Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Ing. Jaroslava Míla, MBA nemusíme čtenářům webových stránek OBK představovat. Jeho vystoupení jsou často citována i na těchto stránkách.  Proto jsem s radostí uvítal jeho nabídku, odpovídat na všetečné otázky abonentů ČNN a čtenářů webu, zaměřené zejména na souvislosti kolem výstavby  nového jaderného bloku.

Můj záměr je v pravidelném sloupku pokládat Jaroslavu Mílovi otázky na které chceme znát jeho názor. Úkol je to nelehký, ale jak říká klasik: „ malý kdo malý má cíl a sláb ten, kdo ztratil v sebe víru“. Začneme formátem jedna otázka - jedna odpověď a uvidíme, jestli je to vhodné, či  budeme-li tento formát  modifikovat. 

pozn. Odpovědi na dotazy jsou postupně doplňovány chronologicky.

 

2. 4.2021

Dnes jsem tak trochu na rozpacích, ale jsem rád tvé  reakci a děkuji za odpověď.  Nelze se nevyhnout aktuální situaci ve vyhlášení tendru. Opozice haraší odvoláním ministra MPO.  MPO mluví o nějakém bezpečnostním dotazníku.  Byla zařazena bezpečnostní prověrka do procesu výběru dodavatele.  V pondělí tě Vláda odvolala z funkce, vše je nějak podivně rozpohybováno. Prosím, okomentuj aktuální situaci ve výběru dodavatele pro EDU 5.

Odpověď Jaroslava Míla

Dovolte mi abych se touto odpovědí na poslední otázku s touto rubrikou a Vámi rozloučil. Snahou bylo zodpovídat často pokládané otázky ze strany expertů či poučené veřejnosti. Spíše šlo o vysvětlování nad rámec toho, co je v médiích či zazní na konferencích. Jak říká klasik „Opakování je matka moudrosti“. Proto byla první odpověď o financování a druhá o objasnění toho co nás v této fázi vede k návrhu realizovat výstavu jednoho bloku.

Poslední otázka zní: „Jak máme rozumět poslednímu vývoji v procesu výběru dodavatele?

Tato otázka měla ze strany Aleše i zajímavý komentář, který předcházel jejímu položení. „Abych pravdu řekl, nerozumím, jak moc jsou promyšlené současné kroky vládnoucích stran a Vlády ve věci vyhlašování tendru. Co si o tom má myslet 100 000 obyvatel v okolí EDU, kdy je jim dlouhodobě slibováno zahájení tendru v roce 2020 a termín je stále odkládán a nahrazován furiantskými plány na provozování současných bloků EDU na 60 let. Nový termín "po volbách", není to spíše "nikdy"?  A teď dokonce bude nějaké bezpečnostní předjednání s potenciálními zájemci. Jsou to pohádky? Nebo je to promyšlený plán. A jaký? Jen aby to nedopadlo jako s tendrem na ETE 3,4 v roce 2014. To už bychom se nemohli ostatním světovým jaderníkům podívat do očí. Pardon, nechal jsem se unést.“ 

Pokusím se o srozumitelnou odpověď.

Dnešní postup je zcela odlišný od toho, který byl v naší zemi realizován mezi roky 2009 až 2014. Tehdy ČEZ postupoval při výběru dodavatele podle Zákona o zadávání veřejných zakázek.

V srpnu 2009 zahájení VŘ, v únoru 2010 Předkvalifikace – výběr kvalifikovaných kandidátů a v období 06/2010–09/2011 Konzultační jednání s kvalifikovanými dodavateli.

V říjnu 2011 následovalo Vydání tendrové dokumentace.

V červenci 2012 byly předloženy nabídky.

Předběžné hodnocení spojené s vydáním hodnotící zprávy bylo ukončeno v březnu 2013.

V období května až prosince 2013 probíhala dvě kola jednání s posledními dvěma uchazeči.

Následně měla v dubnu až prosinci 2014 probíhat cenová jednání a finalizace smluvních podmínek spojená s výběrem vítězné nabídky v březnu 2015.

Podpis smlouvy byl plánován na termín po získání Notifikace ze strany EK.

K činnostem plánovaným po dubnu 2014 již nedošlo, protože 10.4.2014 bylo Výběrové řízení zrušeno.

 

Toto byl postup podle ZZVZ.

Pro NJZ v Dukovanech byl zvolen postup podle paragrafu 29 a) ZZVZ tedy postup podle tzv. bezpečnostní výjimky. Tato cesta měla a má svou logiku. Ne vše umíte popsat a definovat předem, ne vše jde následně řešit zákonnými opatřeními tedy změnou legislativy. 

U Temelína realizoval ČEZ velmi podrobnou technickou předkvalifikaci. Tento postup dal třem uchazečům právo zúčastnit se tendru. 

Při postupu podle bezpečnostní výjimky, žádné právo, a to nikomu, na účast v tendru nevzniká.

Podmínkou pro uplatnění výjimky je správný postup a odpovídající formou vydané či existující zdůvodnění a podklady. Mluvíme-li o bezpečnosti, mluvíme především o bezpečnosti definované ze strany ministerstva vnitra a bezpečnostních složek. Tedy zajištění bezpečnosti státu.

Účast tendru je podmíněna pozváním.

Vstupním parametrem je bezpečnostní hodnocení ze strany bezpečnostních složek. To první bylo učiněno v roce 2018 a další následně. Velmi konkrétní vyjádření zazněla na jednáních BRS a zasedáních bezpečnostních výborů Poslanecké sněmovny a Senátu ČR. 

Postup podle výjimky dává státu možnost velmi pružně reagovat na měnící se bezpečnostní situaci, a to jak z hlediska technologických hrozeb, tak s ohledem na bezpečnostní aspekty související s geopolitickým vývojem. Více a podrobněji je uvedeno v dokumentech do vlády a podkladech pro EK.

My neumíme předjímat dodavatelský řetězec a vybrané subdodavatele, proto musí mít stát nástroj jak bez rizika napadení transparentnosti výběrového řízení či jeho dodatečného zpochybňování do celého projektu a výstavby NJZ zasáhnout.

Pokud by stát či investor uměl definovat a předjímat budoucí vývoj před zahájením VŘ tak by logicky výjimku nepotřeboval a postupoval by podle ZZVZ.

Protože tomu tak není a projekt NJZ je projektem dynamickým, kdy dnešní úvahy o dodavatelském řetězci a požadavcích na rizikové technologické celky či technologie vezmou několikrát za své, tak postupujeme podle výjimky.

To, co jsem se svým týmem prosazoval, bylo, aby stát definoval své potřeby a nenechal se ovlivňovat návrhy potenciálních dodavatelů. Zároveň aby měl rozhodující roli ve výběru konečného dodavatele s ohledem na energetickou bezpečnost státu. Jde o to, aby vláda měla finální slovo v definování toho, s kým chce kritickou infrastrukturu státu a hospodářskou spolupráci na dalších 80 let rozvíjet. Investor měl realizovat technickoekonomické hodnocení nabízejících.

Šlo nám o regulérní zahájení VŘ v nejkratší možné době. Financování ze 100 % ze strany státu řešilo vše co bylo předmětem sporu, s tím, že ČEZ měl mít do počátku dubna dojednány smlouvy o důvěrnosti s potenciálními dodavateli a s tím, že vládě měl být předložen finální text dokumentace k posouzení z hlediska zapracovaných bezpečnostních požadavků státu. Následně měla vláda ČR rozhodnout o počtu či sestavě účastníků. Takto to definuje stále platná smlouva mezi Českou republikou a ČEZ/EDU II.

S realizací bezpečnostního předkvalifikačního kola nikdo nikdy nepočítal a klíčová rizika, který tento postup přináší zde nechci radši ani uvádět.

Hodnotit v rámci bezpečnostní předkvalifikace dodavatelský řetězec, který bude zaslán v nezávazné formě a bude mnohokráte změněn, hodnotit úroveň jaderné bezpečnosti a požadavky na kvalitu materiálů, tak jak bylo sděleno v médiích je činností, která spadá do řádného výběrového řízení.

Nedá se předpokládat, že ČEZ jako investor při svých znalostech v úvahu přicházejících účastníků by kvalifikační předpoklady neznal. Osobně jsem měl možnost se přesvědčit, že znalosti lidí z Dukovan II či ČEZ jsou v těchto oblastech skutečně ojedinělé.

Proč došlo k odložení tendru a co je za tím nevím, ale co vím zcela bezpečně je, že dávat na jednu misku vah ekonomiku a na druhou bezpečnost ČR není ke zvolenému postupu správnou argumentací.

Dát na zpracování závazných nabídek pouze 6 měsíců je chybou. Takto krátký časový prostor nedává s ohledem na potřebu dojednat vyvážené smluvní vztahy s českými dodavateli potřebné obchodní závazky. Navíc takto krátký termín povede ke zcela zbytečným otázkám, zda není něco předem domluveno. Měli bychom postupovat tak aby takové otázky ani nikoho nemohly napadnout.

Našim cílem a snahou všech lidí, se kterými jsem měl možnost spolupracovat bylo, aby projekt byl řízen podle schváleného věcného i časového plánu. Všechny kroky jsme v maximální možné míře komunikovali s ČEZ, MPO, partnerskými ministerstvy tak směrem ke Stálému vládnímu výboru pro NJZ.

Šlo nám o to, aby si udržel vysokou míru kredibility jak doma, tak především v zahraničí. Bez nadsázky jsme pro mnoho zemí byli velkým příkladem.

Všem, kteří v něm budou pokračovat, přeji hodně úspěchů.

S přáním hezkých Velikonoc

Jaroslav Míl

 

P.s.: Pokud se neumíme rozhodnout dnes, tak s pokračujícím časem to snazší nebude. Na otázku, zda to, co vidíme jsou pohádky nebo jde o promyšlený plán a zda nebudeme následovat příklad Temelína, nechť si každý zodpoví sám.

26. 3.2021

Strategie snižování emisí vyústila závazkem k odstavení uhelných elektráren. Ve zdrojích tedy zmizí v česku nějakých 10 000 MWe instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách. Dlouhodobá Energetická koncepce Česka je postavena na jaderných elektrárnách a OZE. 

Mohl bys, prosím vysvětlit, proč se připravuje výstavba jen jednoho nového jaderného bloku a jak bude chybějící deficit instalovaného výkonu v ČR nahrazen?

Odpověď

Otázka se týká především Energetické politiky, která definuje i budoucí podíl jaderné výroby na energetickém mixu v ČR. Na základě této politiky investor EDU II připravuje staveniště pro NJZ v Dukovanech s kapacitou 2 x 1200 MWe. V současné době se pro dva bloky NJZ projednává dokumentace pro územní řízení (jsou již vydaná stanoviska od MŽP – EIA a od SÚJB – Rozhodnutí o umístění). 

Podíl jaderné energetiky v Energetické politice je jedním z podkladů, které jsou předloženy Evropské komisi v rámci tzv. pre-notifikačního procesu. ČR na základě tržního selhání v souladu se Smlouvou o fungování Evropské Unie, navrhuje notifikovat veřejnou podporu pro jeden blok 1200 MWe v NJZ Dukovany. Tento projekt je zařazen do širšího jaderného programu cca 5400 MWe, o kterém jsme EK také informovali.

Součástí podkladů pro jednání s Evropskou komisí je i „Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES do roku 2040“, které na základě příslušné legislativy EU zahrnuje i zapracování „evropského posouzení zdrojové přiměřenosti“. Pro tyto účely byly zpracovány roční bilance i hodinové bilance ČR a dalších zemí postupně do roku 2040.

Takže shrnuto – vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti ČR vychází z evropského posouzení zdrojové přiměřenosti – proto se posuzují i další země. V našem případě se jednalo o Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Polsko, Rumunsko, Francii a v některých scénářích i o skandinávské země.

Řada ze čtenářů ví, že hned na počátku roku jsme zpracovali aktualizovaný výhled stavu české energetiky, bilanci zdrojů do roku 2040, protože stávající výhledy s takovým to obdobím nepočítaly.

V podstatě jsme zahájili práce, které byly následně dopracovány o závěry uhelné komise a budou předmětem vstupů do aktualizované státní energetické koncepce. Nemohli jsme čekat, protože bez těchto studií se nedá postoupit dále. Je zjevné, že naše bilance bude pokryta jadernými zdroji, OZE a částečně plynem. Rozsah je definován v platné energetické politice.

Můj osobní názor je, že z ekonomického i bezpečnostního hlediska je optimálním řešením neurychlovat odstavení uhelných elektráren, a to bez ohledu na emise CO2. Především proto, že v našem případě je i částečná náhrada plynem emisně neutrální. Potíž je, že v rámci EU není rozhodující cena elektrické energie pro konečného spotřebitele, ale jsou porovnávány pouze výrobní náklady.

 Nám šlo o prosazení aspoň jednoho bloku v širším rámci, a to relativně rychle než prosazování velmi rozsáhlého projektu, který by těžko získával politickou podporu, a nakonec by byl s velmi nejistým výsledkem schvalován dvakrát déle či spíše v úplně jiné podobě. U jednoho bloku víme, že nebudou technické či pseudo technické argumenty ani vznášeny.

Základem jednání s EK je kvalitní rozbor pokrytí spotřeby nejen v ČR, ale i okolních zemí. Následně je potřebné mít silnou politickou pozici pro jednání v EU. Stejnou cestou se nezávisle na nás, s určitým časovým odstupem, vydalo i Polsko a Nizozemí. Nešli jsme cestou Maďarska, která se neukázala jako efektivní. 

Dále bych chtěl bych zdůraznit jednu věc, na kterou se zapomíná. Dnes denně jsme svědky toho, že když věci v rámci standardních mechanismů nefungují musí se každý stát strat o sebe. To jsme viděli u otázek migrace, řešení ochranných pomůcek proti covid, rozdělování vakcín atd. Ne jinak tomu bude i při nedostatku dodávek elektrické energie. ČR by měla být na svém okolí v případě potřeby zcela nezávislá, ale v principu extrémně potřebná pro naše sousedy. Proto musí mít produktovody vedené přes své území. Proto musí mít energetickou soustavu funkční i v krizových situacích tzv. ostrovního režimu. Stavíme a budujeme energetiku na doby nejen mírové, ale i méně stabilní, budujeme energetiku pro další generace a zdroj provozovaný do roku 2100. Velké zdroje není možné provozovat bez aktivní spolupráce okolních zemí. Všichni víme, že v soustavě platí i pravidlo N-1. Navíc se může stát, že politickým rozhodnutím budou místo našich velkých zdrojů upřednostňovány odběry ze zahraničí z titulu řízení evropské energetické sítě.

Naše bilance bude pokryta jadernými zdroji, OZE a částečně plynem. Rozsah je definován v platné energetické politice. Dalšími aspekty, které v případě rozvoje jaderné energetiky hodnotíme jsou reálné možnosti české ekonomiky a financování projektu včetně obnovení jaderného know how českých firem jako subdodavatelů vybraného hlavního dodavatele. Současné řešení výstavby 1 bloku NJZ v lokalitě Dukovany bylo proto zvoleno v rámci širšího programu výstavby JE, o kterém se zmiňuji v úvodu.Základem by měla být možnost zapojení soukromého kapitálu a omezení administrativy a schvalovacích procesů spojených s jednáním s EK. Zároveň umožnění reakce na nejnovější technologický vývoj v OZE a zmaření zbytečně vynaložených nákladů.

Dalším významných faktorem pro toto rozhodnutí je ale i pokračující příprava reaktorů nové generace, takzvaných malých modulárních reaktorů (výkon 50 až 300 MW), u kterých je předpoklad, že v průběhu tohoto desetiletí budou již v provozu jejich první průmyslové aplikace.

Například v naší druhé jaderné lokalitě Temelín by mohly být jejich instalace daleko vhodnějším řešením než současné velké reaktory. Klíčovým faktorem je i skutečnost, že zde může dojít k daleko většímu a především dlouhodobému zapojení českých VŠ, inženýrských kapacit a průmyslu do jejich výstavby, provozu a údržby

Jaroslave, děkuji za odpověď.

19.3.2021

Začneme jak jinak než u peněz, tedy financování výstavby nového jaderného bloku

Původní záměr  modelu financování nového jaderného bloku byl, že stát dá garance, na jejichž základech požádá investor o půjčku za stejných podmínek jako by o ni požádal  stát. Teď se tento postup změnil. 

Otázka. Proč se odstoupilo od původního záměru a jaká je strategie financování EDU 5 nyní?

Odpověď: Tento záměr byl značně ovlivněn tím, že EK zahájila diskuse o tzv. Taxonomii, která ve svých důsledcích vede ke ztížení financování jiných projektů, než těch založených na OZE což objektivně zvedlo cenu peněz na volném trhu a snížilo ochotu investorů se na financování NJZ podílet.

Ceny elektrické energie z takto financované elektrárny neodpovídaly naším představám. Hlavním důvodem, který vedl k zvýšení výrobních nákladů byla a vedle výše úrokových sazeb i otázka času po které jsou peníze do projektu vkládány. Přeci jen nejde o plynovou elektrárnu, kterou tři roky připravujete a dva roky stavíte. Pozn.: I plynové elektrárny budou pro svou výstavbu a provoz vyžadovat podporu státu. 

Proto vláda v květnu loňského roku schválila model financování v přibližném poměru 70 % NFV (návratná finanční výpomoc) a 30 % vlastní peníze investora. Zásadní diskuse se vedla, a to po mnoho měsíců nad výší návratnosti vloženého kapitálu ze strany ČEZ, a. s., do dceřiné společnosti EDU II. Stát se opíral o pohled a zkušenosti světové jedničky v této oblasti, a to společnosti Rothschild. Zároveň vycházel i ze zcela nadstandardních podmínek, které pro projekt za poslední 2 roky vytvořil. Zásadní změna stavební legislativy. Uzavření smlouvy na první období realizace projektu tzv. První prováděcí smlouva, poskytnutí garancí za stabilitu a legislativního a regulatorního prostředí, schválení tzv. Oprávněných důvodů při jejichž aplikaci by došlo k převedení projektu na stát, resp. úpravě realizační ceny, vyhodnocení matice rizik projektu, která je základem pro určení tzv. RoE atd. V neposlední řadě i záruku odběru elektrické energie. Ke shodě na požadované výši návratnosti nedošlo a tzv. WACC byl na úrovni, která neumožňovala odpovídající realizační cenu dle připravované smlouvy o výkupu.

Nezapomeňme, že 2 % body na WACC jsou rovny zvýšení investičních nákladů o cca 30 % tedy o dvě miliardy euro.

Postoji a přístupu investora se ale nemůžeme divit. On je tu pro akcionáře. Jeho úkolem není zajištění dostatku zdrojů pro spotřebitele. Jeho úkolem je výplata dividend a zajištění stabilního výhledu výnosnosti jejich investice na období, které akcionáře zajímá. Vlivem politických zadání, dochází k tržnímu selhání a zodpovědnost za dlouhodobé investice v oblasti energetiky všude na světě přebírá stát. 

Z výše uvedených důvodů v lednu tohoto roku pan premiér na jednání s předsedy politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně účastníky setkání seznámil s rozhodnutím poskytnout 100% financování ze strany státu. S investorem jsme se snažili najít řešení spočívající ve financování v poměru cca 85% stát a 15 % ČEZ s tím, že 15 % cca 960 mil. euro by dle výpočtů ČEZ mělo pokrýt první dvě fáze projektu. Zjednodušeně řečeno vše od začátku projektu až do získání stavebního povolení. Tedy vše od doby nákupu pozemků až do zahájení výstavby.

Ani zde jsme se ovšem nad výší ocenění neshodli, a proto je jisté, že stát bude financovat projekt ze 100 %.

Nemalou výhodou je výrazné zjednodušení, zlevnění, a hlavně zrychlení notifikačního řízení, zároveň i zjednodušení všech smluvních vztahů mezi státem a společností ČEZ.

V neposlední řadě stát bude mít zajištěny i další efekty z realizace projektu ve výši desítek miliard. Stát navrhnul dvě formy 100 % financování s tím, že je připraven tu, která bude investorovi vyhovovat realizovat. Cíl státu, zajistit dostatek cenově dostupné elektrické energie pro spotřebitele z bezemisního zdroje je neměnný. Konkrétní podoba 100% financování je předmětem jednání a výsledná forma bude prezentována na SVVNJZ.

Myslím, že za stát je možno konstatovat, že pro projekt udělal maximum.

Jaroslave, děkuji za odpověď.