Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

 Potíže, kvůli kterým nyní stojí tři reaktory jaderné elektrárny v Dukovanech, šéfku českého jaderného dozoru Danu Drábovou překvapily. Společnost ČEZ podle ní neměla tolik spoléhat na externí firmy, které provádějí v elektrárně údržbu. „ČEZ to s outsourcingem přehnal,“ říká Drábová v rozhovoru pro LN. Státní úřad pro jadernou bezpečnost přitom čeká v příštích dvou letech rozhodování, zda dukovanské elektrárně po třiceti letech její existence postupně povolí další provoz čtyř jejích reaktorů.

* LN Do konce letošního roku musíte rozhodnout, jestli první blok jaderné elektrárny v Dukovanech získá povolení k dalšímu provozu. Tento blok je ale nyní odstaven. Jak to vypadá s tím povolením?
Tento blok byl odstaven kvůli výměně paliva. Odstávka je ale delší než obvykle, protože tam probíhají rozšířené kontroly. ČEZ podal žádost o povolení na konci září, lhůta na její vyřízení je šedesát dnů. K tomu musím poznamenat, že zhodnotit během této doby všechny podklady by nestihl ani desetkrát větší úřad, než jsme my. Proto jsme se už dříve zabývali pracovními verzemi těch materiálů, které nyní ČEZ předkládá. A naše rozhodnutí bude završením desetiletého procesu, kdy jsme kontinuálně hodnotili stav tohoto bloku.

* LN Je možné, že povolení na dalších deset let provozu nevydáte?
Možnosti jsou v podstatě tři. Můžeme vydat povolení na deset let, tak jak je to v Evropě obvyklé, ale s určitými podmínkami. Nesplnění takových podmínek znamená, že rozhodnutí ztrácí platnost. Druhou možností je, že vydáme časově neomezené povolení k provozu, ale opět s podmínkami. Navíc by tam byla podmínka desetiletého periodického přehodnocení bezpečnosti. A třetí možnost by spočívala v tom, že bychom vydali povolení na kratší dobu. K tomu se ale moc nekloníme. Není to nutné, pokud dobře naformulujeme podmínky a stanovíme lhůty pro jejich splnění.

* LN Jaké to mohou být podmínky?
Mohou směřovat například k doplnění dokumentace.

* LN Už dříve jste ve svém prohlášení uvedli, že v Dukovanech chybějí kvalitně provedené rentgenové snímky ke svarům na potrubí.
Tohle je záležitost, kterou je nutné vyřešit ještě předtím, než ten blok vůbec půjde z odstávky do provozu. Musí být doložena kvalita všech rentgenových snímků. Pokud budou tyto snímky indikovat vadu, bude nutné svary opravit. Tenhle problém se týká všech bloků Dukovan, proto také stojí i druhý a třetí blok elektrárny. Netýká se ale klíčových komponent, jako je jaderný reaktor nebo kompenzátor objemu. Převážně se týká potrubí menších průřezů, která jsou používána pro technologická měření. Ale kvalita těchto svarů musí být prokázána v každém případě.

* LN Pokud vím, ty vady tam skutečně jsou a už se opravují.
Ano. Problematika takzvaných heterogenních svarů (jde o svarové spoje dílů s rozdílnými vlastnostmi – pozn. red.) je předmětem našeho zájmu už několik let. Podobné vady už se totiž projevily v zahraničí na reaktorech stejného typu jako v Dukovanech, například v Maďarsku a naUkrajině. ČEZ přikročil k tomu, že všechny tyto heterogenní svary překontroluje a případně opraví. Letos ale došlo k trhlině na svaru, který byl před půlrokem opravován v rámci tohoto programu. Tím pro ČEZ odstartovala celá tato nepříjemná záležitost, protože teď ve třech dukovanských blocích nevyrábí elektřinu. Zvláštní přitom bylo, že k té opravě před půlrokem byl vyhovující rentgenový snímek. Logicky se pak zajímáte, jak ten snímek vlastně vznikl. Ukázalo se, že příslušná firma k tomu nepřistupovala zodpovědně. (Podle informací LN z jiných zdrojů snímek prováděla firma Tediko Chomutov – pozn. red.)

* LN Je známé, že si ČEZ na podobné činnosti najímá externí firmy. A mnozí kritici říkají, že to je chyba.
Já s tím souhlasím. Nevím, zda má některý dozorový orgán na světě takovou pravomoc, aby mohl rozsáhlý outsourcing zakázat. My jsme na tento problém upozorňovali, ale víc jsme dělat nemohli. Outsourcing je v případě korporací jako ČEZ normální, ale v jaderné oblasti se na to musí jít opatrně a konzervativně. Víte, je to obtížná záležitost, protože provozovatel elektrárny je součástí určitého světa. Musí se chovat tak, aby plnil požadavky vnějšího světa a zároveň nekompromitoval jadernou bezpečnost. To není nic jednoduchého. ČEZ není první firma, která se dostala do problémů s dodavateli.

* LN ČEZ outsourcuje i technické kontroly…
To je právě provádění těch rentgenových snímků. Třeba Slovenské elektrárny technické kontroly nepustily. ČEZ to s outsourcingem přehnal.

* LN Říkala jste, že problémy se netýkají těch nejdůležitějších komponent v Dukovanech. Ale také jste uvedla, že se týkají svarů na potrubí napájecí vody parogenerátorů.
Ano, tam byla ta prasklina ve svaru. To už je závažnější záležitost, ale pořád se to netýká těch nejdůležitějších komponent.

* LN Ještě se vrátím k vašim slovům, že ČEZ je součástí určitého světa. Majoritním akcionářem ČEZ je ale stát. Stát by přece mohl dávat jasně najevo, zda klade důraz na jadernou bezpečnost, nebo na vydělávání peněz za každou cenu.
Mohl, stát má od toho své zástupce v dozorčí radě. Doufám, že to teď začnou dělat.

* LN Bývalý šéf Temelína František Hezoučký říká, že jaderné elektrárny nepatří do rukou money makerům. Co si o tom myslíte vy?
Stejně tak můžete říct, že money makerovi nepatří do rukou třeba ani auto. Když bude majitelem auta Harpagon a nebude s ním jezdit do servisu, časem se mu sesype. K technologiím, se kterými žijeme, musíme přistupovat se znalostí, s respektem a do značné míry také s pokorou. U jaderky to platí ještě víc. Na druhé straně se pochopitelně zvažují přínosy a náklady určitých opatření. Peníze od toho neodpářete. Tenhle svět ale bohužel povzbuzuje manažery, aby dávali přednost tomu, čemu říkají efektivita. My tomu říkáme zrubání nákladů až na dřeň. A to jakákoliv elektrárna, nejen jaderná, vydrží jen omezenou dobu.

* LN Je tedy ohrožena bezpečnost českých jaderných elektráren?
Od nějakého snížení bezpečnosti jsme ještě opravdu daleko. Použiji stejnou analogii s tím autem. Když nebudete dávat na jeho servis pravidelně patřičnou částku, sesype se vám a vy pak budete muset dát mnohem větší částku, abyste ho zase uvedl do provozuschopného stavu. O to tady jde. Jedním ze způsobů, jak ušetřit, je nedělat preventivní údržbu v takovém rozsahu, jak bylo zvykem, ale dělat korektivní údržbu, až když je potřeba řešit nějaký problém. Vzhledem k tomu, jak je elektrárna vybavena, to vede k nepříjemnosti, protože ji pak musíte neplánovaně odstavit. Ale nevede to k ohrožení bezpečnosti.

* LN Celkově vzato tedy společnosti ČEZ pořád v zásadě důvěřujete?
Naším úkolem je nedůvěřovat. Od toho jsme tady. Takže na tuhle otázku se mi těžko odpovídá. Řeknu to jinak – úroveň jaderné bezpečnosti našich elektráren je pořád srovnatelná s tím, co je ve světě obvyklé. Ale musím poznamenat i něco jiného – nemyslela jsem si, že se Česká republika dostane do tohoto stavu.

* LN Teď máte na mysli problémy kolem odstávek stávajících bloků?
Ano, zejména svary v elektrárně Dukovany. Či pokud si firma uleví tím, že provede lajdácky rentgenové snímky anebo – nedopusť bože – je přímo zfalšuje; to jsem si myslela, že se tady stát nemůže. Ale to si člověk nemá myslet nikdy.

* LN Není to tak dávno, co byly odstaveny také oba bloky Temelína, a Česko, které je exportní zemí, muselo elektřinu dokonce dovážet. Když k tomu přidáme nynější odstávky v Dukovanech, odpůrci jádra získávají silné argumenty. Mohou současné problémy zpochybnit budoucnost české jaderné energetiky a stavbu dalších bloků?
Kdo chce psa bít, vždy si ten klacek najde. Ale na druhou stranu toto jsou krátkodobé záležitosti. Když se podíváte na dlouhodobé výhledy, moc jiných možností než jaderné bloky nemáme. Pokud tedy nechceme dorabovat hnědé uhlí až do hrdel a statků. To, že jsme museli nějakých pár hodin elektrický proud dovážet, není nic nepochopitelného. Taková věc se může stát. Jaderná elektrárna je sice specifická, ale pořád jenom fabrika.

* LN Pokud se nepletu, říkáte, že do deseti let se určitě další jaderný blok v Česku stavět začne.
Neříkám, že určitě. Co řeknete v tomhle světě určitě?Ale velmi pravděpodobně by se začít stavět měl. My nevíme, čím bychom nahradili těch současných 35 procent elektřiny z naší spotřeby – tedy tu část, kterou zajišťují jaderné bloky. To prostě neušetříte. Jestliže ušetříme při vytápění budov, bavíme se o teplárenství, nikoliv o elektroenergetice. Dnes je módní míchat jablka s hruškami a na základě toho říkat, jak je všechno řešitelné. To mi vadí.

* LN Bývalý náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner před časem vyjádřil obavy, že se rozhodnutí o jaderných elektrárnách bude neustále odkládat a pak bude nutné relativně rychle postavit plynové elektrárny. Stavba jaderné elektrárny totiž trvá podstatně déle. Souhlasíte?
Řekla bych, že tohle je taková docela frekventovaná konspirační teorie. Ale může na ní něco být. Úlohou státu je zajistit, aby si teta Dymáková v Horní Dolní mohla v roce 2040 rozsvítit žárovku. A když se stát dostane do problémů, bude muset přijímat rychlá řešení. Do strategického řešení, které by takovým problémům zabránilo, se dnes nikomu moc nechce. Z jednoduchého důvodu – když se rozhodujete na třicet let dopředu, také se můžete rozhodnout špatně.

* LN Na jedné straně máme vládní rétoriku, podle níž jádro podporujeme. Na druhé straně vláda od zrušení temelínského tendru nepřijala žádné rozhodnutí, které by celou situaci posunulo někam dál. Nevíme, jak by vypadalo financování stavby nové elektrárny, jaké by stát poskytl garance. Znepokojuje vás to?
Naštěstí já ani moji lidé nejsme v pozici, kdy by nás to mělo profesně znepokojovat. Spíš bych řekla, že to je kontradiktorní. Vláda je sama se sebou v rozporu. Říká, že tady v roce 2035 bude připravena náhrada za končící bloky Dukovan, a přitom se pro to nic nedělá – kromě toho, že se zpracovávají další a další studie. Stejně jako se nepřijímají dlouhodobá strategická rozhodnutí v jiných oblastech, nepřijímají se ani v energetice.

* LN Pokud v příštích letech nebudeme stavět nějaké další nové jaderné bloky, nejspíš nastane útlum i ve výzkumu a školství. Postupně mohou zmizet i ti odborníci, kteří tady ještě dneska jsou. Obáváte se ztráty českého jaderného know-how?
Ve chvíli, kdy budou potřeba, se zase najdou jiní. Vždyť ty jaderné elektrárny, které máme dnes, také někdo postavil. A předtím dokonce nebylo nic. Bylo nutné vychovat inteligenci, vytvořit infrastrukturu. Čím později, tím to bude náročnější, bude to trvat déle. Bude tu riziko, že uděláme podobné chyby jako naši předchůdci, ale dokážeme to. Pokud jde o naše současné znalosti a schopnosti, ano, jsou tady ostrůvky know-how. Jsou tady skupiny lidí, jednotlivci, kteří toho spoustu dokázali a spoustu toho znají. Ale celkově jsme už know-how v jaderném průmyslu ztratili. Až na tyhle výjimky.

* LN Souhlasíte s názorem, že zrušený temelínský tendr neměl být realizován podle zákona o zadávání veřejných zakázek?
Není to černobílé. Takové velké projekty se vždy stávají lákadlem k tomu, aby část peněz odtekla někam, kde zrovna neplní původní účel. Proti tomu vytváří zákon o veřejných zakázkách přece jenom určitou bariéru. Ale je tu druhá strana mince. Udělat výběrové řízení podle tohoto zákona na tak složitý projekt, který se vlastně dolaďuje až do poslední chvíle, je mission impossible.

* LN Takže předpokládáte, že se najde jiné řešení?
Z technického hlediska opravdu nevidím možnost, jak by se to dalo podle současného zákona udělat. Ještě že to nemusím řešit.

* LN Budete se znovu ucházet o post předsedkyně úřadu?
Slíbila jsem svým náměstkům, že když se přihlásí do výběrových řízení na svá místa, já se přihlásím také. To splním.

* LN Oni se přihlásili?
Oni už jsou vybráni. Za sebe dohodu splnili, takže já budu muset také.

* LN Jaký je nyní časový scénář?
Vláda musí vyhlásit výběrové řízení do konce roku.

***
Letos došlo k trhlině na svaru, který byl před půlrokem opravován. Zvláštní přitom bylo, že k té opravě byl vyhovující rentgenový snímek.

Dana Drábová (54) * Vystudovala obor dozimetrie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Mimo jiné působila v Centru hygieny záření při Státním zdravotním ústavu jako výzkumná pracovnice. * V roce 1995 byla jmenována do čela Krizového útvaru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), o rok později převzala post ředitelky Státního ústavu radiační ochrany. Od roku 1999 vykonává funkci předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Nyní se opět přihlásí do výběrového řízení na tento post.

 

Zdroj:  Lidové noviny | 4.11.2015 | Rubrika: Ekonomika |  Strana: 12 | Autor: JAN ŽIŽKA | Téma: JE Dukovany