Lokality pro hlubinné úložiště v ČR
Nedílnou součástí náplně práce Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je i provádění výzkumu a vývoje hlubinného úložiště pro vyhořelé jaderné palivo a vysokoaktivní odpady. Předpokládá se, že odpad bude ukládán do stabilního horninového podloží, půl kilometru pod povrchem. Úkolem SÚRAO je tedy najít vhodnou lokalitu. V současné době je předběžně vytipováno 7 lokalit, nicméně prověřují se i další možnosti, například lokality dříve vyloučené, anebo lokality v širším okolí jaderných elektráren.
SÚRAO přistoupila i k ověření některých lokalit, které byly dříve vyloučeny. Důvodem, proč tyto lokality nebyly blíže hodnoceny, byly na první pohled méně výhodné geologické podmínky v porovnání s těmi, které byly vybrány. Jde o následující lokality: Borohrádek, Opatovice – Silvánka, Teplá a Nový Bydžov – Lodín.
Poznání geologické stavby všech lokalit, zejména v hloubkovém horizontu potenciálního úložiště (500 m), je malé. Samotné lokality tak, jak byly definovány (Šimůnek et al., 2003), nejsou vesměs velké, avšak s možností plošného rozšíření, protože jsou součástí větších geologicko-tektonických jednotek. Potenciálními problémy těchto lokalit mohou být např. existence zásob podzemních vod, blízkost termálních vod a významných lázní, heterogenita využitelných horninových bloků, blízkost státních hranic některých lokalit (Teplá), relativní blízkost větších měst, hustota osídlení, vyšší náročnost na geologický průzkum z důvodu menší odkrytosti terénu, resp. překrytí potenciálních hostitelských hornin jiným genetickým typem hornin.
Uvedené lokality mají na první pohled svá omezení. Navzdory tomu nejsou vyloučeny z dalšího uvažování ohledně dalšího průzkumu. Komplexní kritické zhodnocení všech aspektů bude dokončeno do konce roku 2016, kdy bude rozhodnuto o dalším postupu.
V tomto roce byl zahájen také výzkum, který má zhodnotit okolí jaderných elektráren z hlediska jejich potenciální vhodnosti pro další průzkumy spojené s hlubinným úložištěm pro vyhořelé jaderné palivo. Ačkoliv v původních studiích nebylo s okolím jaderných elektráren uvažováno z důvodu „dalšího zatížení oblasti“, byl (tak jako jinde ve světě) přehodnocen přístup k umístění hlubinného úložiště do okolí jaderných elektráren. Proto i SÚRAO přistoupila k prověření této možnosti.
Geologický výzkum bude zahrnovat v první řadě shromáždění všech dostupných existujících relevantních geovědních dat ve výzkumných polygonech. Vlastní práce se tak budou skládat převážně ze studia archivních materiálů a dalších podpůrných terénních prací, jejichž cílem bude ověření a případná reinterpretace stávajících dat. V rámci terénních prací proběhne v omezené míře geologický, hydrogeologický a inženýrsko-geologický výzkum. Dále bude proveden geofyzikální výzkum a studium leteckých a družicových snímků (dálkový průzkum Země).
Výsledkem bude sestavení souboru účelových geologických map a zhodnocení celkové vhodnosti vytipovaných polygonů pro záměr umístění HÚ, a to včetně provedení studie vlivu na životní prostředí. V případě pozitivních geologických a dalších podmínek bude provedena plošná revize zkoumaných polygonů ETE-jih a EDU-západ a budou navrženy další výzkumné práce s ohledem na potřeby projektu hlubinného úložiště. Veškeré plánované práce nebudou mít jakýkoliv vliv na běžný chod obcí ani obyvatelstvo.
Proces přípravy hlubinného úložiště je v České republice momentálně ve fázi, kdy stát hledá vhodnou lokalitu. Hlavním cílem je najít takové lokality, které budou přístupny dialogu tak, aby bylo pokračováno s vrtnými průzkumy na 3 - 4 lokalitách. Z těchto by pak byly vybrány dvě kandidátní.
*) „Projekt Moldanubikum“ ®„Zhodnocení geologických a dalších informací vybraných částí českého moldanubika z hlediska potenciální vhodnosti pro umístění HÚ“
Zdroj: TZ SÚRAO
