Jde to bez vody?
Bez soli to nejde, říká česká pohádka. V trochu pozměněné podobě se ptám a jde to bez vody? Tedy přesněji, malá změna, lze provozovat velkou energetiku bez vody?
Tato otázka mne napadla v souvislostí s diskusí kolem přehrady Čučice. Pravda, při současných poměrech v řece Jihlavce je dostatek vody i pro případný souběh provozu budoucího pátého bloku JE Dukovany, takže z tohoto pohledu je to otázka jen akademická. Nicméně, pokusím se odpovědět, zda-li jde provozovat velkou energetiku bez vody?
Za příkladem musíme jít až na jih USA do Arizony. Necelých sto kilometrů od města Phoenix je jedna z největších elektráren v USA, JE Palo Verde. Od roku 1985 – 87 jsou zde v provozu tři bloky tlakovodních reaktorů o výkonu 1400 MWe každý. Tedy celkově více než dvojnásobný výkon než je v EDU. JE Palo Verde je unikátní tím, že leží v Arizonské poušti, kde není žádný dostupný zdroj vody. Přitom na chlazení potřebuje elektrárna takového výkonu mnoho desítek milionů kubických metrů vody ročně. Jediný přírodní zdroj vody je tam říčka Gila River, která teče přes milionové město Phoenix a která, mimo dešťovou letní sezonu téměř vysychá. Odkud tedy bere JE Palo Verde vodu pro chlazení?
Záhada?
Ale kdeže, Palo Verde je sice jediná jaderná elektrárna na světě, která nemá přirozený zdroj chladicí vody, tedy žádné moře, žádná velká řeka nebo jezero. Nicméně řešení je nasnadě. Arizonští získávají chladicí vodu z přečištěných odpadních vod okolních měst. Ponejvíce zejména z 80 km vzdáleného milionového Phoenixu.
Takže odpověď na úvodní otázku je nasnadě, jde to i bez vody. Jen se musí projektant pořádně zamyslet a hledat i netradiční formy řešení.
Aleš John, předseda OBK JE Dukovany
