Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Zástupci Občanské bezpečnostní komise při JE Dukovany navštívili nejdéle sloužící jadernou elektrárnu na světě, Beznau ve Švýcarsku.

Členové Občanské bezpečností komise (OBK), starostové blízkých obcí a někteří jejich partneři z Jaderné elektrárny Dukovany navštívili během minulého týdne několik technicky zajímavých míst ve Švýcarsku. Jedním z nich byla i Jaderná elektrárna Beznau. Ta leží na severu země a obklopuje ji řeka Aarau. Elektrárna tak leží na ostrově a od vody, která ji ochlazuje, je vzdálená doslova jen pár metrů. Živlu, který dokáže při povodních nebo prudkých deštích napáchat značné škody snad kdekoli ve světě, se však pracovníci jaderného komplexu Beznau neobávají. Neznepokojuje je ani fakt, že elektrárnu od říčního proudu chrání pouze několik málo decimetrů vysoká, spíše tedy nízká, betonová stěna. „I kdyby byl v areálu elektrárny metr vody, chod zařízení by to neohrozilo. Voda by se dovnitř nedostala,“ vysvětlovala Isabelle Bassin, která expedici z okolí dukovanské elektrárny doprovázela a ochotně odpovídala na všechny dotazy.

Následky Fukušimy
Ty se týkaly i provozu severošvýcarské elektrárny, která se, stejně jako tři další tamní, má připravovat na odstavení. Po pět let starých a neradostných událostech v Japonsku, kdy silné zemětřesení a následné obrovské mořské vlny poškodily jadernou elektrárnu Fukušima, došla švýcarská vláda k názoru, že atomovou energetiku opustí. „Rozhodnutí přišlo deset dní po Fukušimě,“ připomněla Isabelle Bassin. Bylo to v době, kdy se elektrárna nepřipravovala na postupné odstavování, ale naopak na rozvoj. V okamžiku politického odklonu od výroby elektřiny z jádra už byl hotový projekt a připraveno místo, kde měl vzniknout třetí blok elektrárny Beznau. Záměr měl už dokonce povolení od švýcarského regulačního úřadu. I když vidina nového bloku je nyní menší než před havárií ve Fukušimě, výroba elektřiny z jádra v beznauské elektrárně neustala. Oba bloky mají časově neomezenou licenci na provozování. Regulační úřad však elektrárně zadává úkoly, které musí průběžně plnit. Elektrárnu provozuje společnost Axpo, vlastněná ze sta procent státními orgány. Ta musela přistoupit na mnohá ochranná opatření proti přírodním živlům. Co se týče okolní vody a řeky Aarau v ní, je riziko narušení provozu elektrárny nejspíš skutečně zanedbatelné, bez značných investic do ochrany v dalších oblastech by však byl další provoz nemožný. Beznau začala fungovat v roce 1969, druhý blok napřesrok, obnovu si i proto před nedávnem vyžádalo elektrické vedení a systém záložního výkonu. „Dosud jsme spoléhali pouze na blízkou hydroelektrárnu, která v případě výpadku výroby elektřiny u nás, to nejnutnější pokryla. Kolísání hladiny, které je letos mimořádně patrné, nás ale přinutilo investovat do pořízení dieselgenerátorů a taky nového, odolnějšího elektrického vedení uvnitř elektrárny,“ popsala Isabelle Bassin. Nejde pouze o nové záložní dieselgenerátory a 300 tun vodičů za 200 milionů švýcarských franků (asi pět miliard korun), ale také o jejich odolnost. Před případným zemětřesením chrání vodiče na mnoha místech v elektrárenském areálu kovové kryty. Lépe připravená na případné zemětřesení je také budova s bazénem, ve kterém se po dobu šesti let uskladňuje už nepotřebné palivo z reaktorů atomové elektrárny. V elektrárně se pracovalo i během návštěvy dukovanské delegace. Nutno podotknout, že více než obvykle. Elektrárna Beznau totiž v současné době prochází kompletní odstávkou a mimo provoz jsou oba její bloky. Na víku reaktoru prvního bloku totiž experti před časem objevili trhliny, a elektrárna proto dostane zcela nový. „Taková výměna se provádí zcela výjimečně. Třeba u nás v Dukovanech k ní ještě nebyl důvod,“ podotkl Jaroslav Vlček z JEDU.

Jeden z nejtěžších jeřábů v zemi
K dopravení nového krytu reaktoru došlo v Beznau v neděli. Příprava na technicky náročnou operaci ale byly patrné již při návštěvě od Dukovan. „Máme zde pro to jeden z nejtěžších jeřábů v zemi. Je schopen zvednout až devadesátitunový náklad,“ poznamenala Isabelle Bassin. Odstávkou prochází také druhý elektrárenský blok. Aktuálně se často pouze ručně čistí menší či větší turbíny nebo třeba víka od generátorů. Pracovníci proto obsadili téměř celý volný prostor ve strojovně a ještě před hlavními čisticími pracemi položili na podlahu další dřevěnou, aby se ta původní dlážděná pod vahou těžkých součástek neponičila. Návštěvníci od Dukovan si mohli prohlédnout, že i přes delší jak čtyřicetiletý provoz elektrárny Beznau jsou všechny renovované části elektrárny v téměř původním stavu. Na ostrově, kde Beznau sídlí, pracuje běžně přes 500 lidí. Při současné odstávce se jejich počet navýšil o dalších asi 800. Většina z těch mimořádných pracuje pro elektrárnu dodavatelsky. Účastníky exkurze zajímalo nejen srovnání výkonu beznauské elektrárny s dukovanskou, ale také detailnější informace o provozu a bezpečnostních opatření. Petr Velebil, který má v JEDU na starost oblast havarijního plánování, se dotazoval i na maličkosti, kterých by si běžný návštěvník elektrárny, která leží ve švýcarském kantonu Aarau, nejspíš ani nevšiml. „Na co jsou ty červené pytle?“ ptal se. Dostalo se mu jasné odpovědi, která by se mohla stát skutečností ve chvíli, kdy by elektrárenský areál ohrožovala voda ne přívalová, ale ta spodní z kanalizační sítě. „S těmi pytli bychom utěsnili kanalizační vpusti, aby voda nemohla stoupat,“ vysvětlila Isabelle Bassic. Otázky směřovaly i na provoz takzvaných dozoren. Dukovanští se tak dozvěděli, že je velmi podobný systému, který úspěšně funguje v jejich elektrárně. Každý z bloků, které jsou v Dukovanech čtyři, má svou vlastní dozornu, tedy místnost, kde zaměstnanci se složenými speciálními zkouškami dohlížejí na správnost aktuálního provozu elektrárny a byli by první, kdo by se dozvěděl o případných potížích. „U nás na každé dozorně jich ve čtyřech šestihodinových směnách slouží vždy šest. Nejméně tři musí být vždy přítomni, když se další pohybují v dalších prostorách elektrárny,“ líčila za elektrárnu Beznau Isabelle Bassic. Dotaz padl také na způsob informování veřejnosti při mimořádné události Beznau. V okolí Dukovan by se lidé o případné havárii dozvěděli z instalovaných sirén nově vybavených o hlasové vysílání, které spravuje společnost Čez. Ve Švýcarsku však existuje jiný systém, rozhlas po obcích a městech, který by na nebezpečí nebo v tom nejhorším případě přímo na evakuaci obyvatelstva upozorňoval, spravují samosprávy. „My dohlížíme pouze na systém uvnitř areálu elektrárny,“ dodala Isabelle Bassic. Pro opuštění jaderné energetiky se rozhodlo před časem také Německo. Postoje sousedních zemí na věc jsou však mírně odlišné. Pracovníci v Beznau věří, že jejich elektrárna bude v provozu tak dlouho, dokud bude schopná plnit podmínky od dozorujících orgánů. Němci sice od výroby elektrické energie z jádra po fukušimských událostech upustili, podle Isabelle Bassic však další provoz elektrárny Beznau nebojkotují, i když leží jen tři kilometry od hranic s Německem. „Nevadí jim ani elektrárna Leibstadt, která stojí nedaleko od nás a v podstatě na hranicích s Německem. Možná je to proto, že v ní pracuje přes 90 procent Němců,“ podotkla beznauská průvodkyně. Elektrárna, ve které pracuje, se na celkové spotřebě elektřiny švýcarských domácností a podniků podílí deseti procenty. Pokud její další provoz umožní státní regulační úřad, což se všeobecně předpokládá, bude fungovat možná ještě po několik příštích desítek let.
Šance i pro české exportéry

V případě, že se budoucí tamní vlády budou držet slova svých předchůdců a ani lidé v referendech jejich postoj nezmění, mohla by to být podle zasvěcených příležitost i pro české výrobce elektřiny a jejich exportní činnost. Obnovitelné zdroje totiž budou moci čtyři švýcarské jaderné elektrárny nahradit údajně jen zčásti. Návštěvu elektrárny Beznau si pochvaloval předseda OBK Aleš John. „Takhle pěkně udržovanou fabriku z hlediska stavu zařízení, čistoty a přesného systému, který tam panoval při odstávce, se vidí málokdy. Navíc průvodkyně se nám věnovaly nadmíru a viděli jsme to, co jsme potřebovali vidět: dozorny, trenažér, strojovnu, bezpečnostní systém. Kdybych to měl vyjádřit několika slovy, tak tam byla pohoda, klid a systém,“ popsal Aleš John. Informační centrum elektrárny Beznau, do kterého zástupci OBK také zavítali, je už na scénář výroby energie z různých zdrojů připravené. Návštěvníci si tam mohou prohlédnout a také vyzkoušet modely zařízení na různorodou výrobu elektřiny, vedle jádra je to například z vody, větru, slunce a uhlí. Zároveň přitom mohou sledovat dostupnost jednotlivých zdrojů a jejich vliv na životní prostředí, jako třeba produkce oxidu uhličitého. Minimálně za zmínku stojí právě příroda v okolí elektrárny a jejího infocentra. Líbila se dokonce i bývalému slavnému závodníkovi Formule 1 Michaelu Schumacherovi. Kdysi zpustlý zámeček chtěl totiž koupit, z obchodu však sešlo, a areál tak opravilo a využívá až informační centrum jaderné elektrárny Beznau.

Zdroj: Třebíčský deník | 25.9.2015 | Rubrika: Zpravodajství |  Strana: 2 | Autor: KAMIL ČERNÝ | Téma: JE Dukovany