Co lze očekávat v jaderné oblasti v roce 2018
V českých jaderných elektrárnách očekáváme bezpečný a spolehlivý provoz všech šesti bloků, dlouhé kontrolní odstávky v dukovanské elektrárně spojené s obnovením licence jsou ukončeny. V JE Dukovany tedy očekáváme plnění programu LTO (dlouhodobého provozu) a samozřejmě i plnění všech licenčních podmínek. Odstávky předpokládáme podle plánu odstávek a v souladu s prohlášením ředitele jaderné divize ČEZ žádné šturmování, ale důraz na spolehlivost ve standardních délkách zhruba jednoho až dvou měsíců. V JE Temelín v podstatě situace obdobná, tedy standardní provoz. Celkově by se jaderná výroba v Česku mohla pohybovat na úrovni až kolem 30 TWh.
V plánu OBK je se zúčastňovat i havarijních cvičení a případných návštěv politiků v EDU.
V oblasti nové výstavby jaderného zdroje očekáváme zásadní rozhodnutí Stálé vládní komise pro jadernou energetiku, respektive vlády, o způsobu výběru typu nového bloku a dodavatele a také o modelu investiční výstavby, včetně způsobu financování stavby. Očekáváme diskusi kolem studie vlivu EDU 5 a jeho výstavby na životní prostředí (EIA), k tomu se bude připravovat i veřejné slyšení a to i mezinárodní.
Společně s Energetickým Třebíčskem bude OBK organizovat další „Kulaté stoly“ se zbývajícími společnostmi Westinghouse a AREVA, popřípadě na další všeobecně zajímavá témata spojená s novou výstavbou.
Očekáváme také konečně pozitivní posun v oblasti hledání lokality pro hlubinné úložiště použitého paliva z českých JE pro trvalé uložení. Zde by už SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů) mohla konečně zaznamenat nějaký úspěch s vyjednáváním o zahájení geologického průzkumu.
V blízkém zahraničí sledujeme dostavbu JE Mochovce, kde by podle vyjádření investora mělo dojít k zahájení spouštění. A jsme-li v bývalém Rakousko-Uhersku, měla by být fyzicky zahájena výstavba JE Paks II v Maďarsku. Dále ve světě budeme sledovat spouštění a náběh dvou nových bloků v Rusku na JE Rostov 4 a JE Leningrad II. Do předspouštěcí fáze by se mohla dostat i výstavba plovoucí jaderné elektrárny, která má být doplavena a připojena k lokální síti u města Pevek na Čukotce a nahradit tak JE Bilibino. Také máme ve výstavbě evropské reaktory EPR v Olkiluoto (Finsko) a Flamanville (Francie) a snad i fyzické zahájení výstavby v Hinkley Point C (Anglie). Bude zajímavé sledovat situaci v Německu spojenou s politickým odchodem od jaderné energetiky.
V USA budou pokračovat výstavbové práce na JE Vogtle 2 (AP1000 Westinghouse) a bude se řešit situace kolem zastavené výstavby VC Summer. Budou zřejmě znovu spouštěny japonské bloky odstavené po katastrofě ve Fukušimě. Lze očekávat další výstavbu v Číně, Indii a Koreji.
A co se týče „lidí“, očekáváme, že vláda, respektive ČEZ, dá jasné rozhodnutí, že Energetická koncepce a na ni navazující Národní akční plán stále platí a myslí se to jádrem v Čechách vážně. Tím se totiž dá jasný signál nastupující jaderné generaci o tom, že odborníky bude potřeba a noví jaderní absolventi naleznou uplatnění. Nejen v EDU a v ETE, ale i ve výzkumu, inženýringu, výrobních a servisních závodech, na vysokých i středních školách a nakonec i u státního odborného dozoru. A pozor, aby nám ti mladí čeští odborníci neutekli do Finska, Francie, Maďarska nebo Anglie.
Pravda, je to všechno jen takové věštění z křišťálové koule. Uvidíme za 12 měsíců, nebo na již tradičním Semináři OBK na konci roku 2018.
Aleš John, předseda OBK při JE Dukovany
