jaderných elektráren v Evropě tak brzo, jak to bude možné, zbavit. Ovšem do toho zase znova vstupuje uvažování o tom, jak si vlastně Evropa zajistí dostatek elektrické energie při současném splnění svých velmi ambiciozních klimatických cílů. Takže já neříkám, že se to stane, že v roce 2025 tady bude legislativní požadavek 40 let a ne více, ale stát se to může. My už jsme zažili, tedy naši sousedé Slováci zažili, že jednou z podmínek jejich vstupu do toho evropského klubu společně s námi v roce 2004 bylo odstavení prvních dvou bloků Jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Ano. A na druhou stranu...
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ty bloky měly povolení, byly bezpečné a politické rozhodnutí bylo nejedeme.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Na druhou stranu v Evropské unii je řada zemí, a to i velkých zemí například Francie, které jaderné elektrárny normálně využívají, příliš neuvažují v nějakém blízkém časovém horizontu, že by je odstavili, a věk tamních jaderných elektráren se příliš neliší od té dukovanské. Dokonce jsou tam elektrárny, které jsou už dávno v provozu 40 let, například v Belgii nebo tuším dokonce i v té Francii. Považujete skutečně za reálné, že by taková to zákonná povinnost byla v Evropské unii přijata jen proto, že na ní tlačí země, které jadernou energetiku nevyužívají?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Víte, to, na co jsem chtěla upozornit, je jisté riziko, že tady takováhle snaha bude. Koneckonců náš velký doposud jaderný soused Německo v roce 2022 jadernou energetiku opustí. Takže možná, že se můžeme nadít i řekněme jisté podpory ze strany Německa pro to omezení těmi 40 lety, protože ty jejich bloky dosáhnou přibližně 35 let v té době.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Mě v té souvislosti napadá, jestli to udělení povolení na dobu neurčitou není, není do jisté míry takovým preventivním krokem, jak se vyhnout diskusím, pokud by skutečně něco takového prošlo, protože každé další udělování povolení, každé další licenční řízení by samozřejmě vedlo k dotazům má to dostat, nemá to dostat? Takhle vlastně to ty...
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ono to na tom opravdu nezávisí, protože to rozhodnutí, pokud takové bude, tak bude politické. Zmínila jsem ty Bohunice. Já to znova opakuju, Jaslovské Bohunice měly povolení k provozu a byly modernizovány, měly všechny parametry bezpečnosti a přesto kvůli politickému rozhodnutí, které nechci nijak soudit, šly ven, to znamená, jestli Dukovany budou mít povolení k provozu, je podmínka nutná, ale zdaleka ne postačující.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A není těch 40 let takový, řekněme, rozumný kompromis? Je skutečně v pořádku natahovat tu životnost nebo prodlužovat tu životnost toho zařízení, která se dávno vyplatila na absolutní maximum?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Těch 50 let jistě není maximum a mně se právě zrovna pro Dukovany těch 50 let, pro které se Státní energetická koncepce a ti její tvůrci nakonec rozhodli, zdá jako velmi rozumný kompromis, protože znova si zopakujme, že běžně vydávané povolení ve Spojených státech je na 60 let. Koneckonců bloky v Pakši dostaly povolení na 50 let, tedy 30 + 20 a našli bychom řadu dalších takových příkladů. Když jsme mluvili o těch 80 letech, to už se mi rozumné nezdá a to ani ne tak proto, že by nebylo možné zajistit adekvátní bezpečnost za adekvátní cenu, ale spíše proto, že podvazujete inovace, když tu investici opravdu tak, jak jste řekl, držíte tak dlouho, jak je to maximálně možné.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, je se mnou ve studiu Dvacítky, kterou právě posloucháte. Co se vlastně začne dít v momentě, kdy tedy nastane ten den D odstavení jaderného bloku v Dukovanech. Jak ten proces vypadá? Co se musí udělat jako první?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Jaderná elektrárna je jadernou elektrárnou, dokud není z reaktorového bloku odstraněno jaderné palivo. Takže jako první je třeba si poradit s jaderným palivem a to jak v reaktoru, tak v bazénech skladování vyhořelého paliva. Tohle to je krok, který bude trvat několik měsíců až několik let, není na to žádný spěch. Koneckonců ono se tady mluví o koncepci odloženého vyřazování z provozu, to znamená, že opravdu s tím vyřazováním z provozu nepospícháte. Na druhou stranu čím dřív máte to palivo bezpečně uloženo ve skladovacích kontejnerech a bezpečně tedy z toho bloku venku, tak tím dříve se, řekněme, zmírní požadavky na režimová opatření na tom bloku.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A co se děje potom? Odveze se palivo a pak se to musí nějak demontovat.
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
A pak tam, a pak ta elektrárna projde procesem likvidace, já bych řekla z 90 % jako každá vysloužilá fabrika. Zhruba z 10 % se musí s tím zařízením zacházet specificky, protože přišlo do kontaktu, je to zařízení právě toho reaktorového bloku primárního okruhu, přišlo do kontaktu s aktivitou a některé části jsou více či méně radioaktivní. Tedy to zařízení se vytřídí, jak říkám, 90 % nikdy do kontaktu s radioaktivitou nepřijde a je to stavební odpad v podstatě, anebo šrot.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A s jakými, s jakými náklady se na toto počítá třeba v Dukovanech na jeden, na jeden z těch čtyř nyní fungujících reaktorů a kdo to zaplatí?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Povinností provozovatele je současně se žádostí o povolení předkládat plán vyřazování z provozu spolu s odhadem nákladů na toto vyřazování z provozu. A tyto náklady musí být pokryty tak, že provozovatel každoročně jistou část ukládá na vázaném účtu, který je tedy pořád jeho, ty peníze jsou pořád jeho, ale ten účet je vázaný na to vyřazování z provozu.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Ale v jakých částkách se bavíme? O stavbě nového reaktoru, tam se uvažuje o nějakých, jak už se to řeklo 150 miliardách korun, tak ta jeho, to jeho definitivní ukončení provozu, zrušení stojí kolik?
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Tak ty současné odhady jak pro Temelín, tak Dukovany se pohybují někde mezi 13 až 15 miliardami korun. Býváme společně s ČEZem jako státní dozor, že to dovolíme a ČEZ se jako provozovatel, že si dovolí podhodnocovat napadání, že ta, to vyřazování z provozu bude daleko nákladnější. Vycházíme z nejlepších možných odhadů na základě současných znalostí.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Každopádně to tedy musí zaplatit provozovatel podle zákona.
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Musí to zaplatit provozovatel.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
To byla poslední odpověď předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové ve dnešních Dvaceti minutách. Díky za rozhovor.
Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Děkuju za pozvání.
Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Pokud jste náš rozhovor poslouchali, díky za zájem a pozornost, hezký zbytek dne přeje Jan Moláček.
Zdroj:
ČRO Radiožurnál | 20.2.2018 | 17:06 | Pořad: Dvacítka Radiožurnálu | Téma: JE Dukovany
