Konec palivového cyklu aneb „kam s ním“
Vypůjčil jsem si tento název od Jana Nerudy, protože se otázka nakládání použitého paliva zase dostává spolu s bruselskou taxonomií energetických zdrojů (rozdělování energetických zdrojů na obnovitelné a neobnovitelné) na přetřes. Brusel podmiňuje zařazení jaderných zdrojů do skupiny obnovitelných jen za podmínky, že bude mít daný projekt vyřešen konec palivového cyklu. A to je většinou otázka vybudování tzv. hlubinného úložiště.
Finsko na lokalitě Onkalo nedaleko JE Olkiluoto již zahájilo zkušební provoz svého úložiště. Švédské ministerstvo životního prostředí vydalo pro lokalitu Östhammar nedaleko JE Forsmarkt stavební povolení pro výstavbu hlubinného úložiště.
Česká koncepce počítá s hlubinným uložením použitého paliva v geologicky vhodných lokalitách v hloubkách cca 600 m ve speciálních kontejnerech. Z původních devíti lokalit bylo vyloučeno pět a zůstávají: Březový potok na Plzeňsku, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Vysočině a v sousedství Temelína. V těchto lokalitách se připravuje hlubinný geologický průzkum, který má potvrdit, popřípadě vyvrátit vhodnost vytipovaných lokalit. Vytipování lokalit bylo uděláno na základě geologické mapy České republiky a provedených neinvazivních geofyzikálních měření.
V loňském roce oznámila Škoda Jaderné strojírenství ukončení vývoje speciálního kontejneru pro uložení použitého jaderného paliva v hlubinném úložišti. Kontejner je vyroben z nerezové oceli a představuje jednu z inženýrských izolačních bariér. Těchto bariér bude víc a jejich úlohou je izolace použitého paliva od životního prostředí.
Nicméně hlavní slovo z dlouhodobého pohledu hraje geologie a šíření látek v hornině. Tady připomenu měření na přírodním reaktoru v africkém Gabunu. Zde na lokalitě Oklo v provincii Haut-Ogooué se před dvěma miliardami let samovolně rozebíhala a utlumovala jaderná štěpná reakce. Dodnes jsou zde měřeny zvýšené koncentrace štěpných produktů. Transport těchto prvků však je měřen pouze v řádu metrů. Je to jeden z reálných důkazu izolačních schopností geologických struktur.
To, co se vleče, je legislativní proces. Zákon o zapojení obcí do výstavby hlubinného úložiště je stále někde v projednávání v temných cestičkách mezi rezorty a Parlamentem. A bez jasně stanovených a rozdělených rolí a pravomocí se dost dobře vyjednávat o podmínkách umístění nedá. Zde je legislativa dosti dlužna. Doufejme, že se to zlepší.
Hlas Bruselu jasně říká, že jádro je obnovitelný zdroj, ale musíte vyřešit kam s použitým palivem.
Aleš John, OBK při JE Dukovany
