Výročí 60 let jaderné energetiky a jak dál?
27. června 1954 spuštěna první komerční jaderná elektrárna na světě.
V Československu vznikly v té době jaderné výzkumné ústavy a jaderné vysoké školy. Průmyslové podniky se začaly orientovat na jadernou oblast. Spustila se první jaderná elektrárna A1 v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (1972). Začala se připravovat výstavba nových Jaderných bloků v Temelíně i Dukovanech, které by nahradily ty současné, až doslouží. Perspektiva by tak byla nastavena na dalších 60 let. Ale pozor!
V Obninsku, městečku cca110 kmod Moskvy, byla 27. června 1954 spuštěna první komerční jaderná elektrárna na světě.
Elektrárna AM-1 (Atom Mirnyj – mírový atom) s mírně (5%) obohaceným uranovým palivem o výkonu 5 000 kilowatt dodávala elektřinu do sítě 5 let. Posléze byla elektrárna využívána zejména k experimentálním účelům, ale vzhledem k vysokým provozním nákladům byla v dubnu 2002 uzavřena.
V Československu vznikly v té době jaderné výzkumné ústavy a jaderné vysoké školy. Průmyslové podniky se začaly orientovat na jadernou oblast. Spustila se první jaderná elektrárna A1 v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (1972).
Český průmysl se ale orientoval na reaktory typu VVER v Jaslovských Bohunicích (1978), Dukovanech (1985), Mochovcích (1998) a v Temelíně (2000).
V současnosti se začala připravovat výstavba nových Jaderných bloků v Temelíně i Dukovanech, které by nahradily ty současné, až doslouží. Perspektiva by tak byla nastavena na dalších 60 let. Ale pozor!
Zrušením tendru na dostavbu ETE 3,4 v dubnu letošního roku se něco změnilo, jaderná budoucnost dostala „trhlinu nejistoty“. Přestože zastavení tendru na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín bylo z manažerského pohledu ČEZ naprosto logickou a téměř jedinou reakcí. Minulé vlády ČR dopustily povinnými spotřebitelskými dotacemi zdeformování energetického trhu, takže v takové situaci nevychází ekonomicky stavby jiných nových elektráren než dotovaných. Jakkoliv správné rozhodnutí akciové společnosti ČEZ tak vyslovilo velkou nejistotu - co dál s jádrem.
Česká republika dlouhodobě těží ze své průmyslové a strojírenské tradice. V řadě oblastí můžeme směle konkurovat jaderným velmocem jako je Rusko, Spojené státy či Francie. Téměř 60 let jaderné know-how však může v důsledku rozhodnutí zrušit tender na dostavbu Temelína přijít vniveč. Pokud stát neudělá rychlé rozhodnutí a nepodpoří využívání jaderné energie, půl století budovaný obor může být velmi rychle zničen. Desítky specializovaných firem a stovky odborníků přestanou čekat, co bude a zařídí se po svém. Firmy přesměrují výrobu do jiných oblastí. Odborníci odejdou do zahraničí, kde je po nich velká poptávka. Obor s mlhavou či dokonce s žádnou perspektivou těžko půjdou studovat mladí lidé.
Bude opravdu velký problém zajistit dostatečně kvalifikované servisní a údržbářské organizace pro řádnou péči o jaderné zařízení. Jadernou energetiku nemohou provozovat ani dozorovat nekvalifikovaní lidé.
Na konferenci o Budoucnosti regionu EDU 12. 6.ve Valči se za novou výstavbu postavili hejtmané příslušných krajů i ministryně pro místní rozvoj. Na setkání ENEF 2014 v Bratislavě 16. 6. se k jádru přihlásil i premiér B. Sobotka. To vše je významná politická podpora.
Ale jaké budou skutečné kroky? Hmatatelný krok vpřed by mohlo nyní být třeba vyhlášení řízení EIA (studie vlivu na životní prostředí) pro nový blok v Dukovanech. Nepochybně by to nejistotu snížilo.
Aleš John
