OBK jednala ve Švédsku a Finsku
Členové OBK spolu se několika zástupci samospráv ENERGOREGIONU 2020 , Ekoregionu 05 a svazku obcí Bystřicka jednali ve Švédsku a Finsku. Navštívili lokalitu Forsmark ve Švédsku, kde jednali se zástupci samosprávy oblasti Oskarham.
Tématem jednání byly vztahy s fy Vatenfall, který provozuje je Forsmaark a s fy SKB, která připravuje výstavbu hlubinného úložiště jaderných odpadů v lokalitě Forsmark a účast veřejnosti při projednávání a komunikaci o hlubinném úložišti.
Ve Finsku delegace navštívila lokalitu Olkiluoto v regionu Eurajoki, kde fy TVO provozuje dva jaderné reaktory a fy AREVA zde pro TVO staví další reaktor. Již 30 let je zde v provozu podzemní úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů a připravuje se zde výstavba finálního hlubinného úložiště použitého paliva. Delegace si také prohlédla podzemní laboratoř a ukázku testování měděných kontejnerů na použité palivo. Zdá se, že technicky je problém dalšího osudu použitého paliva ve Finsku vyřešen.
Švédsko
Pro trvalé uložení použitého jaderného paliva ze všech švédských jaderných elektráren je vybrána lokalita Forsmark v regionu Osthammar. Při jednání se starostou Jacobem Spangenbergem a vedoucí projektu kontroly projektu konečného úložiště Marii Berhhren delegaci sdělili, že
úložiště připravuje firma SKB, která je vlastněna provozovateli Švédských jaderných elektráren a je take provozovateli financována včetně výstavby úložiště. (V ČR je určena zák 18/97 –Atomový zákon společnost SURAO a provozovatel JE ČET platí na jeho provoz částku 50 Kč na vyrobenou MWhe).
Municipalita Osthammars má zřízenou kontrolní skupinu cca 30 lidí, která oponuje všechny dokumenty projektu hlubinného úložiště. Za stát vstupuje do schvalovacího procesu ministerstvo životního prostředí a státní jaderný a radiační dozor (SSM). ( v ČR se postupuje v hlavní linii podle stavebního zákona a stanoviska SUJB a dalších dozorů včetně MŽP (EIA) odborná stanoviska v linii stavebního řízení).
Municipalita má ve švédsku absolutní právo veta. Na kontrolní a oponentní činnost dostává municipalita Osthammar od SKB částku 1 M€/rok. ( V ČR je účast veřejnosti jen v rámci stavebního řízení a nepochybně by věci prospělo se poučit ze Švédského modelu).
Proces finálního uložení použitého paliva se předpokládá v horizontálních nebo vertikálních šachtách v hloubce cca 500 m. Použité paliovové elementy jsou uloženy v ochranných ocelových „mřížích”, po 12 kusech. Mříže zajištují jejich mechanickou ochranu před poškozením. Celý „válec”takto zapouzdřených palivových kazet je vložen do tlustostěného měděného kontejneru (tlouˇštka cca 20 cm) a zavařen. Měděný kontejner zajíšťuje dlouhodobou barieru proti uvolňování RA látek do okolí a ochranu proti případné vodě. Takto připravení k uložení použití palivo je vloženo do vyvrtané šachty a ze všech stran utěsněno několika vrstvami bentonitu (bentonit je hornina vznikající zvětráváním mateční horniny z čediče (třetihorní hornina). Je charakteristická vysokým obsahem jílových nerostů . Bentonit se používá ve stavebnictví jako vodotěsnící materiál trvanlivější než PVC folie. Šachta s několika utěsněnými kontejnery je nakonec po zaplnění zalita betonem.
Technologicky je tedy tento proces ve Švédsku jasný a připravený. (V ČR je tento způsob izolace vysoce radioaktivních látek od životního prostředí známý, ale zatím nebylo vybráno konečné řešení. Toto vše patří do kompetence SURAO).
Finsko
Ve Finsku je situace podobná. Výstavbu hlubinného úložiště realizuje na ostrově Olkiluoto firma Posiva. Technologie ukládání je totožná se Švédskou. Lokalita Onkalo na ostrově Olkiluoto byla vybrána a připravují se hloubící práce.
