Cesta OBK do Jaslovských Bohunic a Pakše
Tématem návštěvy na obou jaderných elektrárnách byla problematika LTO (Long term operation – dlouhodobý provoz), otázky spojené s udělováním respektive “prodlužováním” licence a vztahy mezi municipalitami a provozovatelem jaderného zařízení.
Minulý týden, ve dnech 16. – 19.9. se členové OBK EDU vydali na studijní cestu do JE V2 Jaslovské Bohunice na Slovensku a na JE Paks v Maďarsku. Ke skupině se připojili zástupci Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a představitelé tisku. Tématem návštěvy na obou jaderných elektrárnách byla problematika LTO (Long term operation – dlouhodobý provoz), otázky spojené s udělováním respektive “prodlužováním” licence a vztahy mezi municipalitami a provozovatelem jaderného zařízení.
Obě navštívené elektrárny jsou o pár let starší než EDU (Pakš je v provozu od roku 1982, EBO V2 od roku 1984, EDU byla spuštěna v roce 1985) a mají již proceduru obnovení licence po 30 letech provozu od svých jaderných dozorů za sebou. EDU tento proces očekává v příštím roce, a protože s provozem EDU je velmi těsně svázána sociální situace v okolí EDU, OBK i její zřizovatelé se intenzivně o problematiku udržení licence k provozu elektrárny zajímají.
Zástupci EBO V2 (Slovenské elektrárne, člen skupiny ENEL) nás informovali o tom, že na Slovensku je tato problematika řešená v atomovém zákoně. Státní dozor ÚJD (Úrad Jadrového dozoru SR) vydává časově neomezené povolení k provozu a zákon velmi přesně definuje, co a kdy má provozovatel doložit. Naplní-li zákon a předloží-li všechny požadované dokumenty, licence mu zůstává. Pokud tomu tak neučiní, UJD mu licenci odebere a je vymalováno. V Česku je situace jiná. Provozovatel má časově omezenou licenci a o její obnovení musí dozor (SUJB) požádat a svoji žádost doložit řadou dokumentů.
V Maďarsku je to trochu rozdílné a provozovatel JE Paks - maďarská společnost MVM požádala o znovu udělení licence a získala ji na dalších dvacet let (do roku 2032 pro 1. blok) Inu jiný kraj, jiný mrav.
Na EBO jsme si v areálu V2 prohlédli havarijní řídící středisko. Seizmicky zodolněný podzemní kryt je vybaven technologiemi k řízení krizové situace, navíc je doplněn řídícími pulty, ze kterých lze bloky JE V2 bezpečně odstavit a dochladit. Myslím, že takové řešení má jen málo jaderných elektráren na světě.
Prohlédli jsme si také nové informační centrum společnosti JAVYS, která likviduje elektrárny A1 a V1 a zpracovává a ukládá radioaktivní odpady. Provozuje také úložiště pro Slovensko v Mochovcích a dočasný mokrý sklad použitého paliva v Jaslovských Bohunicích.
Aktuální stav JE V1 - oba bloky jsou odstaveny (2008), jaderné palivo je odvezené, strojní zařízení (turbína a příslušenství) jsou demontované a likviduje se stavba strojovny.
V JE Pakš je zvýšený výkon jednotlivých bloků na 500 MW, licenci mají obnovenou na dalších 20 let. Viděli jsme zde trenažér na výcvik údržby s reálným reaktorem, parogenerátorem, HCČ a dalším strojním vybavením, které kdysi pořídili ze zlikvidované stavby JE Žarnowiec v Polsku. V režimu kontrolovaného pásma tak lze trénovat provozní i údržbářský personál.
Setkali jsme se také se zastupiteli a starostou Pakše a vyměnili si informace o ekonomice městečka. V Bohunicích jsme se setkali a diskutovali aktuální problémy municipalit s představiteli obcí z okolí EBO a EMO.
