Z návštěvy JE Černobyl v listopadu 2014
Začátkem listopadu jsem se vrátil v souvislosti s jedním z projektů na likvidaci RA odpadů na Ukrajině z JE Černobyl. Odstavené boky 1. – 3. jsou v různých fázích demontáže a likvidace.
Havarovaný (25. 4. 1986) čtvrtý blok je problém. Není žádnou novinkou, že stávající „sarkofág“, jak se hovorově nazývá tzv. objekt ukrytí havarovaného čtvrtého bloku, je netěsný. Již začátkem minulého desetiletí bylo rozhodnuto o výstavbě nové konstrukce hermeticky utěsňující celý havarovaný blok (tzv. konfinement). Bylo přijato unikátní technické řešení jak konstrukce, tak vlastní instalace. Konstrukce se sestavuje ve vzdálenosti cca 500 m od havarovaného bloku, je dvouplášťová a sestavuje se po dílech. První část konfinmentu je hotová a druhá část je konstrukčně smontována a dokončuje se opláštění. Po smontování bude celá konstrukce nasunuta nad havarovaný 4. blok, zatěsněna a vybavena potřebným měřícím a bezpečnostním vybavením.
Práce, které byly financovány z dotací mezinárodního konsorcia cca 25 států, provádí konsorcium firem NOVARKA vedených skupinou Vinci. Současné náklady převyšují původní odhad o 600 milionů euro a počítá se, že se vyšplhají na cca 2,2 mld. Euro.
Mimo tato fakta ještě osobní poznámka. Celkový dojem z lokality JE Černobyl je velmi pochmurný a není to způsobeno jen podzimním mlhavým počasím. Opuštěná výstavba bloku č 5 s jeřáby, rozpadající se pomocné konstrukce a zázemí, před 28 lety ještě fungující jaderné elektrárny, jsou mementem toho, že jádro je obrovská síla, která nesmí být podceňována. Připomínám heslo pana Františka Hezoučkého - temelínského spouštěče „reaktoru se vyká“ .
Každý, zejména začínající jaderník by se měl podívat na JE Černobyl a do opuštěného městečka Pripjať a uvědomit si co znamená podcenit „vypuštění džina z lahve“.
Aleš John
