Letos si první blok EDU připomíná 35 let provozu
V roce 2020 uplyne 35 let od zahájení provozu prvního bloku JE Dukovany. Podívejme se na významné milníky spouštění a na to, co se v roce 1985 na EDU vlastně dělo.
Tzv. fyzikální spouštění reaktoru bylo po všech zkouškách a testech zahájeno na Silvestra 1984 zavezením první palivové kazety do reaktoru. K této události se sešlo několik desítek pracovníků přímo na reaktorovém sále. To již zde bylo zřízeno kontrolované pásmo s radiační kontrolou, celý první blok byl oddělen od bloku druhého, na kterém stále probíhaly výstavbové a montážní práce. Byly zprovozněny hygienické smyčky a pracovníci, kteří šli pracovat do „primáru“, se museli převlékat do bílých montérek s lampasy a byli dozimetricky monitorováni.
Zavážení paliva bylo ukončeno v druhé polovině ledna 1985, reaktor byl zkompletován, uzavřen a zatěsněn. Proběhly náhřevy, tlakové a pevnostní zkoušky, všechny předepsané testy a vše se připravovalo na první rozeběhnutí štěpné reakce.
Významným mezníkem spouštění je dosažení tzv. MKV (minimální kontrolovatelný výkon), tedy stavu, kdy již probíhá a je udržována a regulována řetězová štěpná reakce na výkonu zlomků procenta nominálního výkonu. Na tuto událost, která nastala 12. února 1985, vzpomíná Ing. Miroslav Trnka, tehdy vedoucí reaktorového bloku:
„Podle odhadu rychlosti vododovýměny a snižování koncentrace kyseliny borité, se očekávalo zahájení štěpení (tzv. MKV) až mezi 2. – 4. hodinou ranní a tak všichni nepotřební, ale veledůležití, kterých se na blokové dozorně při spouštění motalo dost a dost, odešli konečně na odpočinek. Na blokovce zůstala jen osádka a dva ruští poradci. Před 23. hodinou přišel na blokovou dozornu Ing. Vincenc, ředitel EDU. Seděl jsem u stolku vedoucího reaktorového bloku a povídal jsem si s ním.
Operátor reaktoru Ing. Štefan Spurný přejížděl zrovna z velké vodovýměny na malou vodovýměnu. Najednou se začala prudce zkracovat frekvence zvukového indikátoru: tut---------tut-----tut-tut,tut,tut,…..
Stačil jsem jen řediteli říct: „A jsme tam“ a utíkal jsem k pultu, kde byla „tlačenice“. Blikala signálka HO3, ale to již krátce předtím čísi ruce zatáhly ručně regulační kazety o kousek dolů. Reaktor běžel, byl stabilizován na kritickém stavu a my jsme si oddechli“.
Po dosažení MKV a testech na této výkonové úrovni se postupně zvyšoval výkon reaktoru. Byla přivedena pára na turbínu a na výkonu cca 20 % byl první blok EDU připojen k síti a začal do ní dodávat elektrickou energii. To se stalo 24. února 1985. Probíhalo další zvyšování výkonu reaktoru, provedla se spousta dalších testů a zkoušek. Postupně byl zvyšován výkon reaktoru až na úroveň 100 %. To nastalo 26. března 1985 a následovaly další zkoušky a testy na plném výkonu. Konečně byl 3. května 1985 ukončen průkazný 144hodinový chod bloku a blok byl formálně plynule převeden do fáze zkušebního provozu.
Zkušební provoz byl ukončen 3. listopadu 1985 a první blok EDU přešel do trvalého provozu.
Pokud vím, EDU připravuje slavnostní vzpomínkovou akci na polovinu května 2020.
Tak se tam třeba pamětníci potkají.
Aleš John, předseda OBK při JE Dukovany
